Nová mezera v bohatství se otevírá mezi korporacemi v USA. Peněžní rezervy stále rostou a jsou přitom čím dál více koncentrované v rukách několika společností. Podle zprávy ratingové firmy Standard & Poor’s celkem osmnáct amerických firem drželo v loňském roce 36 procent firemního bohatství. Což je oproti roku 2009 nárůst o 9 procent. Horní jedno procento nadnárodních společností, včetně Microsoftu, Googlu, Coca-Coly, Applu a automobilky Ford Motor, sklízí velký podíl ze zisku z prodeje mimo USA. Vzhledem k daňovému právu, které rozhodně nepodporuje přesun těchto peněz zpět do USA, se hotovost hromadí v zahraničí a společnosti podnikají neobvyklé kroky k přizpůsobení se těmto podmínkám. Jedním z nich jsou půjčky proti těmto zahraničním aktivům za účelem financování podnikání na domácím trhu.
„Na rozdíl od jednotlivců, korporace nechtějí být součástí tohoto top jednoho procenta,“ uvedl analytik Andrew Chang. „Tato rostoucí míra hotovosti mezi nejbohatšími je způsobena daňovou politikou.“ Americké nadnárodní společnosti jsou zdaňovány v zemi, kde jsou zisky vytvořeny, a následně podléhají dalšímu zdanění v USA – pokud jsou peníze přivedeny zpět. Daň ze zisku americká korporace se přibližuje 35 procentům a je tak vůbec nejvyšší v industrializovaném světě. Společnosti již delší dobu lobbují v Kongresu za změnu zákonu v jejich prospěch.
„Zahraniční hotovost se nadále hromadí a zůstává nedotčena,“ řekl Chang. „A nepochybně tento objem ještě poroste.“
To je ovšem velmi špatná zpráva pro investory, kteří rádi vidí peníze v oběhu, ať už ve formě investic či navrácení k akcionářům. Současně to není dobré pro schodek státní pokladny, která přišla o odhadovaných 83,4 miliardy dolarů daňových příjmů v tomto fiskálním roce. Vzhledem k rozhodnutí firem nepřivádět své výdělky zpět do USA a vystavit se tak další dani.
Společnost Medtronic dokonce plánuje drastické kroky pro využití svých výdělků v zahraničí. Tento výrobce lékařských zařízení investuje 13 miliard dolarů, kterými momentálně disponuje v zahraničí, ke koupi londýnského konkurenta, což společnosti umožní přestěhovat své ústředí do zahraničí a platit nižší daně. „Samozřejmě bychom raději měli naši hotovost k dispozici, protože momentálně pouze leží na účtech s nízkými úrokovými sazbami a přitom je tu mnoho způsobů, jak tyto peníze investovat,“ řekl mluvčí společnosti Medtronic Fernando Vivanco. „Existují snad nějaké společnosti, které jsou rády, že mají svoji hotovost v pasti?,“ navazuje řečnickou otázkou.
Domácí aktiva
Chang odhaduje, že 83 procent hotovosti, která je v držení nejbohatšího jednoho procenta firem, pochází ze zahraničních příjmů. Domácí aktiva se zmenšují a na financování operací v USA již nezbývá. To je jedním z důvodů, proč si tyto „jednoprocentní“ společnosti, jako je Apple, Cisco Systems a další, půjčují. Kalifornský Apple, který drží 78 procent ze svých 40,7 miliardy v zahraničí, způsobil v loňském roce rozruch, když oznámil, že by bylo potřeba 17 miliard dolarů ke splacení dividend. Společnost se v dubnu vrátila na trh s dluhopisy. Mluvčí společnosti Cisco, John Earnhardt tvrdí, že je levnější půjčit si proti zahraniční hotovosti, než přistoupit k repatriaci. 93 procent z hotovosti této společnosti v celkovém objemu 47,1 miliardy USD je v zahraničí. „Kdyby byla zavedena územní daň anebo alespoň schválena přijatelná úroveň podnikové daně, jsme ochotni přivádět peníze zpět,“ řekl Earnhardt. „Bylo by to využito lépe zde, kde je naše firemní sídlo.“
I když toto půjčování udržuje peníze v oběhu ekonomiky Spojených států, je to vzor kapitálové účasti, který nemůže být trvalý, pokud úrokové sazby rostou a vyhlídky na lepší daňovou legislativu slábnou. To je důvod, proč stále častěji dochází k fúzím se zahraničními společnostmi za účelem snížení daní. Ekonomický poradce bývalého exprezidenta George W. Bushe, Holtz-Eakin dokonce říká: „Společnosti to vzdaly a myslím, že již není žádná naděje. A když už přestěhují svá hlavní sídla, pravděpodobně budou následovat i oddělení pro výzkum a vývoj.“ Až Medtronic dokončí sloučení s Covidien, dostane irskou adresu a budoucí příjmy již budou mimo dosah výběrčích daní v USA.
