Domácí měna nadále postrádá "motor", který by ji poslal na ziskovou kolej, ač jsou fundamenty beze sporu na její straně.

Fed může letos zahájit snižování tempa nákupů aktiv. Tento výhled podporuje dosažení významného posunu směrem k cíli cenové stability. Je však nutné rozlišit ukončení nákupů aktiv a zvýšení sazeb. Mezi těmito kroky totiž neexistuje žádný přímý signál ohledně načasování.

Dolar během pátečního rána nejprve mírně posiloval, když obchodníci stravovali první vystoupení zástupců Fedu před každoročním symposiem v Jackson Hole. Pak ale kurz opět oslabil. K posilování dolaru přispěla jestřábí vyjádření některých zástupců Fedu.

Zlotý na páru s eurem od svého červnového minima oslabil o více než tři procenta. Externí i domácí rizika ho v průběhu prázdnin drží na slabších úrovních. Snižující se volatilita signalizuje blížící se průlom aktuální technické formace rostoucího trojúhelníku.

Meziroční růst HDP v Německu činil v druhém čtvrtletí 9,8 %, čímž se německá ekonomika vrátila k rostoucímu trendu. Sousední ekonomiky však rostly ve stejném období i dvakrát rychleji. Situace v Asii a rétorika na symposiu Fedu v Jackson Hole mohou způsobit oslabení eura proti dolaru.

Minulý týden nebyl pro euro zrovna růžový. V tom aktuálním to se společnou evropskou měnou vypadá lépe. Hlavním důvodem pro stabilizaci nad důležitou oblastí supportů je lepší tržní nálada a chování velkých tržních spekulantů.

Snižování tempa nákupů aktiv ze strany americké centrální banky začne ještě letos na podzim. Program kvantitativního uvolňování svůj účel splnil, teď je potřeba zahájit pozvolný návrat do normálu, se kterým jsou spojeny vyšší sazby jak na delším, tak nakonec i kratším konci výnosové křivky.

Na devizovém trhu můžeme vinou aktuální korekce najít hned několik měn, které mají nadále velmi optimistický výhled, ale momentálně jim škodí právě nahlodaná tržní nálada.

Zápis z červencového zasedání Federálního rezervního systému byl hlavní událostí tohoto týdne. Trhy s nadějí očekávaly předvoj utažení americké měnové politiky. Očekávání reflektoval nejen během středy posilující dolar, ale rovněž i rostoucí tržní sazby, nominální i reálné. Jenže pak přišlo lehké zklamání.

Včerejší den se nesl ve znamení rušnějšího ekonomického kalendáře. Na trzích byla nadále cítit riziková averze, když některé měny oslabovaly i navzdory dobrým výsledkům ekonomických dat. Dolar zaznamenal zisky i ve druhém obchodním dni tohoto týdne.

Devizové trhy vstoupily do nového týdne na vlně averze k riziku. Posilovaly bezpečné přístavy jako dolar, japonský jen či švýcarský frank. Oslabovaly naopak měny procyklické. Měny regionu vyšly z vlny risk-off nálady relativně bez újmy.

Americký dolar začátkem tohoto týdne oslabil proti svým hlavním měnovým párům. Oslabení se začalo významně projevovat už v pátek, kdy obchodníci reflektovali data ohledně nálady amerických spotřebitelů. Zhoršení nálady spotřebitelů v USA způsobilo největší oslabení dolaru za posledních 7 týdnů.

Předběžné odhady hovoří o červnovém meziměsíčním růstu HDP ve Velké Británii o 1 %. Kondice ekonomiky tak navázala na čtyři předchozí měsíce, kdy byl registrován meziměsíční růst hrubého domácího produktu. Ale ani pět měsíců meziměsíčních růstů nestačilo, aby se HDP dostalo na hodnoty před explozí nákazy.

Americký růst cenové hladiny v červenci vykázal hodnotu 5,4 %. V meziročním vyjádření tak...

Na hlavu guvernéra Fedu Powella se snesla další kritika. O tu „zvučnější“ se tentokrát postaral demokratický senátor Joe Manchin urgující utažení americké měnové politiky. Vyjadřování politiků k měnové politice má občas, alespoň podle našeho pozorování, své mezery, a to nejen ve Spojených státech. To však nechme stranou, jelikož přísnější měnová politika se opravdu blíží.

Domácí měnu čekají světlé zítřky. Koruna těží hned z několika faktorů, které by ji ve zbývající části roku měly posunout ve směru hranice 25 korun za euro. Srpnové zasedání ČNB potvrdilo její jestřábí postoj, když jsme se dočkali druhého kroku v procesu úrokové normalizace.

