Tento týden nepřináší z makroekonomického hlediska mnoho významných dat. V hledáčku investorů budou především inflační čísla z Británie a Kanady, která mohou ovlivnit vývoj domácích měn. Ve čtvrtek pak dorazí data z eurozóny a USA, včetně předběžných indexů PMI, které poslouží jako indikátory ekonomické aktivity.

Trump slibuje vyšší růst HDP než růst státního zadlužení. K tomu, aby se tento plán naplnil, je potřeba spolupráce finančních trhů. Jsme svědky rezignace na tradiční republikánskou fiskální přísnost a potvrzení populistického směřování americké politiky.

Japonská výnosová křivka se napřimuje. Největší pohyb vidíme u nejdelších splatností, kde za poslední rok například třicetiletý výnos vzrostl o bezmála procentní bod. To jej dostává poblíž historicky nejvyšších hodnot. Co nám to říká o dluhopisových investorech a jaké to má implikace pro japonskou ekonomiku a další trhy?

Začíná se rýsovat fiskální katastrofa v podání druhého Trumpova prezidentství. Současná administrativa se snaží protlačit v Kongresu rozpočet, který bude znamenat další prohloubení již tak alarmujícího fiskálního deficitu. Zároveň Donald Trump k překvapení mnoha přistoupil na snížení cel s Čínou, která měla do rozpočtu přinést prostředky na jeho alespoň částečné vyrovnání

Nárůst výnosů amerických dluhopisů, zejména středních splatností, a revize tržního výhledu snižování sazeb Fedu v letošním roce na úroveň půl procentního bodu signalizuje možnost silnější ekonomiky. Vývoj kurzu dolaru obrázek dokresluje.

Co pro americkou ekonomiku znamená obchodní dohoda s Čínou? Jak ji vnímají trhy? A které dluhopisy máme sledovat?

Hlavní pozornost se v dalším květnovém týdnu soustředí na tvrdá i měkká data a doznívající výsledkovou sezónu. Současně se do popředí dostávají geopolitická témata. Finanční trhy pozitivně reagovaly na první konkrétní kroky směrem k obchodní dohodě mezi Spojenými státy a Čínou. Dolar v reakci na pozitivní zprávy  posiloval.  

V šestnáctém století dovezli Španělé do Evropy miliony kilogramů stříbra z jihoamerických dolů, které byly následně utraceny za nejrůznější zboží a způsobily tak nárůst peněžní zásoby a inflaci cen. Kromě těchto spíše negativních jevů měl zvýšený objem stříbra v oběhu za následek růst evropské populace, urbanizaci a obecně spotřebu a pokrok. Ať chceme či nechceme, neubráníme se srovnání této epizody z dějin financí se současnou situací.

Americká centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Trh práce v USA zůstává silný. Ve světle celních napětí uzavřely USA významnou obchodní dohodu s Velkou Británií, zatímco vztahy s Čínou zůstávají napjaté. Nadcházející jednání mají za cíl především zmírnit rostoucí napětí mezi oběma velmocemi.

Nad očekávání nižší odhad dubnové inflace bude pravděpodobně jedním z argumentů pro květnové snížení sazeb České národní banky. Původně jsme viděli mírně vyšší pravděpodobnost u úrokové stability z titulu dlouhodobě převažujících proinflačních rizik. Včerejší data však jazýček vah posunula směrem ke snížení úroků z 3,75 % na 3,5 %.

Tento týden bude ve znamení klíčových dat z domácí ekonomiky. Očekáváme statistiky z průmyslu, maloobchodu, obchodní bilance a také údaje o nezaměstnanosti. Zasedání ČNB a amerického Fedu přinese rozhodnutí o nastavení hlavních úrokových sazeb. Donald Trump mezitím ve svých projevech dál posiluje svůj dominantní postoj. Pokračuje také výsledková sezóna, v níž reportují další globální společnosti.

Prezident Trump zmírnil v jednom ze svých víkendových rozhovorů svou dřívější rétoriku ohledně možného odvolání předsedy Federálního rezervního systému Jerome Powella. Tato změna postoje představuje významný ústupek ze strany administrativy, která byla dosud v otázkách monetární politiky nekompromisní.

