Téma bezpečnosti dat v souvislosti s produkty založenými na umělé inteligenci, jako...

V září 2023 byla cena spotřebního koše průměrného Čecha o 6,9 procent vyšší než v září o rok dříve. To je rozvláčnější a preciznější způsob sdělení skutečnosti, že inflace byla 6,9 %, které nám však umožní vysvětlit následující dva zdánlivé paradoxy: Jak může být inflace takto vysoká, když cenová hladina v září oproti srpnu klesla o 0,7 %? A jak je možné, že v říjnu meziroční inflace dokonce zrychlí nad 8 %, i kdyby se ceny oproti září vůbec nezměnily?

V tomto okamžiku máme buď příležitost zafixovat po čtyřech dekádách sazby na maximu současného cyklu, nebo se nacházíme v bodě zvratu, kdy kvůli růstu vládních zásahů dojde v schumpeterovském okamžiku tvořivé destrukce k posunu celého paradigmatu v oblasti hospodářské politiky.

Tento blog se zaměřuje na popis charakteristik distribučně okrajových hypotečních úvěrů, a to nejen z pohledu již zmíněného ukazatele DSTI, ale také celkových výdajů dlužníků a výše jednotlivých úvěrů. Blog částečně odkrývá, komu banky v minulosti takové hypoteční úvěry poskytovaly a v jakém rozsahu, a částečně také ukazuje, jak hypoteční trh zareagoval na změny v nastavení horní hranice ukazatele DSTI v předchozích letech.

Týden inovací ČR 2023, jehož organizátorem je už 8. let vzdělávací institut ELAI, oficiálně odstartuje v pondělí večer, a to slavnostním zahájením v prostorách DOX+ v 18.00. Zúčastní se ho kromě celé řady dalších významných hostů také dva ze tří nejvyšších ústavních činitelů ČR, a to prezident Petr Pavel a předseda vlády Petr Fiala.

Kindlebergerův přístup nepovažuji za nějaké historické „retro“. Na jeho zaměření se na úlohu mezinárodních finančních trhů jako zásadní makroekonomický faktor navázali v 90. letech především ekonomové Banky pro mezinárodní platby v Basileji, zatímco mainstreamová makroekonomie se věnovala primárně národní ekonomice a jejímu hospodářskému cyklu. I z tohoto důvodu byl nástup globální finanční krize v roce 2007 pro řadu ekonomů překvapivý, neboť nechápali, jak velké finanční nerovnováhy byl pružný globální finanční systém schopen vytvořit.

Jan Frait a Miroslav Singer vystoupí na semináři „Nekonvenční měnová politika u konce s dechem? Aneb jak čtvrtstoletí vysoce uvolněné měnové politiky v Japonsku ovlivnilo makroekonomické myšlení”. Jejich příspěvky se budou soustředit zejména na implikace japonských zkušeností pro hospodářskou politiku ve vyspělých zemích a na hodnocení přínosů a nákladů nekonvenčních politik z poslední dekády.

V úterý 10. října ráno začne v Kampusu ČSOB už po osmé hlavní událost Týdne inovací ČR, který oficiálně odstartuje slavnostním zahájením již 9. října večer za účasti mj. premiéra Petra Fialy. Hlavní událost nabídne mimořádně nadupaný program: několik desítek špičkových osobností ze světa i ČR, dvanáct diskuzních panelů, asi čtyřicet inovativních technologií a řešení a také přes 70 inspirativních seminářů.

Cílem textu je srovnat vývoj spotřeby domácností, míry úspor a investic v eurozóně a jejích nejsilnějších ekonomikách s vývojem v ČR. Srovnání se zeměmi eurozóny v podobné situaci ukazuje, že české domácnosti v reakci na energetickou krizi mnohem méně utrácely při citelně vyšší míře úspor oproti dlouhodobému průměru.

