I přes odeznění vysoké inflace, riziko zůstává ve vzduchu. Bankovní rada ČNB, dle našich předpokladů, ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro ponechání sazeb hlasovalo 5 členů, dva hlasovali pro snížení sazeb o 25 bazických bodů.

Překvapení se nekonalo. Před zasedáním Fedu trhy s 98% pravděpodobností zaceňovaly stabilitu sazeb. A tak se i stalo. Rétorika se od minulého zasedání také příliš nezměnila, nicméně americké akciové trhy reagovaly růstem a dolar oslabil. Dnešní událostí bude určitě zasedání České národní banky, od které také očekáváme stabilitu sazeb, přestože zde jsou debaty ohledně uvolňování ekonomiky na rozdíl od Ameriky už relevantní.

Fed i ECB jsou pravděpodobně na vrcholu aktuálního úrokového cyklu. Centrální banky nechávají sazby na vysoké úrovni, aby se postupně propsaly do ekonomiky. ČNB drží sazby na 7% úrovni už od léta 2022. Aktuální jsou debaty o začátku postupného snižování. V jaké fázi boje proti inflaci jsou Kanaďané či Australané?

Je zajímavé sledovat, že od začátku války na Ukrajině rostla německá ekonomika pouze dvě čtvrtletí ze šesti. Trápení Německa podtrhuje i to, že se ekonomický výkon sotva drží nad předpandemickou úrovní, které dosahovalo zhruba tři roky zpátky.

Letošní rok se většinově nesl ve znamení rally na amerických akciových indexech. V září se dostavila očekávaná korekce, která neměla mít dlouhého trvání, ale bohužel se prodloužila do října. Pokud v tom nejsme sami, pravděpodobnost negativního konce roku se nebezpečně zvyšuje.

Evropská centrální banka dle očekávání ponechala sazby beze změny. Přerušila tak nejdelší sérii zvyšování v historii. ECB od července 2022 zvýšila sazby o 4,5 procentního bodu, aby zkrotila růst cen. Inflaci se podařilo zkrotit, ale stále není u svého cíl. Vzhledem k očekávanému zpomalení ekonomiky a rizikům, je hrozba recese stále na stole.

Trhy očekávají, že Evropská centrální banka na dnešním měnověpolitickém zasedání poprvé po více než roce rozhodne o stabilitě úrokových sazeb. Zpravodajská agentura Bloomberg informovala, že všech 59 dotázaných analytiků očekává, že po deseti po sobě jdoucích navýšení úrokových sazeb zůstane dnes klíčová úroková sazba na úrovni 4 %.

Na americkém dluhopisovém trhu bylo na začátku nového týdne poměrně živo. Ostře sledovaný výnos desetiletého instrumentu se poprvé od roku 2007 dostal nad psychologickou hranici 5 %. Neohřál se tam však dlouho, jelikož následovala „miliardářská rally“, od které však dlouhodobější dopady nečekáme.

Zdá se, že síla amerického dolaru pomalu uvadá, ale riziko stagflace v Evropě i ve Velké Británii, spolu s nepolevujícím oslabením čínské ekonomiky napovídá, že k poklesu této měny asi v dohledné době nedojde. Silný dolar sice pomáhá držet americkou inflaci na uzdě, pro domácí ekonomiku a investory s velkými zahraničními expozicemi to ale nemusí být dobrá zpráva. Na druhou stranu právě v této době mohou být zahraniční expozice cenově dostupnější a atraktivnější.

Finanční trhy si během éry levných peněz zvykly, že jsou chráněným živočišným druhem. Zástupci Fedu ani vlády si nedovolili učinit nic, co by trhy destabilizovalo nebo jiným způsobem poškodilo jejich kondici. Nad trhy se vznášela stále živá vzpomínka na finanční krizi, která před patnácti lety hrozila zahubit svět. Našlapovalo se proto před nimi po špičkách, centrální banky se předháněly v transparentnosti a korektnosti, s jakou je informovaly o svých připravovaných krocích. Finanční trhy si tuto přízeň užívaly plnými doušky.

Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že měnový výbor bude v otázce sazeb postupovat opatrně. Měnová politika je restriktivní, avšak ne příliš. Část práce by za centrální banku mohl odvést nárůst dluhopisových výnosů, pokud vydrží. Powell tak naznačil možný výhled sazeb na stávajících úrovních.

Britská dezinflace se v září zasekla. Hlavní úroková sazba Bank of England dosahuje 5,25 %, přičemž dle části trhu ve hře zůstává možné utažení o 25 bazických bodů. V našem základním scénáři s ním už však nepočítáme. Libra vůči koruně posílila nad 28,50 GBPCZK. Pokračuje tak v trendu, ve kterém hraje výraznou roli oslabující koruna. Ta se vůči evropské společné měně dostala nad 24,70 EURCZK.

