Inflace se dále snižuje. V září poklesla na 6,9 % a po očekávaném a dočasném škobrtnutí v říjnu (jehož technické důvody jsme už popisovali ) se na počátku příštího roku skokově sníží ke 3 %. V jeho dalším průběhu zvolní do blízkosti 2% cíle České národní banky.

V průběhu léta rozvířila mediální svět diskuse nad aktuálním ekonomickým výkonem Německa. Komentátoři připodobňovali nynější slabý výkon k situaci z přelomu tisíciletí, kdy vzniklo označení „nemocný muž Evropy“. Je Německo opravdu "nemocné"?

Česká národní banka se k uvolňování ekonomiky zatím ještě neodhodlala. Bankovní rada ponechala...

Sotva se Evropská unie těžce zotavuje z krátkozraké závislosti na ruských fosilních palivech, již slepě míří do náruče dalšího totalitního státu, tentokrát Číny. Tato komunistická diktatura má totiž dominantní postavení v dodávkách komponentů pro bezemisní výrobu elektřiny, a to lithium-iontových baterií a palivových článků, které unie kvůli kontroverznímu Green Dealu bude nutně potřebovat.

Zavedení windfall tax bylo od začátku chybou. S postupem času navíc vidíme, že se obavy odpůrců této daně postupně naplňují. I samotný výnos daně bude podstatně menší, než se očekávalo. Věřím, že se s odstupem času budeme k této kapitole znovu vracet a hodnotit, zda to celé divadlo za to nakonec stálo. Neobávám se, že by nebyla příležitost. S podobným nápadem na zavedení sektorové daně čas od času vždy někdo přijde.

V blogu vysvětlujeme, že vyšší cenová hladina, daná zejména vyššími mzdami, ekonomiku izoluje od dopadu nákladových šoků do inflace. Proto po výrazném nákladovém šoku nemusí nutně platit, že se země s vyšší celkovou či jádrovou inflací přehřívají více než země s nižší inflací.

Navzdory více než ročnímu úsilí centrálních bank o zkrocení inflace ukazuje nejnovější průzkum, který pořádala společnost Fidelity International mezi svými analytiky, že tlak na pracovní náklady nepolevuje. Dobrou zprávou je, že většina analytiků nevěří, že vysoké úrokové sazby přivedou americkou ekonomiku do hluboké recese.

Bankovní rada musí vzít potaz při svém rozhodování i nezamýšlené přetrvávající účinky přísné měnové politiky na potenciální růst a budoucí prosperitu.

Téma bezpečnosti dat v souvislosti s produkty založenými na umělé inteligenci, jako...

V září 2023 byla cena spotřebního koše průměrného Čecha o 6,9 procent vyšší než v září o rok dříve. To je rozvláčnější a preciznější způsob sdělení skutečnosti, že inflace byla 6,9 %, které nám však umožní vysvětlit následující dva zdánlivé paradoxy: Jak může být inflace takto vysoká, když cenová hladina v září oproti srpnu klesla o 0,7 %? A jak je možné, že v říjnu meziroční inflace dokonce zrychlí nad 8 %, i kdyby se ceny oproti září vůbec nezměnily?

V tomto okamžiku máme buď příležitost zafixovat po čtyřech dekádách sazby na maximu současného cyklu, nebo se nacházíme v bodě zvratu, kdy kvůli růstu vládních zásahů dojde v schumpeterovském okamžiku tvořivé destrukce k posunu celého paradigmatu v oblasti hospodářské politiky.

Tento blog se zaměřuje na popis charakteristik distribučně okrajových hypotečních úvěrů, a to nejen z pohledu již zmíněného ukazatele DSTI, ale také celkových výdajů dlužníků a výše jednotlivých úvěrů. Blog částečně odkrývá, komu banky v minulosti takové hypoteční úvěry poskytovaly a v jakém rozsahu, a částečně také ukazuje, jak hypoteční trh zareagoval na změny v nastavení horní hranice ukazatele DSTI v předchozích letech.

Týden inovací ČR 2023, jehož organizátorem je už 8. let vzdělávací institut ELAI, oficiálně odstartuje v pondělí večer, a to slavnostním zahájením v prostorách DOX+ v 18.00. Zúčastní se ho kromě celé řady dalších významných hostů také dva ze tří nejvyšších ústavních činitelů ČR, a to prezident Petr Pavel a předseda vlády Petr Fiala.

Kindlebergerův přístup nepovažuji za nějaké historické „retro“. Na jeho zaměření se na úlohu mezinárodních finančních trhů jako zásadní makroekonomický faktor navázali v 90. letech především ekonomové Banky pro mezinárodní platby v Basileji, zatímco mainstreamová makroekonomie se věnovala primárně národní ekonomice a jejímu hospodářskému cyklu. I z tohoto důvodu byl nástup globální finanční krize v roce 2007 pro řadu ekonomů překvapivý, neboť nechápali, jak velké finanční nerovnováhy byl pružný globální finanční systém schopen vytvořit.

Jan Frait a Miroslav Singer vystoupí na semináři „Nekonvenční měnová politika u konce s dechem? Aneb jak čtvrtstoletí vysoce uvolněné měnové politiky v Japonsku ovlivnilo makroekonomické myšlení”. Jejich příspěvky se budou soustředit zejména na implikace japonských zkušeností pro hospodářskou politiku ve vyspělých zemích a na hodnocení přínosů a nákladů nekonvenčních politik z poslední dekády.

V úterý 10. října ráno začne v Kampusu ČSOB už po osmé hlavní událost Týdne inovací ČR, který oficiálně odstartuje slavnostním zahájením již 9. října večer za účasti mj. premiéra Petra Fialy. Hlavní událost nabídne mimořádně nadupaný program: několik desítek špičkových osobností ze světa i ČR, dvanáct diskuzních panelů, asi čtyřicet inovativních technologií a řešení a také přes 70 inspirativních seminářů.

Cílem textu je srovnat vývoj spotřeby domácností, míry úspor a investic v eurozóně a jejích nejsilnějších ekonomikách s vývojem v ČR. Srovnání se zeměmi eurozóny v podobné situaci ukazuje, že české domácnosti v reakci na energetickou krizi mnohem méně utrácely při citelně vyšší míře úspor oproti dlouhodobému průměru.

Česká národní banka ponechala dle očekávání sazby beze změny. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Bankovní rada sice podle slov guvernéra Aleše Michla plán snižování úroků diskutovala, důvody k samotnému kroku však stále nevidí. Rozhodne se až na základě příchozích dat, přičemž hlavní podmínkou bude potvrzení udržitelného procesu dezinflace vedoucího k posunu k 2% inflačnímu cíli. Zde kladl Michl důraz především na dynamiku jádrové inflace. 

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Platy učitelů v roce 2022: cesta z propasti a zase zpět“ jako každý rok aktualizuje vývoj úrovně a struktury platů českých učitelů. Jaký je aktuální vývoj z pohledu dlouhodobé perspektivy a výhled? Jak vysoké jsou relativní platy v mezinárodním srovnání, jak velkou roli hrají v platech odměny a věkový automat?

Největší uskupení rozvíjejících se tržních ekonomik na světě –⁠ BRICS se rozrůstá o šest členů. S růstem přichází i touha po novém světovém řádu. Ovšem vzhledem k tomu, že jedna země – Čína – má i nadále mnohem větší ekonomickou váhu než všechny ostatní, se domníváme, že význam nadcházejícího rozšíření BRICS bude spíše diplomatický než ekonomický, píše analytický tým Fidelity International.