Instrument

Dle našich předpokladů se dostáváme do situace, kdy kombinace relativně slabého ekonomického růstu a klesající inflace dotlačí bankovní radu ČNB ke snížení sazeb. V průběhu letošního roku očekáváme pozvolné oslabování koruny s pomyslným stropem na úrovni 25,70 za euro.

Americké tržní sazby si prošly korekcí. Výnos klesl především na dlouhém konci...

Koruna posílila k hranici 24,00 EURCZK, v zisku byly i ostatní měny regionu. Z globálního hlediska  výrazněji posílil dolar. Na páru s korunou jsme se nad 22,15 USDCZK. Z delší perspektivy bude u americké měny záležet na datech, zejména inflaci, na která bude reagovat centrální banka.

Vyšší sazby Fedu? Rostoucí dlouhý konec americké výnosové křivky? Výnos desetiletého amerického dluhopisu nejvýše za posledních 15 let? Nevadí. Firmy jsou na prostředí vyšších úrokových sazeb evidentně mnohem méně citlivé, než tomu bylo kdysi. A i to je signál směrem k americké měnové politice. 

Ukazuje se, že problém nezmizel, ale ještě víc se prohloubil. Nemovitostní sektor představuje podstatnou část HDP, ale taktéž jsou na něj navázány investice běžných čínských střadatelů. Ekonomika je jím prorostlá takovým způsobem, že snahy o jeho útlum mohou způsobit nepředstavitelné problémy.

Čínská centrální banka reaguje na oslabování juanu v posledních dnech a začala podnikat...

Včerejší čísla ohledně propadu průměrné cenové hladiny naznačila, že se Velká Británie...

Ruský rubl je v problémech a z pohledu vývoje kurzu v posledním roce patří mezi jednu z nejhorších měn. V posledním roce oslabil o více než 25 %.

Polský index spotřebitelských cen klesl. Pokud bude tento trend pokračovat, mohla by...

Ve Spojených státech amerických se často skloňuje pojem “wealth effect“ neboli efekt bohatství. Průměrný Američan, který se netěší komfortu evropského průběžného penzijního systému, si musí šetřit na důchod prostřednictvím různých spořících schémat. Tyto odložené prostředky jsou investovány do finančních instrumentů obchodovaných na nejvyspělejším a nejlikvidnějším trhu na světě, který je jedinečným fenoménem.

Současné úrovně amerických sazeb nastavovaných Fedem by mohly být vrcholem aktuálního úrokového cyklu. Prognóza sice ukazuje ještě jedno zvýšení sazeb o 25 bodů, trh však tomuto kroku přiřazuje nízkou pravděpodobnost. Jeho výhled potvrdila i inflační čísla za červenec. V jejich případě nevidíme nic, co by americkou centrální banku tlačilo k dalšímu zvýšení úroků. Byť nečekejme, že Powell a spol. výrazně upraví svou dosavadní rétoriku.

Včerejším titulkům napříč finančními médii vládly zprávy o čínské ekonomice, která se dostala do stavu deflace. Dnes nás čeká další nabitý den, kde hlavní roli sehraje inflace. Jednak ta domácí a poté ta americká. 

Na začátku týdne jsme na trzích pozorovali citelný pokles amerických reálných tržních sazeb. Včera se ten samý pohyb opakoval, tentokrát však v Evropě, konkrétně u německých výnosů. Potvrdilo se tak, že i na starém kontinentě se část trh obává vyšší inflace v dlouhodobém časovém rámci.

Americký dluhopisový trh upoutal v posledních dnech hodně pozornosti. Nejprve šlo o růst výnosů dlouhodobých splatností a volatilitu dlouhého konce výnosové křivky. Včera nás zaujal vývoj nominálních a reálných tržních sazeb ve srovnání s tržním výhledem inflace. Vypadá to, že se trhy začínají obávat dlouhodobě vyšší inflace.

Činy centrálních bankéřů se málokdy setkávají s všeobecným souhlasem. Ať centrální banka učiní to či ono, vždy se najde skupina ekonomických subjektů, pro něž je tento pohyb nepříznivý.

Česká národní banka ukončila intervenční režim, prostřednictvím kterého bránila nadměrným výkyvům kurzu koruny. Kurz v návaznosti na to skokově oslabil o zhruba dvacet haléřů. Dle guvernéra ČNB Michla nelze brát tento krok jako signál k brzkému snížení sazeb. Rizika prognózy jsou proinflační, což znamená udržení strategie vyšší sazby po delší dobu.

Společnost Fitch snížením ratingu USA reagovala na problémy spojené s rozpočtem a výkon tamní vlády v oblasti fiskální politiky. Dluh USA astronomicky vzrostl a v dalších několika letech je očekávané jeho další prohloubení. Vzhledem k významnému snižování daní v tandemu s razantním navyšováním výdajů se jen těžko dá hovořit o překvapení.

Budoucí vývoj globální ekonomiky nám v úterý nastínily indexy nákupních manažerů nebo klesající nezaměstnanost v Německu či v Itálii. Podstatná je monetární politika, kdy centrální banky mohou ještě více obětovat potenciální ekonomický růst ke zlepšení cenové stability. Včera australská měnová autority ponechala sazby stabilní. Zajímavější však pro nás bude zítřejší rozhodnutí a následná rétorika České národní banky, což může ovlivnit další směřování koruny.

Ekonomika eurozóny se vrátila k růstu, když hrubý domácí produkt vzrostl ve druhém čtvrtletí o 0,3 % mezikvartálně. Meziroční růst dosáhl 0,6 % při očekávání 0,5 %. Rozdíly mezi výkonem evropských ekonomik jsou velké. Německo i Itálie trpí, hlavně ve výrobních sektorech. Německo zaznamenalo stagnaci HDP, Itálie pokles. Růst naopak zaznamenala Francie se Španělskem.

Překvapivě nikoho z ekonomů nenapadl docela jednoduchý a prozaický důvod, proč by měly být úrokové sazby na dolarech a eurech invertovány.