Včerejší obchodování se neslo v typickém duchu čekání na tiskovou konferenci Fedu, který má své rozhodnutí o zvýšení sazby o 75 bazických bodů oznámit dnes. Samotný tento fakt není až tak důležitý jako následná komunikace o dalších krocích centrální banky. Očekává se tzv. „pivot“ neboli otočka v politice, která fakticky znamená jakýkoliv náznak o možnosti změny politiky v blízké budoucnosti.

Australská centrální banka (RBA) se drží menších úprav sazeb. Dnes je opět zvýšila „pouze“ o 25 bodů, i přesto, že výhled inflace nepracuje s dosažením inflačního cíle na prognózovaném horizontu, tedy až do roku 2024. Letos inflace dle banky dosáhne vrcholu kolem 8 %, v roce 2023 klesne na 4,75 % a v roce 2024 bude mírně nad 3 %. Banka přitom cílí inflaci v pásmu 2-3 %.

Tržní nadšení z měnověpolitického obratu, který ale ve skutečnosti vůbec obratem není, pominulo. Přispěla k tomu nejvíce evropská, ale i americká data, která ukázala, že úroky musí na obou stranách Atlantiku dále vzrůst. A podle nás porostou, dokud se inflace nedostane pod kontrolu nebo se „něco nerozbije“.

ECB na letošním předposledním zasedání doručí další výrazné zvýšení sazeb. Očekáváme, že se Rada guvernérů shodne na dalším navýšení úroků o 75 bodů. Ostře sledovaný bude doprovodný komentář, v jehož rámci se však ECB bude chtít vyhnout náznakům dalšího postupu, včetně odhadu hodnoty neutrální úrokové sazby.

Trhy se obávají, že upevnění moci, které dle kritiků odpovídá totální dominanci veřejné moci v Číně, povede k většímu tlaku na redistribuci bohatství, posílení role strany a vojenských ambicí. Další přiblížení Číny k totalitnímu režimu navíc živí obavy, že se tyto tendence plně projeví i v podnikatelském prostředí.

Tuzemská důvěra podnikatelů a domácností se v říjnu opět snížila. Tento scénář byl očekávatelný vzhledem k současné ekonomické situaci a nejistotě následujících měsíců způsobenou vysokou inflací a růstem cen energií.

To, co slyšíme v poslední době z investorské obce, jsou zvuky ne...

Japonský jen se během čtvrtka podíval nad hodnotu 150 jenů za americký...

Balíček daňových reforem Liz Truss vyvolal v září vlnu kritiky. Odezva na tento...

V eurozóně došlo dle nejnovějších výsledků ZEW indexu k mírnému zlepšení nálady...

Pondělní obchodování se neslo v příjemném risk-on naladění. Americké akcie reprezentované indexem SP500...

Závěr minulého týdne se nesl ve znamení debat o intervencích. Vedly se v případě Japonska, kde jsme opět svědky oslabujícího jenu, stejně tak i v Británii, kde je tématem číslo jedna dluhopisový trh. K akci přistoupila maďarská centrální banka a o americkém ministerstvu financí jsme se dozvěděli, že rekognoskuje terén pro případné zpětné odkupy vlastních dluhopisů.

Včera byla zveřejněna čísla ohledně inflace v Německu a ve Švédsku. V těchto dvou zemích je scénář podobný jako u nás, inflace nadále roste zejména kvůli růstu cen energií. V Americe celková meziroční inflace mírně klesla, jádrová naopak překvapila vyšším číslem.

Philip Lane je na našem webu známé jméno. Podle mě jde o jednoho z nejlepších ekonomů, byť se na něj poslední dobou sneslo dost kritiky. Nesla se ve směru, že nedostatečně tlumočí postoj ECB. Jeho nedávný proslov to dle mého dostatečně vyvrátil. Tak si pojďme říct to nejdůležitější, s důrazem na sazby.

Vývoj inflace v dalších měsících a její trend bude na radu ČNB působit další tlak. Řada ekonomů bude upozorňovat na problematickou situaci a volat po dalším zpřísnění měnové politiky v podobě vyšších sazeb. Původní argument současného složení bankovní rady proti zvyšování sazeb do jisté míry ležel na nákladové povaze inflačních tlaků – z významné míry zahraničních. Tyto tlaky ale stále více probublávají i do dalších sektorů.

Bank of England pokračuje v zásazích na britském dluhopisovém trhu. Na začátku týdne představila nová opatření, která mají sloužit ke stabilizaci dlouhého konce výnosové křivky a mají dodat likviditu především penzijním fondům využívajícím strategii LDI. Bude to ale stačit? U teď vidíme u vybraných aktiv největší pohyby od velké finanční krize.

Evropská centrální banka si připravuje půdu pro další zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Zasedání Rady guvernérů ECB je naplánováno na konec října. Klíčová inflační data již byla zveřejněna. Z nich i z velké části komentářů centrálních bankéřů je patrné, že frontloading sazeb bude pokračovat.

Většina bankovní rady ČNB trvá na stabilitě sazeb i přes vysoké hodnoty inflace. Guvernér Michl nastínil situaci, kdy by ČNB opět zvažovala zvýšení sazeb. Té se dle dat blížíme.

Indexy aktivity průmyslu a služeb klesají jak v Americe, tak v Evropě. Německu se postupně snižuje kladná obchodní bilance. V budoucnu hrozí deficit. Euro pokračuje v oslabování vůči silnému americkému dolaru.

Trhy věří, že nastal čas změn. Ty by se měly týkat dosavadního tempa zvyšování úrokových sazeb. Situace lehce připomíná letošní červenec, kdy se tržní nálada rovněž zlepšila. Ovšem jen na čas. To samé se podle nás může odehrávat i dnes.