„Za největší překážku našeho ekonomického vývoje považuji to, že obecně ztrácíme jako společnost schopnost přizpůsobovat se. To, myslím, platí pro velkou část vyspělého světa. U nás se k tomu ale přidává ještě to, že se nám obecně velmi těžko hledá společenská shoda, nikdo není ochoten cokoli obětovat pro nějaký vyšší zájem,“  uvedl v rozhovoru náměstek ministra financí ČR a bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

V předminulém týdnu se americký Federální rezervní systém vyjadřoval značně holubičím způsobem, což jen zvýšilo očekávání zářijového snížení úrokových sazeb. Nejprve jsme se dočkali zápisu z červencového zasedání Federálního výboru pro volný trh, který byl překvapivě holubičí. Poté během svého dlouho očekávaného projevu v Jackson Hole předseda Fedu Jay Powell naznačil, že změna politiky je na spadnutí.

Stávající růstový model české ekonomiky se do značné míry vyčerpal a nastavení vektoru hospodářského rozvoje inovačním směrem se nepříjemně zadrhává. Že se potřebujeme přerodit z montovny na inovátora, je všem jasné. Růst produktivity postavený na inovacích je především spontánním procesem, a proto nemůže být státem násilně nadekretován či řízen. Stát musí přestat věřit vlastní neomylnosti, opustit vrchnostenský přístup a neházet spontánní iniciativě byrokratické klacky pod nohy, uvedl v rozhovoru pro Roklen24 bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.

Guvernér Fedu Powell v Jackson Hole uvedl, že nastal čas na snížení sazeb: „Směr vývoje je jasný, načasování a tempo snižování sazeb bude záviset na příchozích údajích, vývoji výhledu a rovnováze rizik.“ Finanční trh očekává snížení sazeb o 100 bazických bodů do konce roku, v září pak očekává s pravděpodobností 62 % snížení o 25 bodů a s pravděpodobností 38 % snížení o 50 bodů. Je americká ekonomika v recesi?

V tomto článku se zaměřím na konkrétní návrhy reformy českého daňového systému, která by přinesla větší daňovou spravedlnost a více motivovala k ekonomické činnosti. Navrhované změny zahrnují opuštění systému povinných pojistných, reformu daně z příjmů fyzických osob a zavedení progresivních majetkových daní.

Česká republika podle předsedy vlády Petra Fialy stojí „na křižovatce“ a čelí řadě závažných problémů, včetně rostoucího deficitu státního rozpočtu, stagnace regionů, nízkých mezd zaměstnanců, krize bydlení a hrozící neudržitelnosti důchodového systému. Společným jmenovatelem těchto problémů je daňový systém, který vybírá daně zejména z práce a spotřeby.

Nedávná měkká data o pracovních místech a následný propad trhu lze dobře vysvětlit. Myslíme si, že růst pravděpodobně prudce nepropadne a měkké přistání je stále naším nejočekávanějším výsledkem, vysvětlují analytici z Fidelity.

V podcastu Investories, který pravidelně vydáváme v rámci Klubu investorů, jsem vyzpovídal Dominika Stroukala a Jana Berku, zkušené ekonomy zabývající se nejen měnovou politikou. Právě o ní je tento díl, jelikož Dominik s Honzou se rozhodli napsat společně knihu, která by investorům a jiným zájemcům měla právě měnovou politiku více osvětlit.

Viceguvernér Bank of Japan Uchida dnes doručil komentář, po kterém kurz japonského jenu oslabil o více než procento. Trh jeho slova vnímá jako holubičí obrat, přitom není v rozporu s tím, co zaznělo na červencovém zasedání japonské centrální banky.

V jakém ekonomickém prostředí se nacházíme? Jde o prostředí, kde s nižší inflací dochází k růstu reálných úrokových sazeb, které následně působí na zpomalující ekonomickou aktivitu. Vše se děje za situace, kdy trhy od výkonů amerických společností očekávají dále rostoucí zisky. Rizikem je, že taková očekávání nebudou naplněna, což by trh reflektoval přehodnocením výhledu, včetně odpovídající úpravy pozic.

Americká data zklamávají. Pohyby na výnosech naznačují rostoucí strach z tvrdého přistání.  Na trhu panuje rizikově averzní nálada. Množí se sázky na rychlý pokles amerických sazeb. Jak to vidíme my?

Česká národní banka na srpnovém zasedání zvolnila tempo snižování sazeb na čtvrt procentního bodu. Dnešní snížení úroků z 4,75 % na 4,5 % bylo jednomyslné. Mírnější úroková změna spolu s prognózou naznačující o něco vyšší trajektorii sazeb se projevila v posílení kurzu koruny.

Japonská centrální banka zvýšila sazby a oznámila snižování nákupů státních dluhopisů. Pokud se jejích ekonomická prognóza vyplní, japonské úroky by měly dále růst.

Pomineme-li skutečnost, že předvídání šoků a zvratů v hospodářském cyklu je extra náročnou disciplínou, dává přesto revidování analytických a prognostických nástrojů a způsobů tvoření měnové politiky velký smysl.

Za „ztracená desetiletí“ v Japonsku nemůže poptávka, ale limity produktivity. Čína v dohánění rozvinutých ekonomik zpomaluje, zpomaluje růst produktivity. Stimuly nemohou vyřešit mikroekonomické překážky brzdící další růst Číny. Reformy prospívají inovaci, podnikání i efektivní alokaci prostředků.

Evropská centrální banka se snižováním sazeb nespěchá. Trh sází na září, jistota to ale ještě není. Očekávání mohou zvrátit zejména data z trhu práce.

Růst cen nemovitostí komplikuje v poslední době cestu k vlastnímu bydlení. Jaký je ale skutečný důvod masivního zdražování realit?

Čínská měnová politika představuje komplexní systém, v němž centrální banka sleduje řadu cílů....

Již mnohokrát jsem řekla, že na cestě ke snížení úrokových sazeb a opětovnému zrychlení ekonomiky v celosvětovém měřítku dojde k překvapením, a to jak pozitivním, tak negativním. A nedávné zprávy nám přinesly trochu obojího.

Bankovní rada České národní banky dnes většinově odsouhlasila v pořadí čtvrté snížení sazeb o půl procentního bodu. Trh očekával, že dojde na úpravu tempa snižování na čtvrt procentního bodu. Zklamání tak vedlo ke krátkému oslabení koruny nad hranici 25,00 za euro.