Zatímco eurozóna překvapila silnějším růstem, Spojené státy čelí výraznému zpomalení. Navzdory tomu...

Americké dluhopisy nejdelších splatností získaly zpět ztracenou poptávku. Tržní očekávání pracuje se snížením sazeb Fedu o procentní bod v letošním roce. Zhoršení výkonu americké ekonomiky by za současné situace měly reflektovat nejvíce dluhopisy středních splatností.

Podle nové prognózy Standard Chartered by se kurz EUR/USD měl na konci druhého čtvrtletí 2025 pohybovat na úrovni 1,16 a tuto hodnotu by si měl udržet i do konce roku. Původní odhad pracoval s hodnotou 1,0400. Banka není sama, přehodnocení se koná prakticky u všech velkých institucí, a většina předpokládá další růst eura na úkor dolaru.

Američané jsou veskrze praktický národ. Jsou mistři v řešení problémů a nalézání...

Čtvrteční obchodní seance přinesla na forexu zvýšenou volatilitu. Obchodníci reagovali na pokračující obchodní napětí mezi USA a Čínou, a to oslabením dolaru. V Indii došlo k nejhoršímu teroristickému útoku za dvě dekády. Koruna posilovala proti světovým měnám a akcie si připsaly zisky díky optimistickým scénářům.

Akcie ve středu zaznamenaly silný růst. Dolar nejprve pokračoval v poklesu, během dne se však trend otočil. Ztráty vykazovalo zlato. Wall Street zaznamenala výrazné zisky poté, co americký prezident Trump uklidnil obavy o nezávislost americké centrální banky. Nad očekávání lepší data z výrobního sektoru a náznaky možného zmírnění obchodního napětí s Čínou přidaly k pozitivnímu sentimentu.

Americký prezident Donald Trump opět žehlil tržní paseku, kterou sám nadělal. Trhy to ocenily. Tlaky na pokles akcií a oslabení dolaru polevily. Ulevilo se nám? Asi jen do doby, než bude vše opět horší. Hlavní rizika americké ekonomiky nezmizela.

Americký prezident Trump začal vyhrožovat odvoláním šéfa Fedu Powella. Tento krok se zdá skandální a neomluvitelný z pohledu tradičního politického ukotvení centrální banky. Trhy reagují poklesem akcií, oslabením dolaru a nárůstem výnosů nejdelších splatností.

Trh zpochybňuje roli dolaru jako bezpečného přístavu. Vidět jsme to mohli v první polovině dubna na rozchodu vývoje amerických výnosů a kurzu zelených bankovek. Citlivost kurzu ukázala, že by toto zpochybnění mohlo mít delšího trvání. 

Dnes začíná první den dubnového zasedání Evropské centrální banky. Není tomu tak dávno, co trhy pro tento měsíc očekávaly stabilitu sazeb. Dnes s téměř stoprocentní jistotou pracují se scénářem snížení úroků o čtvrt procentního bodu. Důvodem přehodnocení nebyla jen nad očekávání mírnější inflační čísla, ale především nejistota spojená s Trumpovou agresivní celní politikou.

Chaos v americké celní politice rozkolísal trhy. Enormní množství volatility, která působila na trzích, je spojováno s vážnými krizemi a nemá většinou dlouhého trvání. Nejpohyblivější byly páry s americkým dolarem, kde bylo v některých případech dosaženo historických pohybů.

Americký dolar přišel během deseti dnů následujících po „Dni osvobození“ o roli bezpečného přístavu. Jako bezpečné aktivum, do něhož se ukrývá kapitál, zafungoval švýcarský frank a státní dluhopisy denominované v euru. Další korekce ukáže, do jaké míry se chování investorů změnilo.

Strach a hysterie v dnešních dnech kraluje trhům. Clona chaosu zastírá zrak investorů, jejichž rozum se ztrácí v mlze emocí. Tato hysterie se následně zrcadlí v obchodním šílenství, které vládne tržním pohybům, a každý nový titulek či výrok oranžového magnáta živí další vlny volatility.