Česká národní banka ponechala dle očekávání sazby beze změny. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Bankovní rada sice podle slov guvernéra Aleše Michla plán snižování úroků diskutovala, důvody k samotnému kroku však stále nevidí. Rozhodne se až na základě příchozích dat, přičemž hlavní podmínkou bude potvrzení udržitelného procesu dezinflace vedoucího k posunu k 2% inflačnímu cíli. Zde kladl Michl důraz především na dynamiku jádrové inflace. 

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Platy učitelů v roce 2022: cesta z propasti a zase zpět“ jako každý rok aktualizuje vývoj úrovně a struktury platů českých učitelů. Jaký je aktuální vývoj z pohledu dlouhodobé perspektivy a výhled? Jak vysoké jsou relativní platy v mezinárodním srovnání, jak velkou roli hrají v platech odměny a věkový automat?

Největší uskupení rozvíjejících se tržních ekonomik na světě –⁠ BRICS se rozrůstá o šest členů. S růstem přichází i touha po novém světovém řádu. Ovšem vzhledem k tomu, že jedna země – Čína – má i nadále mnohem větší ekonomickou váhu než všechny ostatní, se domníváme, že význam nadcházejícího rozšíření BRICS bude spíše diplomatický než ekonomický, píše analytický tým Fidelity International. 

V době vysoké inflace a dlouhého období zdražování je pochopitelné, že premiér spolu s dalšími členy vlády komunikuje s klíčovými stakeholdery v oblasti potravinářství a vyvíjí jistý tlak na snížení cen. Cena drtivé většiny potravinářských komodit už před delší dobou výrazně klesla proti nejvyšším úrovním za dlouhou dobu. To stejné platí i pro ceny energií. Prostor pro zlevňování tu proto jistě je, přestože mzdové náklady pokračují v růstu.

Prognostické schopnosti ekonomů se však stále rozvíjí a aktuální ekonomická literatura se shoduje, že širší paleta ekonomických modelů a jejich kombinace vede k přesnějším krátkodobým predikcím. Z tohoto důvodu jsme obohatili i náš „arzenál“ v ČNB.

Tzv. dot plot graf zveřejněný v rámci aktualizované prognózy amerického Fedu potvrdil odlišnost názorů centrálních bankéřů na úroveň dlouhodobé neutrální úrokové sazby. Debata o ní dává smysl. K většinovému přesvědčení o tom, že tato sazba z dlouhodobého a udržitelného hlediska vzrostla, však očividně chybí potvrzující data.

České veřejné finance trpí známými problémy. Od covidových let se stamiliardové schodky staly novým normálem, výše strukturálního deficitu v zásadě vymazala manévrovací prostor v rozpočtu a vinou růstu úrokových sazeb výrazně rostou náklady na dluhovou službu. Konsolidace veřejných financí je proto nutná. Musíme počítat s tím, že bude bolestivá a dotkne se téměř všech subjektů v ekonomice, což lze pozorovat i na podobě konsolidačního balíčku.

Spousta domácností v ČR je stále pod smlouvami, které stanovují ceny nad současný strop. Co je nad strop, to doplatí vláda skrze státní rozpočet. Na první pohled je proto motivace domácností měnit smlouvy relativně malá. Na druhý pohled to pravda samozřejmě není. Už nyní můžeme u řady distributorů pozorovat nové nabídky, které stanovují ceny pod stropem. Domácnosti tak změnou dodavatele mohou ušetřit již nyní před zrušením cenového stropu.

Evropské úrokové sazby mohou dále růst. Neoficiální zdroje zmiňují prosincové zasedání a dvě základní podmínky.

Evropská centrální banka podesáté zvýšila úrokové sazby. Nutí ji k tomu inflace, která na měnověpolitickém horizontu zůstává nad cílem, nehledě na nad očekávání větší zpomalení ekonomického růstu. Dnešní zvýšení úroků bylo přitom pravděpodobně poslední v tomto cyklu. ECB teď bude řešit, jak dlouho zůstanou sazby na historicky nejvyšších úrovních.

Začátkem příštího roku dojde ke skokovému snížení meziroční inflace do blízkosti 2% cíle. Jaká jsou rizika, že se to nemusí naplnit?