Některé velké banky na Wallstreet, jako jsou JPMorgan a Citi, očekávají posílení dolaru na paritu s eurem. Vedle lepší kondice americké ekonomiky bude na posílení zelených bankovek tlačit i válka na Blízkém východě, která podle všeho prodraží dovoz energetických komodit do Evropy.

Výsledek inflace za září překvapil trhy i centrální banku. Nad očekávání nižší hodnoty mají podle nás dvě implikace. Vyšší pravděpodobnost nižších očekávaných úrovní inflace nejen ve zbytku roku, ale i na začátku příštího. Dále pak spekulace o snížení úroků ještě v tomto roce. Výsledkem zůstává slabší koruna.

Stará akciová poučka říká, že nahoru se jde po schodech a dolů jede výtahem. Neslyšel jsem ji nikdy citovat v dluhopisovém kontextu, ale události posledních let napovídají, že platí i zde.

Americká ekonomika zpomaluje. Ke slabší ekonomické aktivitě přispěje i nedávné utažení podmínek financování. Na propad do recese to však nevypadá. Dluhopisové výnosy ale mohou růst dál hned z několika důvodů.

Vývoj trhů včera nebyl příliš divoký, pár EURUSD pokračoval v korekci a akciové trhy lehce posilovaly. Komentáře centrálních bankéřů se stále točí kolem možného zvýšení sazeb, které zůstává ve hře i podle zveřejněného zápisu za zářijového zasedání Fedu. Hlavní událostí dneška bude zveřejnění americké inflace za září. Nad očekávání trhu slabší čísla by mohla přispět ke slabšímu dolaru a k pokračujícímu poklesu výnosů.

Meziroční inflace se v září dostala pod 7 %. Klesla tak víc, než čekal trh i ČNB. Tempo růstu cen je aktuálně nejnižší od prosince 2021. Debaty o snižování sazeb se postupně stávají relevantní. Už v listopadu uvidíme, zda přijde první snížení úroků o 25 bazických bodů. Spíše se ale přikláníme až k prosinci. Koruna včera oslabila nad 24,60 EURCZK, než kurz zkorigoval zpět pod tuto hranici. Potenciál pro další oslabení české měny přetrvává.

Napadení Izraele hnutím Hamás korunu zatím příliš neovlivnilo. Kurz v pondělí dopoledne naopak mírně posiloval. V průběhu dne většinu zisků proti euru koruna umazala. Přesto je nutné připomenout, že česká měna patří mezi rizikovější aktiva. Zájem o ni, podobně jako polský zlotý a maďarský forint, v turbulentních dobách oslabuje.

Na žebříčku monetární represe od jedné do deseti se pohybujeme mezi stupněm jedna a dvě. Nářky dlužníků o neudržitelnosti některých businessů jsou pouze důsledkem extrémně uvolněné měnové politiky posledních patnácti let, která těmto projektům dovolila vzniknout. Musíme si zvyknout, že věci budou fungovat jinak a některé nebudou fungovat vůbec.

V následujících několika měsících očekáváme v Roklenu pokračování trendu oslabování koruny směrem k 24,70 za euro, respektive 23,50 za dolar. Nelze samozřejmě vyloučit prudší krátkodobé výkyvy oběma směry. Příležitostí pro dobrý nákup i prodej proto čekáme hned několik. Nicméně stále platí, že situace v ekonomice i na trzích poukazuje více na rizika na straně slabší koruny.

Inverze americké výnosové křivky patří mezi nejznámější historií prověřené indikátory recese. Do inverze se křivka začala prohlubovat zhruba v polovině loňského roku. Aktuálně však vidíme její napřimování, resp. snižování inverze. A právě tato fáze bývá z historického hlediska nebezpečná. Prvně si však musíme uvědomit, která část křivky napřímení táhne.

Kurz japonského jenu včera oslabil nad 150,00 jenů za dolar. Po tomto pohybu následovalo jeho prudké posílení. Spekuluje se, že by mohlo jít o intervenci ministerstva financí. To však nic oficiálně nepotvrdilo. Stále se tak mohlo jednat o velký objem uzavřených shortů s ohledem na psychologickou důležitost dané hranice. V japonské ekonomice se mezitím kupí proinflační tlaky.

Kongres schválil zákon o nouzovém financování vlády do 17. listopadu. Jestřábí nálada v americké ekonomice přetrvává, dolar pokořil hranici 1,0500 EURUSD. Koruna ve ztrátě.

Míra inflace je pokus o vtěsnání velmi komplexního a těžce uchopitelného jevu do jedné číselné hodnoty. Chladná statistická metodika, podle které je každý měsíc vypočítávána, nepostihuje mnohotvárnost a komplikovanost, s jakou inflace působí na naše životy, stejně jako nedokonale popisuje stav živého organismu, jež nazýváme ekonomikou.