Jsme na tom hůř, ale ulevilo se nám. Americký prezident Donald Trump předvedl celní otočku, kterou zachránil trhy před dalším poklesem. Na Čínu, která si dovolila vzdorovat, bylo uvaleno clo 125 %. U zbytku světa byla ohlášena 90denní pauza recipročních cel, která byla na tu dobu snížena na 10 %. Jaké ponaučení si z Trumpovy strategie odnášíme?

Výprodej na trzích může pokračovat. Ekonomické pozadí stojící za vším se nezměnilo. Donald Trump se k ústupkům nemá, výhled americké ekonomiky se nelepší. Spíše naopak. Měnová politika je v kleštích. Ke snížení sazeb nemá argumenty, pravděpodobnější by byl zásah na uklidnění dluhopisového trhu. Jestli na něj dojde, můžeme jen spekulovat.

Trumpův „Den osvobození“ způsobil na trzích totální paniku. Analytici největších světových bank...

Akciové trhy se otřásají, ale Donald Trump již čtvrtý den hraje golf. Desetiprocentní propad indexů by za minulé vlády vyvolal frenetickou aktivitu ministra financí a guvernéra centrální banky. Tento víkend však zavládlo ticho.

Na trzích zavládla celní divočina. Z futures amerických akcií jsme už během středeční noci viděli, že čtvrteční obchodování na Wall Street přinese silné výprodeje. A stalo se. Trh se na negativní dopady americké celní politiky připravoval už před samotným vystoupením Donalda Trumpa. To, co prezident nakonec doručil, by vša akciové medvědy mohlo u kormidla udržet delší dobu.

Prezident Trump zavedl nejpřísnější americká cla za posledních sto let. Gradování Trumpovi kampaně znervóznilo investory, kteří považují obchodní válku za riziko pomalého růstu a vyšších cen v nejsilnější ekonomice světa.

Z americké ekonomiky přišla data, která do současného prostředí nevnáší žádnou pozitivní změnu. Naopak potvrzují výhled, který nastínila březnová prognóza Fedu. A tím je scénář slabšího růstu a vyšší inflace, za kterým stojí celní politika Donalda Trumpa.

Oblíbeným nástrojem amerického prezidenta jsou jednoznačně cla. I tento týden přinese Trumpova administrativa opatření v této oblasti. Trhy zatím na tuto informaci nijak zásadně nereagují. Už se v minulosti ukázalo, že Donald Trump je otevřený k vyjednávání. Případně naplánovaná cla může zrušit.

Retailový investiční dav se stal z otloukánka zákonodárcem. Důvodem je množství natisknutých peněz, které putovaly do kapes fyzických osob. Z retailu se stal fenomén hýbající trhy a každý obchodník a spekulant musí nutně brát v potaz tento faktor, i když s jeho filozofií nemusí vnitřně souznít.

Prezident Donald Trump ve středu oznámil plošné clo 25 % na dovoz automobilů, což významně prohlubuje mezinárodní obchodní napětí. Toto rozhodnutí přímo zasahuje přední světové výrobce automobilů, jako je Toyota, BMW, Mercedes a další významné značky. Trhy okamžitě reagovaly. Kromě nového maxima na zlatě posilovalo euro a libra. Koruna oslabila a znovu se přiblížila k 25,00 za euro.

Včerejší zasedání centrální banky nepřineslo nic, co bychom nepředpokládali. Česká národní banka chce držet úrokové sazby vyšší po delší dobu, se snižováním úroků není kam spěchat. Tisková konference i přes absenci překvapení působila spíše jestřábě. Koruna mírně posílila.

Měnový trh byl v úterý klidnější. Pomalejší korekce na evropských párech je podle nás na spadnutí. Akcie rostou. Vypadá to, že nedávný pád je u konce. Koruna se proti euru dostala na nejsilnější hodnoty od června 2024. Mlha nad trhy, která ztěžovala přesnější analýzu, způsobená především prezidentem Trumpem, se pomalu vytrácí. To by mohlo znamenat korekci na překoupených evropských měnách proti těm asijským či dolaru.

