Řecku potrvá několik desetiletí, než se dokáže hospodářsky postavit na nohy. Eurozóna nemůže očekávat zásadní změny během několika málo let. V televizi ARD to řekl bývalý německý eurokomisař Günter Verheugen. Problém Řecka podle něj spočívá v tom, že země vůbec není konkurenceschopná.
Politici podle Verheugena zamlčují, že záchrana Řecka je dlouhodobá záležitost. „Je to něco, co potrvá přinejmenším celou jednu generaci,“ prohlásil Verheugen. „Naši politici by konečně měli říct pravdu, říct, že ministři financí jsou snílci, když tvrdí, že Řecko bude za tři roky stát na vlastních nohou,“ uvedl bývalý komisař pro rozšíření Evropské unie.
Řecké reformy do pátku nebudou. „Poslední možnost“ – květen
Verheugen podotkl, že o tříletém horizontu záchrany Řecka se mluvilo už v roce 2010 při schvalování prvního záchranného balíčku pro Atény. Letos v únoru přitom eurozóna prodloužila do konce června platnost druhého balíčku a odborníci nevylučují, že bude nutné poskytnout zadlužené zemi i další podporu.
Řecku chybí konkurenceschopnost. Ve všem kromě cestovního ruchu
„Problém je, že Řecko není konkurenceschopné v ničem, možná s výjimkou cestovního ruchu,“ uvedl Verheugen. Podle něj je třeba připravit dlouhodobý koncept, který by umožnil nastartovat reálnou ekonomiku středomořské země. „Uvést Řecko do konkurenceschopného stavu je záležitost desítek let, je ale třeba s tím teď začít,“ řekl bývalý eurokomisař.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za poskytnuté peníze přijala země hospodářské reformy, v zemi se však následně zvýšila nezaměstnanost a propadl se hrubý domácí produkt.
Nová řecká vláda letos dosavadní reformní programy zpochybnila. Mezinárodní věřitelé nyní čekají s vyplacením zbývajících 7,2 miliardy eur (200 miliard Kč) do zhodnocení nových reformních plánů. Řecko slíbilo svým partnerům, že se s nimi dohodne na komplexním seznamu reforem do konce dubna. Jednání mezi zástupci věřitelů a levicovou řeckou vládou se však zadrhla a zůstávají na mrtvém bodě. Konečný seznam reforem měly Atény poskytnout do zítřejšího zasedání tzv. euroskupiny v Rize, podle včerejších informací z pracovní euroskupiny, kterou tvoří náměstci ministrů financí eurozóny, ale tato podmínka splněna nebude s tím, že posledním termínem je květen.
Atény peníze potřebují na výplatu penzí a mezd státním zaměstnancům. V květnu má také ve dvou splátkách zaplatit MMF 973 milionů eur (26,7 miliardy Kč). Pokud Řecko peníze nezíská, hrozí mu platební neschopnost a hrozí i jeho odchod z eurozóny.
