Od konce ledna trh se zlatem odepsal už více jak 11 %. Tento týden v úterý se žlutý kov propadl už osmý den v řadě, což se stalo poprvé za posledních šest let. Fundamenty pro zlato nejsou zrovna ideální. Americký dolar stále posiluje, inflace v nedohlednu, stejně tak i zvyšování sazeb či významnější fear factor.
Zlatí býci tak prozatím marně hledají nějaké pozitivum. Bohužel, situace se ze dne na den stoprocentně nezmění. Alespoň to ukazují historická data, která byla zveřejněna na serveru Casey Research. Průměrná roční výkonnost žlutého kovu za období 1975 až 2014 hovoří jasně, březen byl za posledních 40 let absolutně nejhorším měsícem v roce (viz. graf).
„Teče-li v ulicích Paříže krev, nakupuj, i když je to tvá vlastní,“ říká známá investiční poučka přisuzovaná baronu Rothschildovi. Samozřejmě je potřeba ji brát s nadhledem, obzvlášť při současné situaci na zlatě. Na svá rekordní minima se totiž žlutý kov dívá stále jen z dálky, neboli z pomyslného proudu krve je prozatím jen čůrek.
Zamyslíte-li se však nad současným děním, kdy jedna centrální banka předhání druhou v pomyslném závodě uvolňování své politiky, nemusel by být zvrat zas tak v nedohlednu. Každý krok má své následky. Některé se projeví dříve, jiné později. To, co zůstává, je zlato jako jeden z mála bezpečných přístavů, který si tuto svou pozici drží neochvějně už několik staletí.
