Americký prezident Donald Trump opět žehlil tržní paseku, kterou sám nadělal. Trhy to ocenily. Tlaky na pokles akcií a oslabení dolaru polevily. Ulevilo se nám? Asi jen do doby, než bude vše opět horší. Hlavní rizika americké ekonomiky nezmizela.

Americký prezident Trump začal vyhrožovat odvoláním šéfa Fedu Powella. Tento krok se zdá skandální a neomluvitelný z pohledu tradičního politického ukotvení centrální banky. Trhy reagují poklesem akcií, oslabením dolaru a nárůstem výnosů nejdelších splatností.

Trh zpochybňuje roli dolaru jako bezpečného přístavu. Vidět jsme to mohli v první polovině dubna na rozchodu vývoje amerických výnosů a kurzu zelených bankovek. Citlivost kurzu ukázala, že by toto zpochybnění mohlo mít delšího trvání. 

Dnes začíná první den dubnového zasedání Evropské centrální banky. Není tomu tak dávno, co trhy pro tento měsíc očekávaly stabilitu sazeb. Dnes s téměř stoprocentní jistotou pracují se scénářem snížení úroků o čtvrt procentního bodu. Důvodem přehodnocení nebyla jen nad očekávání mírnější inflační čísla, ale především nejistota spojená s Trumpovou agresivní celní politikou.

Chaos v americké celní politice rozkolísal trhy. Enormní množství volatility, která působila na trzích, je spojováno s vážnými krizemi a nemá většinou dlouhého trvání. Nejpohyblivější byly páry s americkým dolarem, kde bylo v některých případech dosaženo historických pohybů.

Americký dolar přišel během deseti dnů následujících po „Dni osvobození“ o roli bezpečného přístavu. Jako bezpečné aktivum, do něhož se ukrývá kapitál, zafungoval švýcarský frank a státní dluhopisy denominované v euru. Další korekce ukáže, do jaké míry se chování investorů změnilo.

Strach a hysterie v dnešních dnech kraluje trhům. Clona chaosu zastírá zrak investorů, jejichž rozum se ztrácí v mlze emocí. Tato hysterie se následně zrcadlí v obchodním šílenství, které vládne tržním pohybům, a každý nový titulek či výrok oranžového magnáta živí další vlny volatility.

Jsme na tom hůř, ale ulevilo se nám. Americký prezident Donald Trump předvedl celní otočku, kterou zachránil trhy před dalším poklesem. Na Čínu, která si dovolila vzdorovat, bylo uvaleno clo 125 %. U zbytku světa byla ohlášena 90denní pauza recipročních cel, která byla na tu dobu snížena na 10 %. Jaké ponaučení si z Trumpovy strategie odnášíme?

Výprodej na trzích může pokračovat. Ekonomické pozadí stojící za vším se nezměnilo. Donald Trump se k ústupkům nemá, výhled americké ekonomiky se nelepší. Spíše naopak. Měnová politika je v kleštích. Ke snížení sazeb nemá argumenty, pravděpodobnější by byl zásah na uklidnění dluhopisového trhu. Jestli na něj dojde, můžeme jen spekulovat.

Trumpův „Den osvobození“ způsobil na trzích totální paniku. Analytici největších světových bank...

Akciové trhy se otřásají, ale Donald Trump již čtvrtý den hraje golf. Desetiprocentní propad indexů by za minulé vlády vyvolal frenetickou aktivitu ministra financí a guvernéra centrální banky. Tento víkend však zavládlo ticho.

Na trzích zavládla celní divočina. Z futures amerických akcií jsme už během středeční noci viděli, že čtvrteční obchodování na Wall Street přinese silné výprodeje. A stalo se. Trh se na negativní dopady americké celní politiky připravoval už před samotným vystoupením Donalda Trumpa. To, co prezident nakonec doručil, by vša akciové medvědy mohlo u kormidla udržet delší dobu.

Prezident Trump zavedl nejpřísnější americká cla za posledních sto let. Gradování Trumpovi kampaně znervóznilo investory, kteří považují obchodní válku za riziko pomalého růstu a vyšších cen v nejsilnější ekonomice světa.