Od březnového zasedání České národní banky očekáváme stabilitu sazeb na 3,75 %. Únorová prognóza implikuje posun úroků na nižší hodnoty během prvního čtvrtletí, bankovní rada si však zachová svůj dlouhodobě opatrný přístup k inflačním rizikům a nejistotám. Mezi ty domácí patří trvající tlaky na vyšší ceny v sektoru služeb. K těm se v posledních měsících přidaly ceny potravin, u nichž jdou rizika vycházející z výrobních cen jasně směrem nahoru. Právě kombinace vyšších cen služeb a potravin byl jeden z alternativních scénářů únorové prognózy ČNB implikující opatrnější přístup k úpravám sazeb. Proinflačním směrem pak působí i rozhodnutí navýšit výdaje veřejného sektoru s důrazem na obranu.

Druhého dubna mají začít platit reciproční cla. Nikdo neví detaily, kolik procent a na jaké zboží se budou vztahovat. Z ekonomického pohledu jsou zabijákem růstu, způsobí skok v cenách a rozpoutají odvetná opatření. Tyto argumenty však nemají reálnou šanci ovlivnit chování Donalda Trumpa.

To nejdůležitější zasedání centrální banky v tomto měsíci máme za sebou. A Fed na něm nechal sazby beze změny. Další měnověpolitická rozhodnutí probíhala včera, kdy o úpravě politiky rozhodovala Bank of England, Swiss National Bank a Sveriges Riksbank. Centrální banky musí v současnosti počítat s jistou mírou nejistoty zejména kvůli riziku obchodních válek. Musí brát v potaz riziko vyšší inflace, ale i slabšího ekonomického růstu.

Federální rezervní systém  na svém březnovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny v pásmu 4,25% až 4,5 %, kde se nachází od prosince. Centrální banka zároveň snížila svou prognózu hospodářského růstu a zvýšila odhad inflace. Fed rovněž oznámil další zpomalení programu kvantitativního uvolňování. Euro si proti dolaru připisovalo během středy ztrátu, zasedání však vyhouplo kurz zpět k 1,0900. Dnes ráno zisky opět odevzdává. 

Bank of Canada, která minulý týden snížila sazby, bude pravděpodobně o něco opatrnější. A to se do cen ještě plně nepropsala Trumpova cla. Právě cla a riziko obchodní války mohou mít na kanadský dolar zásadní dopady.

Nervozitu na trzích nepoznáme jen podle poklesu akcií a silnější poptávky po bezpečných přístavech, jako jsou dluhopisy nebo zlato. Situaci doplňuje trh firemních dluhopisů, kde jsou první na ráně ty rizikové s neinvestičním ratingem.

Nedávno mě překvapil můj kolega poznámkou, že na trzích se dějí neskutečné věci. Čekal jsem nějakou katastrofu typu černé labutě, ale zpráva byla prozaičtější.

Fed ponechá sazby v březnu beze změny. Tento stav by podle trhu mohl vydržet až do června, dle některých odhadů dokonce až do září. I přesto bychom se na zasedání měnového výboru v příštím týdnu mohli dočkat změny související s vývojem krátkodobých úrokových sazeb.

Po čtyřech měsících růstu amerického indexu spotřebitelských cen přišel jeho pokles. Ten byl o něco výraznější, než trhy očekávaly. Ve vyšším inflačním prostředí je to dobrá zpráva. Dolar reagoval výkyvem na slabší úrovně, než se vrátil na původní hodnoty.

Donald Trump pohrozil navýšením cel, vše si nakonec rozmyslel. Trhy panikaří, na měnách došlo k situaci, kterou jsme dlouho nezažili.

Česká koruna už v závěru minulého týdne prolomila 25,00 za euro. Během pondělního obchodování se držela těsně pod touto hranicí. Tuzemské měně pomáhá situace v Německu, ale i potenciální ukončení válečného konfliktu na Ukrajině, o které se snaží americký prezident Donald Trump.

Nejvíce překvapilo euro. Jeho posílení přišlo jako o blesk z čistého nebe. Investoři to mohou brát jako varování.

Během globální inflační vlny trhy sledovaly centrální banky. Přišel proces dezinflace, avšak vzhledem k okolnostem, zejména geopolitickým, se záře reflektorů stočila jinam. Ukazuje se, že nejzajímavější dění se teď odehraje na poli fiskální politiky.