Společnost Fitch snížením ratingu USA reagovala na problémy spojené s rozpočtem a výkon tamní vlády v oblasti fiskální politiky. Dluh USA astronomicky vzrostl a v dalších několika letech je očekávané jeho další prohloubení. Vzhledem k významnému snižování daní v tandemu s razantním navyšováním výdajů se jen těžko dá hovořit o překvapení.

Budoucí vývoj globální ekonomiky nám v úterý nastínily indexy nákupních manažerů nebo klesající nezaměstnanost v Německu či v Itálii. Podstatná je monetární politika, kdy centrální banky mohou ještě více obětovat potenciální ekonomický růst ke zlepšení cenové stability. Včera australská měnová autority ponechala sazby stabilní. Zajímavější však pro nás bude zítřejší rozhodnutí a následná rétorika České národní banky, což může ovlivnit další směřování koruny.

Ekonomika eurozóny se vrátila k růstu, když hrubý domácí produkt vzrostl ve druhém čtvrtletí o 0,3 % mezikvartálně. Meziroční růst dosáhl 0,6 % při očekávání 0,5 %. Rozdíly mezi výkonem evropských ekonomik jsou velké. Německo i Itálie trpí, hlavně ve výrobních sektorech. Německo zaznamenalo stagnaci HDP, Itálie pokles. Růst naopak zaznamenala Francie se Španělskem.

Překvapivě nikoho z ekonomů nenapadl docela jednoduchý a prozaický důvod, proč by měly být úrokové sazby na dolarech a eurech invertovány.

Stejně jako ve středu Fed, tak i ECB včera odpoledne utáhla ekonomiku o 25 bazických bodů. Trhy si tento krok i s doprovodným komentáře prezidentky ECB Christine Lagarde nevyložily jako dostatečně jestřábí. To se projevilo oslabení eura pod 1,1100 EURUSD, přestože v dopoledních hodinách byl trend opačný ku prospěchu evropské společné měny.

Federální rezervní systém včera plánovaně odhlasoval zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt...

Aktualizovaný globální ekonomický výhled Mezinárodního měnového fondu ukazuje na zlepšení situace v roce 2023. Místo původně predikovaných 2,8 % růstu globálního hrubého domácího produktu nyní očekává růst na úrovni 3 %. Na první pohled mírné zlepšení výhledu je silným signálem, že došlo k omezení rizik růstu, mezi které patří problémy bankovního sektoru USA, problémy v Číně, vlny sucha ve světě a u spousty dalších problémů.

Evropská měna se v posledních dnech vezla na ziskové vlně. Proti dolaru krátce zpevnila až na nejsilnější hodnoty od konce února 2022, proti koruně pak byla nejsilnější od letošního ledna. Včera zveřejněná data z eurozóny však společné měně neprospěla. Pokud bychom se od nich měli odrazit, euro by nemuselo čekat nic pozitivního. A stejně by na tom mohla být i koruna.

Portfolio manažer průměrného akciového fondu je vojákem bojujícím na frontě finančních trhů. Jeho úkolem je zajistit pro své investory výnos převyšující benchmark, na jehož výkonnost je fond navázán, a zajistit tak klientovu spokojenost, která je podmínkou spokojenosti všech zúčastněných. Nepřítelem je konkurence, která se snaží klienta „přetáhnout“ lepší výkonností.

Kurz koruny se včera poprvé od konce března přehoupl nad hranici 24,00 za euro. Šlo o krátký pohyb, u něhož čekáme, že zmiňovaná úroveň může zafungovat jako krátkodobá rezistence. V delším výhledu by však měla padnout a kurz dále oslabit.

Jádrová inflace byla v eurozóně vyšší, než bylo očekáváno. Britové hlásí silný úder inflaci, která klesla více, než se čekalo, a to na všech frontách. V posledních dnech byla znát vyčerpanost překoupené libry, která byla v lehké shortové konsolidaci. Ta byla proražena a medvědi měli pré, když kurz oslaboval proti ostatním hlavním měnám.

Česká národní banka se posledních několik měsíců snaží svojí rétorikou udržet českou korunu na silnějších pozicích. Včerejší projev Evy Zamrazilové před parlamentním výborem tuto pozici částečně podkopal. Koruna vůči euru krátce zamířila k hranici 23,90 EURCZK.

Člen bankovní rady ECB Ignazio Visco je přesvědčen, že hodnoty inflace budou klesat rychleji, než předpověděla prognóza z minulého měsíce. Efekt srovnávací základny a ceny energií mají ovlivnit širokou paletu zboží ze spotřebního koše. Zlevňovat bude především zemní plyn a výroba na něm závislá.

Přestože sleduji finanční trhy již dlouhou řadu let, odpověď na jednu otázku mi stále uniká. A to, zdali má na vývoj měnových trhů větší vliv politika nebo ekonomika.

Česká i americká inflace v červnu klesla. V obou případech dokonce víc, než očekával trh. Nižší tempo růstu cen je nepochybně dobrá zpráva. Brzké snížení sazeb však nepřinese. Stejně tak nemění nic na tom, že úroky zůstanou vyšší po delší dobu.

O českou korunu byl mezi tuzemskými i zahraničními obchodníky v posledních měsících zájem. Ten kulminoval na začátku letošního roku, kdy se koruna podívala na nejsilnější hodnoty za deset let.

Revize německé inflace za červen potvrdila meziroční růst o 6,4 % a...

Koruna má nejlepší výsledky letoška patrně za sebou. Výhledově by ji mohl čekat odliv spekulativního kapitálu, který byl jedním z prvků posílení kurzu na nejsilnější hodnoty za více než deset let.

Většina obchodů s indexem S&P500 se odehraje mimo hlavní obchodní hodiny. Korunu drží domácí poptávka, zahraničí má tendenci ji prodávat. Druhá polovina roku bude spjata s rizika slabší domácí měny.

Americká centrální banka na svém březnovém zasedání označila očekávané utažení podmínek úvěrování ze strany bank za důvod, který jí umožní nezvyšovat sazby až tak vysoko. Doručily banky dostatečné utažení?