Sazby ČNB budou restriktivní po delší dobu

Česká národní banka snížila sazby. Pokles dvoutýdenního repa na 3,75 % trhy očekávaly. Aktualizovaná prognóza však ukázala, že sazby budou klesat pomaleji, než stálo v listopadovém výhledu. S tím se pojí růst proinflačních rizik. Koruna včera posilovala a pokořila hranici 25,10 za euro.

Česká národní banka snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů podle očekávání. Pro tento krok hlasovalo všech 7 členů bankovní rady. Centrální banka snížila sazby poprvé od listopadu. Na prosincovém zasedání ponechala sazby stabilní. K dalšímu opatrnému uvolňování měnových podmínek se rada rozhodla po zhodnocení aktuálního stavu krátkodobých inflačních rizik. A toto včerejší rozhodnutí banka signalizovala už minulý týden. Guvernér Aleš Michl totiž naznačil, že po úrokové pauze by sazby mohly zase klesnou o čtvrtinu bazického bodu. Pokles úroků připustil v rozhovoru pro agenturu Bloomberg i radní Jan Procházka.

Pravděpodobnost scénáře další stability sazeb i nyní v únoru byla i tak nenulová. Vzhledem k nevyzpytatelnosti Trumpovy administrativy, a s tím se pojící růst proinflačních rizik, mohla bankovní rada zvážit úrokové sazby na prvním letošním zasedání neupravovat. Další významnou roli hrálo předběžné měření lednové inflace. Měření ukázalo, že inflace meziměsíčně vzrostla z -0,3 % na 1,3 % (očekáván byl růst na 1,1 %). Je potřeba však brát v potaz, že v prvním měsíci v roce dochází k lednovému přecenění, což znamená, že podniky na začátku nového roku zvyšují ceny zboží a služeb ve větší míře oproti ostatním měsícům. I tak byla inflace vyšší oproti očekávání. I v meziročním srovnání pokles z 3 % na 2,8 % předčil 2,6% odhad. Čísla jsou vyšší zejména kvůli zvyšování cen potravin. Růst cen v lednu bude potvrzen 12. ledna.

I přesto, že centrální banka sazby včera snížila, guvernér si uvědomuje proinflační rizika, o kterých se vyjadřoval na tiskové konferenci. Mezi ně zařadil růst cen potravin, ale i zdražování v oblasti služeb. Dále zde přetrvává riziko růstu veřejných výdajů, růst mezd (jak v soukromém tak i ve státním sektoru) a zrychlování tvorby peněz kvůli zvýšení úvěrové aktivity. Naopak mezi protiinflační rizika se řadí zhoršení globálního hospodářství a tím se pojící pokles ekonomické aktivity v Německu potažmo v Česku. Nejistota panuje i ohledně současné vládnoucí americké administrativy.

Tisková konference vyzněla spíše v mírně jestřábím stylu. Aleš Michl připustil, že se sice tuzemská ekonomika postupně oživuje, ale stále je pod svým potenciálem. Podle nově zveřejněné prognózy ČNB zrevidovala letošní růst HDP z 2,4 % na 2 %, v roce 2026 by pak měla ekonomika růst o 2,4 %. Oproti konci minulého roku by trajektorie očekávaného vývoje úrokových sazeb měla být ještě o něco výše. V Roklenu očekáváme, že do konce roku nás čeká jedno až dvě zasedání, kde se bankovní rada rozhodne snížit sazby po čtvrtině procentního bodu.

Česká koruna se vůči euru letos pohybuje do strany v pásmu 25,00 až 25,30 za euro. Spíše než domácími faktory je její směřování ovlivněno pohybem amerického dolaru. Ten je v posledních měsících o něco volatilnější, což je dáno vlivem nového amerického prezidenta. Přece jen se dá říct, že včerejší pohyby na koruně byly ovlivněny domácím prostředím. Z ranních hodnot 25,20 EURCZK posílila koruna na silnější pozice po zveřejnění předběžné lenové inflace. Vyšší čísla tlačila na silnější tuzemskou měnu. Korekce posunující středový kurz na 25,15 EURCZK dlouho nevydržela, jestřábí rétorika Aleše Michla poslala korunu na ještě silnější úroveň pod 25,10 za euro.