Z americké ekonomiky přišla data, která do současného prostředí nevnáší žádnou pozitivní změnu. Naopak potvrzují výhled, který nastínila březnová prognóza Fedu. A tím je scénář slabšího růstu a vyšší inflace, za kterým stojí celní politika Donalda Trumpa.

Oblíbeným nástrojem amerického prezidenta jsou jednoznačně cla. I tento týden přinese Trumpova administrativa opatření v této oblasti. Trhy zatím na tuto informaci nijak zásadně nereagují. Už se v minulosti ukázalo, že Donald Trump je otevřený k vyjednávání. Případně naplánovaná cla může zrušit.

Retailový investiční dav se stal z otloukánka zákonodárcem. Důvodem je množství natisknutých peněz, které putovaly do kapes fyzických osob. Z retailu se stal fenomén hýbající trhy a každý obchodník a spekulant musí nutně brát v potaz tento faktor, i když s jeho filozofií nemusí vnitřně souznít.

Prezident Donald Trump ve středu oznámil plošné clo 25 % na dovoz automobilů, což významně prohlubuje mezinárodní obchodní napětí. Toto rozhodnutí přímo zasahuje přední světové výrobce automobilů, jako je Toyota, BMW, Mercedes a další významné značky. Trhy okamžitě reagovaly. Kromě nového maxima na zlatě posilovalo euro a libra. Koruna oslabila a znovu se přiblížila k 25,00 za euro.

Včerejší zasedání centrální banky nepřineslo nic, co bychom nepředpokládali. Česká národní banka chce držet úrokové sazby vyšší po delší dobu, se snižováním úroků není kam spěchat. Tisková konference i přes absenci překvapení působila spíše jestřábě. Koruna mírně posílila.

Měnový trh byl v úterý klidnější. Pomalejší korekce na evropských párech je podle nás na spadnutí. Akcie rostou. Vypadá to, že nedávný pád je u konce. Koruna se proti euru dostala na nejsilnější hodnoty od června 2024. Mlha nad trhy, která ztěžovala přesnější analýzu, způsobená především prezidentem Trumpem, se pomalu vytrácí. To by mohlo znamenat korekci na překoupených evropských měnách proti těm asijským či dolaru.

Od březnového zasedání České národní banky očekáváme stabilitu sazeb na 3,75 %. Únorová prognóza implikuje posun úroků na nižší hodnoty během prvního čtvrtletí, bankovní rada si však zachová svůj dlouhodobě opatrný přístup k inflačním rizikům a nejistotám. Mezi ty domácí patří trvající tlaky na vyšší ceny v sektoru služeb. K těm se v posledních měsících přidaly ceny potravin, u nichž jdou rizika vycházející z výrobních cen jasně směrem nahoru. Právě kombinace vyšších cen služeb a potravin byl jeden z alternativních scénářů únorové prognózy ČNB implikující opatrnější přístup k úpravám sazeb. Proinflačním směrem pak působí i rozhodnutí navýšit výdaje veřejného sektoru s důrazem na obranu.

Druhého dubna mají začít platit reciproční cla. Nikdo neví detaily, kolik procent a na jaké zboží se budou vztahovat. Z ekonomického pohledu jsou zabijákem růstu, způsobí skok v cenách a rozpoutají odvetná opatření. Tyto argumenty však nemají reálnou šanci ovlivnit chování Donalda Trumpa.

To nejdůležitější zasedání centrální banky v tomto měsíci máme za sebou. A Fed na něm nechal sazby beze změny. Další měnověpolitická rozhodnutí probíhala včera, kdy o úpravě politiky rozhodovala Bank of England, Swiss National Bank a Sveriges Riksbank. Centrální banky musí v současnosti počítat s jistou mírou nejistoty zejména kvůli riziku obchodních válek. Musí brát v potaz riziko vyšší inflace, ale i slabšího ekonomického růstu.

