Čínská centrální banka překvapila trhy a snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o 10 bazických bodů. Cílem je podpora ekonomiky, kterou v současné době trápí další vlna pandemie viru COVID-19. Ta je spojená s dalšími uzavírkami ekonomiky v souladu s tamní „zero covid policy“.

Hlavní událostí včerejšího obchodování bylo zveřejnění amerického indexu cen výrobců. Ten poprvé...

Kde se najednou vzalo oněch zhruba 300 miliard dolarů? Jediné uspokojivé vysvětlení je podle mého, že se jedná o dolary, které byly konvertovány z cizích měn díky rostoucím úrokovým sazbám.

Domácí měna se po čtvrtečním posílení obchoduje v úzkém pětihaléřovém pásmu mezi 24,48-53 EURCZK. Dnešní data o inflaci by mohla rozpohybovat sázky na případný budoucí růst sazeb, což by mohlo oživit i obchodování s domácí měnou.

Současné zlepšení nálady na trzích pomohlo měnám regionu. V Maďarsku posiluje zlotý díky nejvyšší klíčové sazbě centrální banky v Evropě. Naopak volatilní politická situace tlačí na slabší forint. Polský zlotý se mírně svezl na vlně posilování. V případě koruny se jedná o jiný příběh. Do jejího kurzu promlouvají devizové intervence ČNB, která se snaží zahraniční inflační tlaky tlumit silnější korunou.

Bankovní rada České národní banky na srpnovém zasedání rozhodla ve prospěch stability sazeb. Jejich mírné zvýšení v příštích měsících nemůžeme zcela vyloučit. Nemělo by se však jednat o výraznou úpravu, jako tomu bylo v dřívějších krocích rady v předchozím složení. To je však podmíněno nenaplněním alternativního scénáře prognózy.

ČNB po více než roce zvyšování sazeb přistoupila k úrokové stabilitě. Obměněná bankovní rada na svém prvním zasedání kladla důraz na měnový kurz, který bude nadále díky devizovým intervencím udržovat na silných hodnotách.

Americké dluhopisové trhy se překlopily z výhledu zvyšování sazeb do výhledu recese. Výsledkem je zploštění výnosové křivky, v některých případech dokonce inverze, u které se poptávka zaměřila především na delší splatnosti. Nemusí jít ale pouze o vliv změny „režimu“.

Návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů je jednou z největších oficiálních návštěv USA na Tchaj-wanu za posledních 25 let. Obchodníci vnímají rizika z takovéto návštěvy a možného zhoršení vztahů. Posílily proto bezpečné přístavy, včetně dolaru.

Japonský jen se pomalu probouzí ze zlého snu a připisuje si zisky. Vůči dolaru od červencového minima posílil o více než pět procent. Proč?

Bankovní rada České národní banky tento čtvrtek poprvé zasedne na měnověpolitickém zasedání v obměněné sestavě pod vedením guvernéra Aleše Michla. Z dosavadních komentářů soudíme, že na zvýšení sazeb nedojde. A to i přesto, že „modelově“ bude radě doporučena další výrazná úprava k vyšším hodnotám. 

Americká centrální banka tento týden doručila zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Šlo o teprve třetí úpravu o této velikosti v celé historii Fedu. Další úpravy budou přitom následovat. Jak se k výhledu amerických sazeb a ekonomiky staví různé druhy aktiv? A který trh má podle nás pravdu?

Včerejší zasedání Fedu trhy podpořilo v ochotě riskovat. Americká centrální banka sice zvýšila úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů, doprovodný komentář na tiskové konferenci však vyzněl holubičím tónem, což zpustilo vlnu přesunu k riziku. Prudce posílila řada aktiv od akcií, měn emerging markets až po kryptoměny.

Je stále více zřejmé, že Rusko bude pomoc evropských států Ukrajině "odměňovat" omezováním dodávek plynu, na který si významná část evropského byznysu vybudovala závislost v době velmi nízkých cen.

Ekonomický sentiment českých spotřebitelů klesl už pátý měsíc v řadě, a dosáhl tak nejnižší hodnoty od roku 2003. Podíl spotřebitelů, kteří čekají zhoršení své ekonomické situace v následujících 12 měsících, se meziměsíčně opět navýšil. Stejně tak vzrostl i podíl respondentů, kteří svou současnou situaci hodnotí hůře, než v posledních 12 měsících.

Koruna proti euru zpevnila. Dokonce krátce na hodnoty naposledy dosažené před ruským napadením Ukrajiny. Otázkou je, zda za posílením stojí ekonomické fundamenty, nebo jde o „umělý“ pohyb. Předpokládáme, že lví podíl nese druhá varianta. Obměněná bankovní rada šlápla na intervenční plyn. Dost možná i proto, aby měla prostor pro srpnovou stabilitu sazeb.

Rada Evropské centrální banky ve čtvrtek rozhodla v souladu se svým mandátem udržovat cenovou stabilitu, která je určena 2% inflačním cílem na střednědobém horizontu, o navýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Trhy přitom očekávaly na základě vyjádření zástupců ECB a dlouhotrvající opatrnosti rady navýšení pouze o 25 bodů.

Dnešní hlavní událostí bude měnověpolitické zasedání Evropské centrální banky. Ta se konečně odhodlá k potřebnému zvýšení úrokových sazeb, které s největší pravděpodobností vzrostou o 25 bazických bodů. Nadále však zůstanou v záporu.

Evropská unie se musí připravit na situaci, kdy Rusko znovu omezí, či přímo uzavře dodávky plynu skrze plynovod Nord Stream 1. Tento plynovod je zodpovědný za významnou část dodávek ruského plynu do EU. Jeho uzavření by se silně dotklo České republiky a její ekonomiky.

Základním nástrojem, který americká centrální banka používá ke snížení inflace a udržení ukotvených inflačních očekávání, jsou úrokové sazby. Vedle toho minulý měsíc zahájila program kvantitativního utahování, který má přispět k utažení podmínek financování, a tedy i ke zkrocení tempa růstu cen. Jaké bude mít dopady? A lze je přesněji kvantifikovat?