Americká inflace se podepsala na globálně slabším dolaru. Z něj profitovalo euro i procyklické měny a měny regionu, včetně koruny. Stále existuje možnost, že trhy přehodnotí svou prvotní reakce po čtvrtečním inflačním reportu. Kryptosvětem otřásl krach burzy FTX, existuje riziko, že se přenese v celkově horší tržní náladu. Britskou libru čeká zásadní událost v podobě nového fiskálního výhledu.

Ve slavném absurdním dramatu Samuela Becketta Čekání na Godota vyhlížejí dva hlavní hrdinové na jevišti příchod jistého Godota, o kterém se na konci každého ze dvou dějství divadelní hry dozvědí, že se nedostaví.

V úterý 8. listopadu proběhly v USA volby do Kongresu, které jsou historicky vnímané jako referendum o důvěře vládě. Probíhají totiž vždy v polovině čtyřletého volebního období prezidenta. Výsledek voleb zásadně ovlivní druhou polovinu volebního období současného prezidenta Bidena.

Pokud v nadcházejícím čtvrtletí nedojde k náhlému obnovení toku zemního plynu z Ruska, čeká Evropskou unii a euro, ale i měny jejích satelitů, tedy libru a švédskou korunu, ekonomická zima. I když se to ECB a další centrální banky, s nezanedbatelnou výjimkou Bank of Japan (BoJ), snažily dohnat a ve 3. čtvrtletí zpřísňovaly, zůstává Fed i nadále centrální bankou, která „vládne všem“.

Koruna během včerejška krátce zpevnila až na nejsilnější hodnoty od konce února, tedy doby před ruským napadením Ukrajiny. S ohledem na data a na celkový výhled české ekonomiky nemůžeme mluvit o výraznější podpoře. Pravděpodobnějším vysvětlením je celkově lepší tržní sentiment měn regionu navázaný na silnější euro proti dolaru. Ve výraznou eurovou rally ale nevěříme. 

Závěr minulého týdne se nesl v možná až paradoxně optimistickém duchu obchodování. Stalo se tak i přesto, že na obou stranách Atlantiku byla zveřejněna poměrně jestřábí poselství posilující výhled pokračujícího razantní zvyšování evropských i amerických sazeb.

Dnes, ve čtvrtek 3. listopadu, nás čeká další zasedání bankovní rady České národní banky. Rozložení sil a rétorika jednotlivých radních se od posledního zasedání výrazně nezměnila. Můžeme proto předvídat průběh zasedání i bez věštecké koule. Přijde další rozhodnutí o stabilitě sazeb. Guvernér na tiskové konferenci odůvodní rozhodnutí přesvědčením o tom, že současná úroveň dostatečně tlumí inflační tlaky.

Včerejší obchodování se neslo v typickém duchu čekání na tiskovou konferenci Fedu, který má své rozhodnutí o zvýšení sazby o 75 bazických bodů oznámit dnes. Samotný tento fakt není až tak důležitý jako následná komunikace o dalších krocích centrální banky. Očekává se tzv. „pivot“ neboli otočka v politice, která fakticky znamená jakýkoliv náznak o možnosti změny politiky v blízké budoucnosti.

Australská centrální banka (RBA) se drží menších úprav sazeb. Dnes je opět zvýšila „pouze“ o 25 bodů, i přesto, že výhled inflace nepracuje s dosažením inflačního cíle na prognózovaném horizontu, tedy až do roku 2024. Letos inflace dle banky dosáhne vrcholu kolem 8 %, v roce 2023 klesne na 4,75 % a v roce 2024 bude mírně nad 3 %. Banka přitom cílí inflaci v pásmu 2-3 %.

Tržní nadšení z měnověpolitického obratu, který ale ve skutečnosti vůbec obratem není, pominulo. Přispěla k tomu nejvíce evropská, ale i americká data, která ukázala, že úroky musí na obou stranách Atlantiku dále vzrůst. A podle nás porostou, dokud se inflace nedostane pod kontrolu nebo se „něco nerozbije“.

ECB na letošním předposledním zasedání doručí další výrazné zvýšení sazeb. Očekáváme, že se Rada guvernérů shodne na dalším navýšení úroků o 75 bodů. Ostře sledovaný bude doprovodný komentář, v jehož rámci se však ECB bude chtít vyhnout náznakům dalšího postupu, včetně odhadu hodnoty neutrální úrokové sazby.

Trhy se obávají, že upevnění moci, které dle kritiků odpovídá totální dominanci veřejné moci v Číně, povede k většímu tlaku na redistribuci bohatství, posílení role strany a vojenských ambicí. Další přiblížení Číny k totalitnímu režimu navíc živí obavy, že se tyto tendence plně projeví i v podnikatelském prostředí.

Tuzemská důvěra podnikatelů a domácností se v říjnu opět snížila. Tento scénář byl očekávatelný vzhledem k současné ekonomické situaci a nejistotě následujících měsíců způsobenou vysokou inflací a růstem cen energií.

To, co slyšíme v poslední době z investorské obce, jsou zvuky ne...

Japonský jen se během čtvrtka podíval nad hodnotu 150 jenů za americký...

Balíček daňových reforem Liz Truss vyvolal v září vlnu kritiky. Odezva na tento...

V eurozóně došlo dle nejnovějších výsledků ZEW indexu k mírnému zlepšení nálady...

Pondělní obchodování se neslo v příjemném risk-on naladění. Americké akcie reprezentované indexem SP500...

Závěr minulého týdne se nesl ve znamení debat o intervencích. Vedly se v případě Japonska, kde jsme opět svědky oslabujícího jenu, stejně tak i v Británii, kde je tématem číslo jedna dluhopisový trh. K akci přistoupila maďarská centrální banka a o americkém ministerstvu financí jsme se dozvěděli, že rekognoskuje terén pro případné zpětné odkupy vlastních dluhopisů.

Včera byla zveřejněna čísla ohledně inflace v Německu a ve Švédsku. V těchto dvou zemích je scénář podobný jako u nás, inflace nadále roste zejména kvůli růstu cen energií. V Americe celková meziroční inflace mírně klesla, jádrová naopak překvapila vyšším číslem.