Antonín Hudec

Sobotní íránský útok na Izrael nezpůsobil výrazné škody. Většinu bojových prostředků izraelská armáda dokázala sestřelit. Nemůže se však situace vyostřit? Trhy tuto geopolitickou událost zatím vzaly s relativním klidem, přestože na akciích tekla krev. Česká koruna a další rizikové měny se zatím drží silnějších pozic. Případná eskalace konfliktu by však s nimi mohla zamávat.

Vysoká inflace byla ještě v nedávné době globálním problémem. V roce 2024 by nám už výrazný růst cenové hladiny neměl hrozit. Ale je tomu skutečně tak? Včera byla zveřejněna inflace jak v České republice, tak ve Spojených státech. V obou případech byla meziroční míra o desetinu procentního bodu vyšší oproti tržnímu očekávání. Přesto je situace naprosto rozdílná.

Zápis z posledního zasedání Evropské centrální banky naznačil, že první snížení sazeb...

Bank of Japan zvýšila sazby o 10 bazických bodů do pásma 0-0,1 %. Trh tento krok očekával, japonská měna neposílila. Naopak oslabila nad 150 USDJPY. Dnes zasedá ČNB a Fed. U nás očekáváme snížení sazeb, v Americe stabilitu.

Meziroční inflace se v únoru dostala na 2 %. Inflační cíl byl dosažen. Přestože se tak může zdát, rozhodně není dobojováno. Inflace by se mohla letos pohybovat v rozmezí 2-3 %, nicméně stále v tolerančním pásmu, kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům.

Přestože polská centrální banka začala na podzim uvolňovat monetární podmínky, po dvou zasedáních s tím skončila. Stabilní sazby drží banka už od listopadu a včera tuto stabilitu znovu potvrdila. Polská banka neopouští jestřábí postoj, a dokud budou proinflační rizika převládat, zvrat nelze očekávat.

Maďarský forint prožívá podobný vývoj jako česká koruna. Uvolňování monetárních podmínek vede k oslabování maďarské měny. V úterý tamější centrální banka snížila sazby o procentní bod. Forint se dostal krátce nad úroveň 394 EURHUF a je nejslabší za posledních pět měsíců.

Včerejší zápis z posledního zasedání Fedu nám přiblížil, jak Federální rezervní systém vnímá aktuální inflační prostředí. Předchozí předpoklady ohledně uvolnění měnové politiky už v březnu byly opravdu předčasné. Inflace se ustálila příliš vysoko nad 2% cílem. Naopak lepší inflační čísla reportují v Kanadě, kde se meziroční cenová hladina dostala po několika měsících těsně pod 3 %.

Švýcarský frank dlouhodobě posiluje už od dubna 2018. V tomto období švýcarská měna v necelých 6 letech posílila o více než 20 %. V lednu se vůči evropské společné měně frank obchodoval na historicky nejsilnějších hodnotách pod úrovní 0,9300 EURCHF. Frank posílil i vůči americkému dolaru nebo britské libře. Vůči české koruně se minulý týden kurz dostal těsně pod 26,90 CHFCZK, nejvyšší úroveň od roku 2015. V tomto případě švýcarské měně samozřejmě pomohlo oslabení české koruny.

Meziroční inflace v lednu klesla z 6,9 % na 2,3 %. Je to nejnižší hodnota od března 2023. Pokles cenové hladiny byl očekáván, nicméně nikoliv v takovém rozsahu. Tržní konsensus počítal s hodnotou 2,9 %, ČNB dle nejnovější prognózy s 3 %. To nahrává do karet ještě vyššímu objemu snížení sazeb v březnu. Varianta snížení sazeb v březnu rovnou o 75 bazických bodů není nereálná.

ČNB dnes sníží sazby. Ve hře je mírnější varianta uvolnění monetárních podmínek o čtvrtinu procentního bodu, ale i výraznější v podobě poloviny procentního bodu. Dnešní zasedání může mít výrazný vliv na kurz české koruny, která se v posledních dnech několikrát krátce dostala přes hranici 25,00 za euro.

Americký Federální rezervní systém potvrdil stabilitu sazeb v pásmu 5,25-5,5 %. Rada rozhodla jednomyslně. Inflace se od června pohybuje v rozmezí 3-4 %, Fed však věří, že aktuální dezinflační trajektorie se blíží k inflačnímu cíli. Pro americkou centrální banku bude klíčové správné načasování uvolnění měnové politiky, aby tak nejlépe dosáhla i tzv. měkkého přistání.

Česká republika v minulém roce v recesi nebyla. Pokles HDP nastal pouze ve třetím...

Na data částečně předpovídající budoucí ekonomický vývoj byl včerejšek bohatý. Celkově v Evropě dopadla čísla různorodě. V Česku byly indexy o něco horší, pohybujeme se pravděpodobně na hraně recese. Česká koruna v průběhu týdne pokračovala ve svém oslabování nad 24,90 EURCZK, než část korunových ztrát smazala korekce.

Česká koruna je nejslabší od jara předloňského roku. Včera pokořila hranici 24,80 korun za euro. Po novém roce se sice tuzemská měna pohybovala spíše do strany, ale ve druhém týdnu letošního obchodování pokračovala ve svém oslabování. Pokud byla ještě před měsícem ČNB jestřábí, nyní víme, že úrokové sazby se tento rok mohou snižovat i výrazněji, než bylo koncem minulého roku očekáváno.

Z hlediska inflace bychom měli mít to nejhorší za sebou. Meziroční inflace by se v roce 2024 měla výrazněji přiblížit k inflačnímu cíli, což potvrdil i člen ČNB Jan Procházka. S tím se pojí i postupné snižování úrokových sazeb, které nás letos čeká. Ekonomická data ze závěru předešlého roku nejsou příliš pozitivní.

Po prosincovém oslabení se koruna drží pod hranicí 24,70 EURCZK. Kurz se pohybuje spíše do strany. Jeho další posun mohou určit domácí inflační čísla zveřejněná příští týden. Na vývoj české měny může mít vliv i výsledek zahraniční inflace a s tím spojená monetární politika evropská a americká. V novém roce zatím posiluje americký dolar, který umazal část prosincových ztrát zpevněním v jednu chvíli pod 1,0900 EURUSD.

Česká národní banka před necelým týdnem začala postupně snižovat sazby. Přidává se tak k dalším zemím typu Maďarsko nebo Polsko. Jak jsou na tom jiné evropské státy s vlastní měnou? Především ty severské?

Pokračující britská dezinflace ukazuje, že se i Spojené království postupně blíží k inflačnímu cíli. Meziroční inflace je nejnižší za více než dva roky. S tím se pojí i potenciální dřívější snížení sazeb ze strany Bank of England. Trhy nyní zaceňují, že by se hlavní úroková sazba koncem roku 2024 mohla nacházet kolem 4 %. Včerejší výsledek listopadové inflace přinesl pokles výnosů a s oslabení libry.

Po středečním rozhodnutí amerického Fedu měnověpolitická rozhodnutí centrálních bank rozhodně nekončí. Včera o stabilitě sazeb rozhodla Swiss National Bank (SNB), Bank of England (BoE) i Evropská centrální banka (ECB). Šéfka ECB Christine Lagarde ukázala, že na rozdíl od Fedu ji jestřábí rétorika stále vyhovuje. Dalšího zvýšení sazeb se v Evropě nedočkáme, ale na aktuální úrovni budou drženy ještě delší dobu. Na rozhodnutí ECB a následnou tiskovou konferenci reagovalo euro vůči dolaru posílením.