Instrument FOREXCOM:EURUSD

Polský zlotý se v závěru roku pohybuje v okolí 4,60 EURPLN. V letošním roce vůči euru mírně ztrácel, v tom příštím by už však mohl mít navrch.

Prosincový konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu ukazuje zlepšení nálady v České republice o 0,3 bodu proti listopadu. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu rostl i přes rozdílný vliv jeho složek – důvěry podnikatelů a důvěry spotřebitelů.

Koruna je nejsilnější od února 2020. Od začátku roku si připsala zhruba 4,5% zisky proti euru, a je tak nejvíce posilující měnou v rámci Visegrádské čtyřky. Další zpevnění je podle nás možné, nebude však bez rizik.

Česká národní banka na středečním zasedání dle očekávání navýšila úrokové sazby. Navýšení činilo 100 bazických bodů, což bylo o 25 bodů nad očekáváním trhu, a dvoutýdenní repo sazba je tak v ČR na úrovni 3,75 %. Navyšování úrokových sazeb bude pokračovat v dalším roce, kdy ČNB jistě překoná hranici 4 %. Koruna se v reakci na navýšení sazeb posunula blíže k hranici 25,00 za euro.

Dnes nás čeká poslední letošní měnověpolitické zasedání České národní banky. Po divokém roce, kdy základní úroková sazba zaznamenala nárůst o 2,5 procentního bodu, nás čeká další krok ve směru dosažení, ba přímo překonání, neutrální sazby. Trhy se shodují na zvýšení o 75 bazických bodů, my nevylučujeme ještě výraznější posun.

Rychlé šíření mutace omikron v Evropě a spekulace o síle vakcín proti této mutaci vnesly na trhy další vlnu nervozity. Ta se projevila ve výprodeji rizikových aktiv, včetně měn. Zatímco procyklické měny okamžitě oslabily, měny regionu odolávaly většinu dne. Nakonec ale i je zasáhl výprodej. Koruna se tak před zasedáním ČNB posunula krátce až téměř k 25,30 za euro.

Rada České národní banky se ve středu 22.12. sejde na posledním letošním zasedání. Co můžeme od zasedání čekat? V kontextu rozhodnutí ČNB v posledním půl roce, vývoji situace, očekávání trhů a vyjádření jednotlivých zástupců bankovní rady v Roklenu předpokládáme další zvýšení úrokových sazeb v rozmezí mezi 75 až 100 bazickými body.

Týden plný měnověpolitických zasedání se blíží ke konci. Po středečním Fedu včera zasedala britská a evropská centrální banka. Zatímco ECB dle očekávání ponechala sazby beze změny, na ostrovech jsme byli svědky překvapení ve formě 15bodového zvýšení základní úrokové sazby.

Evropská centrální banka na dnešním zasedání dle očekávání ponechala úrokové sazby na současné úrovni, upravila však plán nákupu aktiv. Ke zvýšení sazeb pak může dojít v případě, že se inflace začne přibližovat ke 2% hranici na střednědobém horizontu.

Letošním specifikem evropské měnové politiky jsou komentáře od neveřejných zdrojů. Po téměř každém zasedání byla agenturou Bloomberg nebo Reuters zveřejněna informace od zdrojů blízkých Radě guvernérů týkající se rozhodnutí.  A tento týden jsme se dočkali ještě dříve. Anonym promluvil pouhé dva dny před měnověpolitickým rozhodnutím.

Dnes večer nás čeká americká měnověpolitická tečka za rokem 2021. Fed sice ponechá úrokové sazby beze změny, urychlí však program ukončování nákupů aktiv. Vedle toho představí aktualizovanou prognózu, která by měla potvrdit výhled dvou kol navyšování úroků v příštím roce.

Měny regionu na začátku týdne oslabovaly. Na data nezáživný vstup do nového týdne se nesl v duchu mírného posílení dolaru, poklesu akciových trhů a slabších rizikových měn.

Americká inflace se v listopadu posunula na nejvyšší úrovně za téměř 40 let. Potvrzuje se, že inflační tlaky jsou plošné, což umocňuje potřebu urychlení normalizace měnové politiky s důrazem na první postcovidové zvýšení sazeb. Americké výnosy i přesto v pátek klesly. Proč?

Pandemie, inflace, měnová politika. To jsou tři hlavní témata, která řeší světové trhy. Nervozita z nové mutace viru Covid-19, jak se zdá, opadla. Do popředí se tak dostává inflace ve spojení s měnovou politikou, v čele s americkou ekonomikou a Fedem. Tolik očekávaný jestřábí výstup z prosincového zasedání totiž může ještě více umocnit problém, na který dlouhodobě poukazuje tvar americké výnosové křivky.

Libra ve středu oslabila proti dolaru na nejslabší hodnoty za více než poslední rok. Stojí za tím tamní pandemická situace. Denní přírůstek nově nakažených se už od července drží na relativně vysokých hodnotách a v posledních týdnech počty nakažených navíc rostou. Celou situaci komplikuje i nová mutace viru, která si vyžaduje posilovací dávku očkování.

Úterní obchodní seance se nesla v relativně pozitivním duchu. Evropské i americké akcie rostly, stejně tak i výnosy obou regionů. Na devizovém trhu jsme pozorovali zisky procyklických měn, zatímco dolar proti euru posiloval. A právě to po většinu dne nepřálo měnám regionu, včetně koruny. Hlavní události má domácí měna přitom teprve před sebou.

Po pátečním poklesu většiny hlavních akciových indexů a víkendovém výplachu kryptoměnového trhu se v pondělí otevíralo na pozitivnější notě, když riziková aktiva v ranních hodinách posilovala. Koruna se rychle posunula až k 25,35 za euro, v průběhu dne ale zisky postupně odevzdávala zpět a zavřela nad 25,40 EURCZK, tedy na podobných hodnotách, kde po víkendu otevírala.

Koncem listopadu nám všem do života přibyla nová nejistota, kterou je mutace omikron. Světem se začala šířit nová varianta viru, o které toho zatím moc nevíme. Obavy ohledně vážnosti jejích důsledků jsou namístě. Svědky podobné situace jsme byli již dříve, proč je ale reakce finančních trhů nyní odlišná?

V regionu byl včerejší ekonomický kalendář prázdný. Nicméně jak zlotý, tak koruna pokračovaly v rozšiřování předchozích zisků, respektive korekci dříve akumulovaných ztrát.

Polská měna si v tomto týdnu připisuje nevídané zisky a od pondělí vůči euru posílila již o 2,3 %. Po dvou týdnech silných výprodejů tak zlotý vymazal veškeré ztráty, stále se ale na dlouhodobém horizontu obchoduje na slabých úrovních.