ECB si posvítí na euro

Klíčové body

  • ECB přezkoumá vývoj eura s ohledem na rozdíly mezi evropskou a americkou měnovou politikou.
  • Evropské sazby mohou být sníženy ještě hlouběji do záporu.
  • Samotné snížení sazeb by na kurz mělo omezený vliv. K oslabení eura by byla potřeba kombinace několika opatření.
Zdroj: marc87, Pixabay

Euro během loňska zpevnilo na nejsilnější hodnoty od roku 2018. Intenzivní posílení udělalo vrásky především Evropské centrální bance, která nakonec sáhla po slovních intervencích. Aktuálně sice kurz společné měny zažívá korekci, i přesto jej ECB ze svého hledáčku nespouští. Naopak. Podle posledních informací se na něj ještě více zaměří, podle nás však nikoli ve smyslu přímých intervencí na trhu.

Evropská centrální banka se prostřednictvím své měnové politiky snaží vypořádat s dopady pandemie koronaviru s cílem podpořit ekonomickou obnovu a na ni navazující inflaci a inflační očekávání. V rámci tohoto procesu, jak jsme se dozvěděli na lednovém zasedání (psali jsme zde), centrální banka sleduje zejména podmínky financování. Jejich co největší uvolnění by mělo přispět k podpoře oslabeného růstu cen, který by se měl posunout směrem k nastavenému inflačnímu cíli. Překážkou může být posilující kurz, jehož dopady ze střednědobého hlediska oslabují inflační tlaky. ECB si je toho vědoma, a proto, jak minulý týden uvedla agentura Bloomberg, přezkoumá fundamenty stojící za posílením eura během koronavirové pandemie. Podstatou přezkoumání by mělo být srovnání opatření evropské a americké měnové politiky s ohledem na dopady na euro.

Nečekáme sice, že by ECB po této analýze představila další nástroje zaměřené především na vývoj kurzu, jistou nervozitu projevující se v oslabení eura ale informace vyvolala. Situaci poté umocnilo několik komentářů představitelů ECB zmiňujících, že centrální banka má dostatek nástrojů k oslabení eura, včetně možného snížení úrokových sazeb dále do záporu. Zdá se tedy, že se ECB opět rozhodla „promluvit“ do kurzu společné měny, i přes jeho aktuální korekci.

Jestliže bychom měli ukázat na hlavní faktor stojící za loňským eurovým posílením, bez debat by se jednalo o politiku americké centrální banky (další faktory budou předmětem výše zmíněného přezkoumání). Fedu se podařilo ve velmi krátkém čase výrazně uvolnit měnové podmínky, což je mimo jiné spojené s poklesem krátkých i dlouhých úrokových sazeb. Z hlediska kurzu jsou přitom klíčové reálné sazby, které v americké ekonomice klesly více a rychleji než v Evropě. Jejich pokles na začátku pandemie tak nastartoval proces oslabování dolaru. A tlaky na slabší americkou měnu patrně nějakou dobu vydrží. Krátké americké sazby zůstávají pevně ukotveny na nízkých úrovních, u těch dlouhých pak bude klíčová rychlost jejich nárůstu spojená s reflačním výhledem ve srovnání s akcelerujícími inflačními očekáváními.

V podstatě jsme svědky toho, že americká měnová politika, s nadsázkou řečeno, hodila té evropské klacky pod nohy prostřednictvím oslabujícího dolaru. Vedle toho obdobně působí i americká fiskální politika. Pokud bude schválen další balík podpory dosahující dle představ Bidenovy administrativy 1,9 bilionu dolarů, budou jeho dopady na kurz rovněž ve směru oslabení.

Prostředí globálně oslabujícího dolaru by z pohledu ECB nebylo žádoucí, pokud by mělo vyústit v rychlé a výrazné posílení eura. Sice nepředpokládáme, že by se centrální banka vrhla na přímé intervence, možnost úpravy měnověpolitických nástrojů je možná. Nabízí se například snížení sazeb ještě více do záporu. K tomuto opatření se v minulém týdnu vyjádřil člen Rady guvernérů ECB a guvernér dánské centrální banky Klaas Knot. Podle něj ještě nebylo dosaženo nulové dolní meze, kterou ECB stále hledá, tudíž prostor pro posun pod úroveň depozitní sazby na -0,5 % stále existuje. Další zdroje z ECB, které citovala agentura Bloomberg, poté uvedly, že centrální banka nevidí ráda aktuální naladění trhů, které nepředpokládají, že by sazby mohly být ještě sníženy.

Podle nás předpoklad naladění trhů na stabilitu evropských úrokových sazeb tak úplně neodpovídá realitě. Stačí se zaměřit na sazbu €STR v ročním výhledu a je vidět zhruba 70% pravděpodobnost snížení sazeb o 10 bazických bodů. Klíčovou otázkou je, zda by tento krok vedl k oslabení eura. Podle nás se v poslední době ukazuje, že mnohem významnější vliv na kurz má vývoj delších sazeb v rozpětí od 5 do 10 let. Přispívá k tomu fakt, že krátké sazby zůstávají pevně ukotveny na nízkých úrovních.

Podle nás by tak nejefektivnější politikou slabého eura byla kombinace několika nástrojů. I přesto, že nevěříme ve velký dopad případného snížení sazeb, ECB by tuto možnost měla ponechat ve hře. Větší flexibilitu a sílu bychom čekali u programů nákupů aktiv, a to nejen z hlediska objemu, ale především délky splatnosti. „Klasické“ cílování výnosové křivky je v případě eurozóny složitější (psali jsme zde), nabízí se však upravené verze, včetně cílování spreadů mezi jednotlivými zeměmi. Vedle toho by ECB měla klást důraz na případná deflační rizika spojená například s běžným účtem eurozóny, rozložíme-li jej na jednotlivé země (psali jsme zde). V tomto směru by však nejefektivněji zafungovala fiskální politika jako doplněk měnové.

Věříme, že pokud by se podařilo dostat delší reálné sazby, které se aktuálně nachází na úrovni z roku 2019, tudíž nelze s jistotou hovořit o uvolňování měnové politiky, na nižší hodnoty, výsledkem by byly tlaky na slabší euro, a tedy i na obnovu inflace a inflačního výhledu.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,2118 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 90,56 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,2093 do 1,2163 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 26,00 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,93 až 26,08 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 21,34 až 21,53 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Newsletter