S blížícími se americkými prezidentskými volbami se stále více ukazuje, jak důležité je věnovat pozornost tomu, jaký dopad mohou mít na ekonomiku Spojených států. Výsledky voleb neovlivní jen domácí politickou scénu, ale i světovou ekonomiku. Zásadní otázkou je, kdo ze dvou hlavních kandidátů přinese větší zátěž pro americké veřejné finance.

Druhý díl příběhu o kurzovém závazku ČNB.

Spoluvlastnictví je časté především v oblasti nemovitostí. Jaká jsou ale jeho úskalí? Co se stane v případě, kdy se spoluvlastníci nedohodnou na jeho zrušení?

První díl příběhu o kurzovém závazku ČNB.

Analytici mohou být často krátkozrací. Pokud se totiž příliš soustředíme pouze na jednu nebo dvě datové řady, může se stát, že pro stromy neuvidíme les. Proto si myslím, že má smysl udělat krok zpět a podívat se i na celosvětovou ekonomiku optikou některých důležitých témat.

Česká národní banka na dnešním zasedání snížila sazby o čtvrt procentního bodu. Trh tento krok očekával, proto jsme se na koruně nedočkali výraznější reakce. Tisková konference guvernéra Michla nepřinesla žádné velké novinky. Bankovní rada na příštích zasedáních může doručit další snížení sazeb, ale, bude-li to dle dat vhodné, i stabilitu úroků.

Čínská centrální banka dnes představila sadu opatření, která mají ekonomice pomoci k dosažení vytyčeného cíle okolo 5% ročního růstu HDP. Strategie banky je založená na navýšení objemu likvidity s cílem podpořit agregátní poptávku.

Trh práce přiměl Fed k agresivnějším krokům. Co ale bude dělat dál stále rozvažuje. Další vývoj zásadně ovlivní stav finančních trhů, píše analytický tým Fidelity International.

Christopher Waller z Fedu patřil dlouhodobě mezi zastánce více jestřábí měnové politiky. Byl to právě on, kdo trhu poskytl představu, jak by se měla vyvíjet inflace, aby Fed začal přemýšlet o snížení sazeb. Na zářijovém zasedání hlasoval pro tento krok, přičemž v pátek uvedl, že snížení sazeb o 50 bodů bylo tím správným opatřením.

Po dlouhých čtrnácti měsících, kdy americký Federální rezervní systém (Fed) držel úrokové sazby na úrovni z roku 2001, se blíží klíčové rozhodnutí. Tuto středu ve 20:00 oznámí Fed svůj verdikt o vývoji měnové politiky. Trhy s napětím očekávají, zda dojde k prvnímu snížení sazeb za poslední čtyři roky, a o kolik budou úroky sníženy.

Tvrdošíjný a bezbřehý přechod na bezuhlíkovu energetiku v Evropské unii, tzv. Energiewende, dostává již dokonce tragikomickou tvář. Německo totiž uvažuje, zda svěřit svou výrobu do „blahodárných“ rukou větru a slunce.

Z pohledu vývoje veřejných financí připomíná pandemie covidu období válek. Prudký a dočasný nárůst vládních výdajů na boj s pandemií byl v rozvinutých ekonomikách financován nikoliv z vybraných daní, ale tvorbou dluhu a peněz. Znamená to tedy, že „účet za covid“ předáváme příštím generacím?

Přestože se výrazy povodeň a záplava mohou jevit jako synonyma, ve skutečnosti tomu tak úplně není. Pojišťovny však zpravidla pojišťují obě rizika zároveň.

Co čekat od zářijového zasedání Evropské centrální banky?

Nálada amerických malých a středních podniků se v srpnu zhoršila nejvíce za poslední dva roky. Je tohle další signál blížící se recese?

V předminulém týdnu se americký Federální rezervní systém vyjadřoval značně holubičím způsobem, což jen zvýšilo očekávání zářijového snížení úrokových sazeb. Nejprve jsme se dočkali zápisu z červencového zasedání Federálního výboru pro volný trh, který byl překvapivě holubičí. Poté během svého dlouho očekávaného projevu v Jackson Hole předseda Fedu Jay Powell naznačil, že změna politiky je na spadnutí.

Guvernér Fedu Powell v Jackson Hole uvedl, že nastal čas na snížení sazeb: „Směr vývoje je jasný, načasování a tempo snižování sazeb bude záviset na příchozích údajích, vývoji výhledu a rovnováze rizik.“ Finanční trh očekává snížení sazeb o 100 bazických bodů do konce roku, v září pak očekává s pravděpodobností 62 % snížení o 25 bodů a s pravděpodobností 38 % snížení o 50 bodů. Je americká ekonomika v recesi?

V tomto článku se zaměřím na konkrétní návrhy reformy českého daňového systému, která by přinesla větší daňovou spravedlnost a více motivovala k ekonomické činnosti. Navrhované změny zahrnují opuštění systému povinných pojistných, reformu daně z příjmů fyzických osob a zavedení progresivních majetkových daní.

Česká republika podle předsedy vlády Petra Fialy stojí „na křižovatce“ a čelí řadě závažných problémů, včetně rostoucího deficitu státního rozpočtu, stagnace regionů, nízkých mezd zaměstnanců, krize bydlení a hrozící neudržitelnosti důchodového systému. Společným jmenovatelem těchto problémů je daňový systém, který vybírá daně zejména z práce a spotřeby.

Nedávná měkká data o pracovních místech a následný propad trhu lze dobře vysvětlit. Myslíme si, že růst pravděpodobně prudce nepropadne a měkké přistání je stále naším nejočekávanějším výsledkem, vysvětlují analytici z Fidelity.