Německo zaznamenalo pokles meziroční inflace na 4,5 % z 6,1 %, přičemž odhad trhu byl 4,6 %. I přes pozitivní výsledek jsou tato data pro ECB hůře uchopitelná, jelikož stejně jako v ostatních evropských zemích jsou nadále obklopena statistickým šumem. Jde především o vládní zásahy, ať už trvalé či dočasné.

Americký dolar výrazně posílil. Během úterý se dolarový index, který sleduje kurz dolaru proti hlavním světovým měnám, dostal na maxima za deset měsíců. Na zpevnění indexu se podepsal i stále slábnoucí jen, který se přibližuje kurzu 150 japonských jenů za jeden americký dolar. Výnos desetiletého amerického dluhopisu opět rostl na maxima za několik let v reakci na rétoriku Fedu.

Ekonomická situace se nevyvíjí ideálním směrem. Důvěra v tuzemskou ekonomiku podkopává zejména zhoršující se poměry v průmyslu. O nic lépe na tom nejsou naši němečtí sousedé, kteří se také pohybují na samotné hraně recese. Koruna včera byla v mírném zisku. Výraznější pohyb může přijít zítra po tiskové konferenci ČNB.

Přijdeme-li o blízkou osobu, zaměstnání, příjem, majetek či jinou existenciální hodnotu, procházíme v následujícím pořadí pěti emocionálními stavy. Jsou to denial (popírání), anger (vztek), bargaining (doprošování se), depression (deprese), acceptance (vyrovnání), zkráceně DABDA. Inflační vlna a následné vzedmutí úrokových sazeb bezesporu znamená šokovou událost pro mnoho jedinců, jak z pohledu osobního, tak profesionálního. Je proto pravděpodobné, že procházejí procesem DABDA.

Výprodej na americkém dluhopisovém trhu pokračuje. Výnosová křivka se napřímila stylem, který je obvykle rizikem pro riziková aktiva, ať už jde o akcie či měny rozvojových trhů. Pozitivní cenová korelace akcií a dluhopisů přetrvává. Dobrá data podporující obraz silné americké ekonomiky jsou tak rizikem dalšího zvýšení úroků, a tedy rizikem poklesu akcií a ceny bondů.

Americká centrální banka ponechala úroky dle očekávání beze změny. Představila však jestřábí prognózu potvrzující nad očekávání větší sílu americké ekonomiky. Ta je zároveň spjata s perzistentními inflačními tlaky, a tedy i potřebou vyšších úroků po delší dobu. Nehledě na to, že rétorika guvernéra Powella vyzněla velmi opatrně, trh se veze na vlně rostoucích tržních sazeb a silného dolaru.

Revize srpnové inflace v eurozóně ukázala mírný pokles. Postoj ECB by tato čísla změnit neměla. Stále existuje prostor pro zvýšení úroků, uzná-li to Rada guvernérů ECB za nutné. V Kanadě naopak inflace znovu vzrostla. V návaznosti na to v zemi javorového listu zesílily tržní sázky na další utažení. Nejdůležitější měnověpolitické zasedání čekáme dnes večer v USA. Fed by se měl přiklonit ke stabilitě sazeb. 

Guvernér České národní banky Aleš Michl pomohl koruně k silnějším hodnotám. Kurz se tak dostal zpět na úrovně ze začátku minulého týdne. Mírně vzrostly i krátké korunové sazby s tím, jak část trhu přehodnotila svá očekávání ohledně možného snížení úroků ve zbytku roku. Michl jasně uvedl, že se ČNB nehodlá dostat výrazně před křivku, jako to udělala například polská centrální banka.

Představa, že po agresivní úrokové kampani zůstane ekonomika v nezměněném stavu a vrátí se do své „pohodové“ předinflační podoby, je naivní. Takový způsob myšlení je zejména pro investora a obchodníka velmi nebezpečný a může být příčinou spousty investorských chyb.

ECB zvýšila úroky podesáté v řadě, přičemž depozitní sazba se dostala na historické maximum. Jsme již na vrcholu, nebo by mohlo přijít ještě další zvýšení? 

Evropskou centrální banku dnes čeká živá debata o sazbách. Existují argumenty pro další zvýšení, ale i pro úrokovou stabilitu. Vyloučit nemůžeme ani debaty o dalších nástrojích. Očekáváme, že se většina Rady guvernérů vysloví pro navýšení sazeb, které by mohlo být poslední v aktuálním úrokovém cyklu. 

Kurz libry proti dolaru po zveřejnění dat ohledně vývoje HDP opět oslabil. Vzhledem k tomu, že se blížíme konci navyšování úrokových sazeb ze strany Bank of England a data z britské ekonomiky nejsou přesvědčivá, lze vidět rizika spíše na straně slabší libry.

