Americká centrální banka na svém březnovém zasedání označila očekávané utažení podmínek úvěrování ze strany bank za důvod, který jí umožní nezvyšovat sazby až tak vysoko. Doručily banky dostatečné utažení?

Evropským premiantem v otázce inflace je Švýcarsko. Dle červnových čísel se tempo růstu švýcarských cen dostalo pod 2% cílovou hranici. Vedle toho byl včerejší den ve znamení indexů nákupních manažerů, a čísla bohužel nedopadla vůbec dobře. Koruna mírně posílila, krátce se posunula k hranici 23,70 za euro. Vůči dolaru pak k úrovni 21,70 za dolar.

Dosažení inflačního cíle může být pro centrální banky čím dál složitější. Kolaps banky Silicon Valley Bank může být jedním z mnoha dalších případů dopadů aktuálního inflačního a úrokového prostředí. Americké akcie dál rostou, euro zpevnilo, koruna oslabila.

V 11 hodin budou zveřejněna data o vývoji inflace v eurozóně. Očekávaná hodnota 5,6 % je nejnižší očekávanou hodnotou od začátku problémů na trhu s energetickými komoditami. Poslední naměřená míra inflace v eurozóně činila 6,1 %. Pokud budou naplněna očekávání, dojde k relativně svižnému poklesu inflace.

Nad očekávání odolnější ekonomika, vyšší inflace a silný trh práce. To je trojice faktorů, které byly během druhého čtvrtletí společné pro americkou, evropskou i britskou ekonomiku. Na sympoziu v portugalské Sintře to potvrdili nejvýše postavení zástupci centrálních bank daných zemí. Práce se sazbami stále není u konce. Šéf Bank of Japan navíc nastínil, za jakých podmínek je možná úprava japonské měnové politiky.

Členka výkonné rady ECB Isabel Schnabelová promluvila o rizicích inflace. Použila přitom pojmenování „stubborn inflation“ neboli tvrdohlavá inflace. To je podle nás výstižný termín především s ohledem na jádrovou inflaci, která je evidentně největším trnem v oku, resp. výhledu, evropské měnové autority.

Politici těžce snižují výdaje, na něž si obyvatelstvo zvyklo během covidového období. Bezpečnostní situace nutí státy zvyšovat výdaje na obranu. Prigožinův puč by neměl mít na finanční trhy výrazný dopad. Od koruny čekáme hodnoty mezi 23,50-23,80 za euro.

Na poli měnové politiky jsme se tento týden dočkali několika překvapení. Hned ve dvou případech došlo na nad očekávání větší změnu sazeb. Úroky dokonce zvýšila i turecká centrální banka, což jen potvrdilo spekulace o její politické závislosti. Vše nasvědčuje tomu, že globální boj s inflací ještě neskončil.

Po minulém týdnu měnověpolitických rozhodnutí na globální úrovni nás v tom aktuálním čekal evropský píseček. Směřování české, britské a maďarské měnové politiky není ale o nic méně zajímavé. Maďarská centrální banka opět snížila jednu ze svých sazeb, Naopak ČNB opět ponechala sazby na stejné úrovni.

Dnes je na pořadu dne měnověpolitické zasedání České národní banky. Dle očekávání ponechá bankovní rada úroveň úrokových sazeb na stávajících 7 %.

Po minulém týdnu, kterému vévodily série jestřábích rozhodnutí a komentářů z Fedu a ECB, nebude ten aktuální o moc klidnější. Včerejší den byl chudý na data a ještě chudší byla tržní aktivita z důvodu bankovních prázdnin v USA. Dnešek by měl být zajímavější, a to z důvodu oznámení změny úrokových sazeb v Maďarsku a dalších projevů členů ECB a Fedu.

Když přemýšlím, jak bych popsal, co prožívali majitelé akciových a fixed income portfolií v minulých dvanácti měsících, nenapadá mne lepší přirovnání než chaos, nejistota a zmar. Úrokové sazby, jejichž existenci spousta investorů ani nevnímala, z ničeho nic rozvířily vody investičního světa a jejich pravidelné zvyšování centrálními bankami působilo jako nekonečná dělostřelecká baráž.

Relativně slabý výkon české ekonomiky, i přes očekávaný obrat v druhé polovině roku, nahrává oslabování koruny. Stejně tak na slabší korunu tlačí i očekávání trhů v oblasti nastavení měnové politiky v ČNB. Obchodníci bedlivě sledují situaci v ČR a vnímají současnou náladu, která vyčkává na snížení úrokových sazeb. A s tím i úrokového diferenciálu, který v posledních letech činil korunu aktivem s velmi zajímavým výnosem.

Americká centrální banka ponechala v červnu sazby beze změny. Doručila však jestřábí poselství...

Koruna v posledních týdnech oslabila. Rekordně silné hodnoty má pro letošek za sebou. Co bude dál a jak se na tuto situaci připravit? Na to si odpovíme během příštího webináře služby RoklenFx, který bude zaměřen na českou měnu! 

Nová data ohledně květnové americké meziroční inflace ukázala zpomalení na hodnotu 4 %, což je o 0,9 procentního bodu méně než v předchozím měsíci. Naměřená inflace byla nejnižší od března roku 2021. Trhy očekávaly hodnotu o 0,1 procentního bodu vyšší. Hodnota naměřené inflace utvrdila trhy o tom, že na dnešním zasedání Fed ponechá nastavení úrokových sazeb beze změn.

Průměrná domácí cenová hladina klesla v meziročním srovnání z 12,7 % na 11,1 %. Tržní konsensus počítal s trochu výraznějším snížením, na což reagovala koruna posílením. Silnější pozice ale koruně nevydržela a kurz se posunul nad úroveň 23,75 EURCZK.

Odjakživa mě fascinovala lidská schopnost uvěřit jakékoliv fantastické představě nebo komplikovanému konstruktu založenému na vymyšlených předpokladech jenom z důvodu jeho estetických nebo narativních kvalit. Jako děti jsme hltali pohádkové bytosti, jako dospělí věříme na nejrůznější spiknutí, dávnověké astronauty a jiné neověřené teorie. I ve financích má tento rys lidské povahy svou obdobu.

Turecko bude mít první ženu v čele centrální banky. Má zkušenosti z managementu v Goldman Sachs a First Republic Bank. Lira v návaznosti na jmenování krátce posílila proti euru a dolaru. O všechny zisky ale ještě během večera přišla.

Nejprve australská a poté kanadská centrální banka. Obě tyto instituce nám v...