Federální rezervní systém  na svém březnovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny v pásmu 4,25% až 4,5 %, kde se nachází od prosince. Centrální banka zároveň snížila svou prognózu hospodářského růstu a zvýšila odhad inflace. Fed rovněž oznámil další zpomalení programu kvantitativního uvolňování. Euro si proti dolaru připisovalo během středy ztrátu, zasedání však vyhouplo kurz zpět k 1,0900. Dnes ráno zisky opět odevzdává. 

Bank of Canada, která minulý týden snížila sazby, bude pravděpodobně o něco opatrnější. A to se do cen ještě plně nepropsala Trumpova cla. Právě cla a riziko obchodní války mohou mít na kanadský dolar zásadní dopady.

Nervozitu na trzích nepoznáme jen podle poklesu akcií a silnější poptávky po bezpečných přístavech, jako jsou dluhopisy nebo zlato. Situaci doplňuje trh firemních dluhopisů, kde jsou první na ráně ty rizikové s neinvestičním ratingem.

Nedávno mě překvapil můj kolega poznámkou, že na trzích se dějí neskutečné věci. Čekal jsem nějakou katastrofu typu černé labutě, ale zpráva byla prozaičtější.

Fed ponechá sazby v březnu beze změny. Tento stav by podle trhu mohl vydržet až do června, dle některých odhadů dokonce až do září. I přesto bychom se na zasedání měnového výboru v příštím týdnu mohli dočkat změny související s vývojem krátkodobých úrokových sazeb.

Po čtyřech měsících růstu amerického indexu spotřebitelských cen přišel jeho pokles. Ten byl o něco výraznější, než trhy očekávaly. Ve vyšším inflačním prostředí je to dobrá zpráva. Dolar reagoval výkyvem na slabší úrovně, než se vrátil na původní hodnoty.

Donald Trump pohrozil navýšením cel, vše si nakonec rozmyslel. Trhy panikaří, na měnách došlo k situaci, kterou jsme dlouho nezažili.

Česká koruna už v závěru minulého týdne prolomila 25,00 za euro. Během pondělního obchodování se držela těsně pod touto hranicí. Tuzemské měně pomáhá situace v Německu, ale i potenciální ukončení válečného konfliktu na Ukrajině, o které se snaží americký prezident Donald Trump.

Nejvíce překvapilo euro. Jeho posílení přišlo jako o blesk z čistého nebe. Investoři to mohou brát jako varování.

Během globální inflační vlny trhy sledovaly centrální banky. Přišel proces dezinflace, avšak vzhledem k okolnostem, zejména geopolitickým, se záře reflektorů stočila jinam. Ukazuje se, že nejzajímavější dění se teď odehraje na poli fiskální politiky.

Je to jen pár týdnů od té doby, co byl americký dolar premiantem mezi ostatními měnami. Sentiment se mezitím rychle změnil. Kvůli riziku obchodních válek a tím se pojícím horším výkonem americké ekonomiky zelené bankovky oslabily a dostaly se na své listopadové úrovně. Přispělo i sílící euro podpořené vidinou fiskální expanze.

Americká ekonomika se dlouhou dobu pyšnila mnohem lepší kondicí oproti zbytku světa. Co stálo za jejím robustním růstem? Odpovědět můžeme ve dvou grafech, které nás navedou i k otázce, jak snížit inflaci. 

Americké finanční trhy ovládla nervozita. V prostředí množících se signálů o zpomalující ekonomice se do hry vkládá nejistota spojená s Trumpovou politikou. Výsledkem je ta nejnebezpečnější kombinace, která mohla přijít – zhoršující se ekonomická kondice a sílící proinflační tlaky. Tedy něco, co bychom mohli nazvat formou stagflačního scénáře.

Prezident Zelenskyj byl potupně vyhozen z Bílého domu bez jakékoliv záruky na pokračování vojenské pomoci ze strany USA a za nadšeného skandování MAGA davu na sociálních sítích. Pokud má euro posílit, potřebuje podpis dohody mezi Ukrajinou a USA.

Pokud by se trh obával, že největší ekonomika světa výrazně ztratí na výkonu, poptávka po státních bondech, i s ohledem na výhled rychlejšího poklesu sazeb, by byla logickým krokem. Vedle toho bychom očekávali oslabení poptávky po firemních dluhopisech vedoucí k růstu jejich spreadů. K tomu máme zatím celkem daleko.

