Státní dluh za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 0,6 miliardy korun na 1,663 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá dluh zhruba 158 tisíc korun.
Státní dluh: 158 tisíc korun na každého Čecha
Po 16 letech dvouciferných nárůstů v procentním vyjádření se od předloňského roku daří státní dluh stabilizovat. Čísla za třetí pololetí letošního roku to potvrzují. Nutno však dodat, že stabilizace státního dluhu není výsledkem zlepšení hospodaření české vlády – ať už té současné nebo minulých –, ale čerpáním rezervních prostředků.
Dlouhodobě je ovšem kýžené státní dluh nejen stabilizovat, ale začít redukovat. A nikoli pouze „opticky“, tedy čerpáním rezerv.
Pokud se ekonomika bude vyvíjet podle očekávání a poroste solidním tempem, letos kolem čtyř procent, měla by vláda být ambicióznější a zasadit se o nižší rozpočtové schodky. Z tohoto hlediska je plánovaný schodek státního rozpočtu pro příští rok ve výši 70 miliard ekonomicky neospravedlnitelný. Reálně by mohl být o zhruba dvacet miliard nižší. Ale ani to by ještě nevedlo k redukci státního dluhu. V příštích letech má docházet k postupnému snižování schodků, ale toto tempo musí být rychlejší, budou-li trvat příznivé makroekonomické podmínky. Tlak na nízké schodky a snaha o plně udržitelné veřejné finance se vládě „vrátí“ v podobě nižších nákladů na obsluhu dluhu, neboť znamenají lepší rating a lepší vnímání tuzemské ekonomiky a veřejných financí v očích mezinárodních investorů.
Příznivé je, že v poměru k hrubému domácímu produktu je veřejné zadlužení České republiky, jehož podstatnou složkou je právě státní dluh, v kontextu zemí Evropské unie podprůměrné. V daném ukazateli jsme na tom lépe než země jako Německo, Rakousko, Finsko či Nizozemsko, o takzvaných periferních státech eurozóny ani nemluvě.