Česká koruna včera oslabila nad úroveň 24,50 za euro. Dostala se tak na nejslabší úroveň od listopadu 2022. Přestože by v blízké době mohla nastat určitá korekce, z dlouhodobého hlediska je výrazné posílení koruny nepravděpodobné. Srpnová inflace klesla na meziročních 8,5 % podle plánu. Není tedy žádným překvapením, že se začíná mluvit o postupném uvolnění měnové politiky.

Polské snížení úrokových sazeb dokresluje hrozivý obrázek, který nám nabízí zbytek EU, a hlavně německé makroekonomické ukazatele.

O překvapení aktuálního týdne se ve středu postarala polská centrální banka. Tržní konsensus očekával snížení sazeb. Na to došlo, bylo však výrazně vyšší. Následná reakce oslabila nejen polský zlotý, ale i českou korunu. Malá část trhu teď dost možná spekuluje, zda by se obdobně nemohla zachovat i Česká národní banka. Jsme toho názoru, že polského scénáře se od bankovní rady ČNB nedočkáme. 

V zásadě každý zástupce centrální banky na otázky ohledně nastavení měnové politiky a rozhodnutí bankovní rady na dalším zasedání odpovídá, že bude záležet na vývoji klíčových dat. Slyšíme to z úst zástupců ČNB, Fedu i ECB. Situace se ale trošku komplikuje, když jednotlivé ukazatele ukazují různým směrem, jako je tomu v případě eurozóny.

Kurz koruny se v posledním měsíci hravě drží nad hranicí 24,00 za euro. Komentáře z České národní banky nenaznačují, že by bankovní rada měla s těmito hodnotami jakýkoliv problém. Vývoj kurzu ji neodradil ani od formálního ukončení intervenčního režimu. Mohla by být koruna ještě slabší? Které faktory by kurz mohly oslabit? Převažují domácí, nebo zahraniční?

Turecká lira oslabila. I přes otočku v monetární politice a zvyšování sazeb se nepodařilo oslabování zcela zastavit. Po měnověpolitickém rozhodnutí koncem srpna sice turecká měna nabrala zisky, je však otázkou času, kdy budou smazány pokračujícím trendem. Dá se tento osud ještě zvrátit?

Američtí obchodníci se po prodlouženém víkendu z důvodu státního svátku vrací na trhy. Úterý tak bude dnem, kdy budeme sledovat pokračující dopady pátečních dat. Americký trh práce nasadil pozvolné uvolňování, sektor průmyslu je již deset měsíců v kontrakci. V Evropě se spekuluje o sazbách, byť trh v jejich další růst už příliš nevěří. Rada guvernérů by však podle nás mohla ještě překvapit.

Dnešní FX zpráva bude trochu technického rázu. Někteří z nás si možná kladou...

Inflace eurozóny v podstatě stagnuje, euro oslabilo, akcie rostly. Eurozóna uvízla ve stagflaci a v dohledné době z ní nevyjde. Členka výkonné rady ECB Isabel Schnabel uvedla, že inflace je vysoká a očividně perzistentní. Trvale vysoká inflace přitom podporuje argumenty pro další zvýšení evropských sazeb.

Americký dluhopisový trh získal o něco pevnější půdu pod nohama. Silnější poptávka posunula výnosy níže oproti nedávným maximům, zejména u nejdelších splatností. Za vším stála data. Pohyb pravděpodobně přispěl i k vysqueezování části short pozic. Dolar oslabil nad hranici 1,0900 za euro.

Index spotřebitelské důvěry v USA na konci prázdnin výrazně klesl na 106,1 bodu z červencových 114 bodů. Problémem zůstává vysoká inflace a zhoršující se situace na trhu práce. Zhoršující se podmínky na trhu práce povedou k pauze v navyšování úrokových sazeb v USA na zářijovém zasedání. Klesla pravděpodobnost dalšího zvýšení v průběhu roku.

Úvěrování v evropské ekonomice dále slábne. Ruku v ruce s tím jde očekávané ekonomické zpomalení, k němuž silnou měrou přispívá prostředí historicky nejvyšších úrokových sazeb. I ve Spojených státech je měnová politika restriktivní. V pátek na to opětovně poukázal sám guvernér Fed Powell. I přesto, že už nečekáme další zvyšování amerických sazeb, dolar se drží silnější. Platí, že silnější americká měna zůstává rizikem slabších měn regionu. Koruna by se tak měla udržet nad hranicí 24,00 za euro.

Opční kontrakt neboli právo na nákup aktiva za předem stanovenou cenu existuje na trzích od nepaměti. Jednu z jeho výhod ocení především spekulanti, totiž že nabízejí omezenou ztrátu, ale neomezený potenciál profitu. Je tak automaticky zajištěno něco, co si obchodník, který si aktivum kupuje nebo prodává bez krytí, musí zajistit sám, totiž tzv. stop-loss.