Trh sází na zisky amerických dluhopisů. Ne všichni ale vidí příležitost na stejném místě. Jak vypadá současná situace?

Říká se tomu MALA a vynořilo se to z hlubin současného politického chaosu na konci minulého týdne. Název MALA neboli Mar-a-Lago Accord má pravděpodobně evokovat mezinárodní dohody, ke kterým došlo na konci osmdesátých let - Plazza Accord a Louvre Accord. Obě zmíněné smlouvy se týkaly amerického dolaru.

Spotřebitelská inflační očekávání v americké ekonomice rostou. V některých případech už dokonce výrazně překonala dvouprocentní inflační cíl. Je tohle předzvěst možného zvýšení sazeb?

Výsledek předčasných německých voleb přinesl rekordní volební účast. Z ní vzešel vítězně konzervativní blok CDU/CSU, i přesto, že šlo o jeden z historicky nejslabších výsledků. Poskočily naopak extrémní strany z obou směrů. AFD a komunisté z Linke získali oproti předchozím volbám z roku 2021 dohromady o skoro 20 procentních bodů více, což je výrazně přiblížilo k třetinu všech hlasů.

Japonský jen nabírá na síle. Po prudkém posilování dolaru na konci loňského roku došlo v polovině ledna k obratu. Jen krátce překonal hranici 150 USDJPY. Jeho růst je tažen přesvědčením trhu, že japonské sazby budou dále růst.

Finanční trhy pečlivě analyzují důsledky rozhovorů mezi Ruskem a Spojenými státy. Euro oslabilo. Tento vývoj souvisí s rostoucím izolacionismem amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči evropským spojencům. Jelikož je stále prostor pro započítání celních rizik do kurzu EUR/USD. Skepse na trzích probíhá. Dokud trh nebude mít ve clech jasno, nečekáme paritu ani velké posílení eura.

I přes línější začátek týdne z důvodu bankovních prázdnin, pohyby na trzích...

Stav likvidity v amerického finančním sektoru je dostačující. Trh už nesází jen na bezpečí u Fedu, ale investuje i jinde. Jedním ze scénářů, který by nepochybně uvítal americký ministr financí Bessent, je zvýšená poptávka po dluhopisech nejdelších splatností. K té by vedle poklesu akcií, jak psal včera kolega Dušan Vaškovic, mohla přispět i dlouho spekulovaná změna regulace.

Americká výjimečnost se zkoncentrovala do tří čísel. Jde o hodnotu indexu amerických akcií, index síly dolaru a výše výnosu desetiletých státních dluhopisů. Jedno z nich se musí dostat dolů bezpodmínečně a brzy.

Americká centrální banka nebude spěchat se snižováním sazeb. Ta evropská je citlivá na ekonomický růst, u kterého jsou rizika nakloněna směrem dolů. Obchodní války zůstávají ve hře. Velkou neznámou je geopolitické dění, u kterého nás zajímá především jednání mezi Spojenými státy a Ruskem. Jak se v takovém prostředí dívat na měny regionu?

Spotřebitelská inflace ve Spojených státech rostla už čtvrtý měsíc v řadě. Tříprocentní lednová meziroční inflace je o desetinu procentního bodu výše, než trhy očekávaly. Tohle jsou argumenty pro Fed, aby byl ještě více jestřábí. Euro vinou výhledu amerických sazeb oslabilo. Nakonec jej do zisky dostal až sám Donald Trump.

Americký dluh se umazávat nebude. Naštěstí pro věřitele i samotného Trumpa. Trh po silných datech z trhu práce očekává pomalejší tempo snižování sazeb. Korelace amerických výnosů se zbytkem světa po Trumpově zvolení oslabily.

Bitcoin ve spojitosti z centrálním bankovnictvím je v poslední době rezonujícím tématem. Ke kryptoměně se v neděli vyjádřila i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v pořadu Otázky Václava Moravce.  Oproti guvernérovi Michlovi je její postoj typičtější pro člověka rozhodujícího o měnové politice.