Nová prognóza ČNB počítá s rychlejším růstem HDP, rychlejším růstem úrokových sazeb a silnější korunou. Citlivostní scénáře prognózy pracují s rychle rostoucími sazbami a silnou korunou. Rizikové měny by se dnes mohly ocitnout pod tlakem silnějšího dolaru a vyšších amerických tržních sazeb.

Česká ekonomika se naučila s pandemií žít. Působení proinflačních tlaků, zejména těch vnějších, ale i vnitřních vycházejících z trhu práce, nahrává rychlejšímu procesu úrokové normalizace. Sazby by tak během letošního roku mohly vzrůst na každém dalším zasedání.

Globální finanční trhy jsou zpravidla vpředhledící. Pokud je rozdělíme na různé třídy aktiv, vidíme, že se jejich výhled může lišit. A to se děje právě teď. Otázkou je, který z nich má pravdu?

Ekonomická obnova v Austrálii je o něco rychlejší, než bylo původně očekáváno. Trhy ztratily část optimismu, když se během července zrychlovalo tempo nákazy Australanů novou mutací viru COVID-19 s názvem Delta. Dopady na tamní ekonomickou výkonost však stále nenaplňují původně vcelku pesimistická očekávání.

Výsledky PMI indikátorů sektoru průmyslu podpořily euro, v jeho prospěch hovoří i technická analýza. Dolar čeká klíčový den.

Návrat do úrokového normálu bude pokračovat i v srpnu. Česká národní banka na svém čtvrtečním zasedání opětovně zvýší úrokové sazby. Spolu s tím bude zveřejněna aktualizovaná prognóza, která bude z hlediska výhledu sazeb rizikem silnější koruny.

Jednou z hlavních otázek světových trhů je, kdy začne americká centrální banka snižovat tempo nákupů aktiv. V posledních dnech bylo o tzv. taperingu vysloveno a napsáno mnohé. Při brouzdání finančním Twitterem nás ale nejvíce zaujalo hned několik anket, jejichž výsledkem byla převaha hlasů vyhlížejících „nekonečné QE“.

Z České národní banky se ozývají jestřábí hlasy. Viceguvernér Nidetzký se v rozhovoru pro Bloomberg nechal slyšet, že by ČNB měla pokračovat v procesu úrokové normalizace relativně rychlým tempem. Po zvýšení hlavní úrokové sazby na červnovém zasedání tak s nejvyšší pravděpodobností přijde další hike i na tom srpnovém.

Minulý týden byl ve znamení zvratu sentimentu na většině finančních trhů. Výjimkou byly ty devizové. Zatímco většina trhů po zhoršení nálady a výprodejů rizikových aktiv ve prospěch těch bezpečných v dalších dnech otočila a tyto ztráty odmazala, na devizových trzích se tento obrat nekonal.

Byla jen otázka času, kdy se nedostatky výrobních vstupů a růst jejich ceny projeví v ekonomickém sentimentu v České republice. Výroba vlivem rostoucích cen vstupů a nedostatku na trhu práce zpomaluje. Mezi dotčená odvětví vedle většiny průmyslových podniků patří i sektor stavebnictví, kde růsty cen vstupů významně ohrožují schopnost stavebních firem dostát svým cenovým nabídkám.

Červnové zasedání Fedu přineslo velké jestřábí překvapení v podobě výhledu dvojího zvýšení úroků v roce 2023. Výstup z červencového setkání měnového výboru bude mnohem střídmější. Nejsledovanější budou indicie o připravovaném zahájení snižování tempa nákupů aktiv.

Česká národní banka zvýšila sazby a bude v tom pokračovat. Trhy nejostřeji sledují Fed, který k utažení měnové politiky zatím nepřistoupil. Jeho zástupci totiž současný vývoj inflace považují za přechodný. Co ale znamená, že růst cen je přechodný?

Minulý týden jsme spekulovali o tom, co by se stalo, kdyby Fed razantně zašlápl měnověpolitickou brzdu. Dnes se posuneme na úroveň personální politiky s potenciálními dopady na trhy a ekonomiku. Zatímco jednorázové zastavení nákupů aktiv spolu se zvýšením sazeb je podle nás bez šance, výměna šéfa americké centrální banky je možná.

Ekonomický kalendář v první polovině tohoto týdne zeje prázdnotou. Mimo dobrého výsledku indexu cen výrobců za červen s domácí měnou hýbal hlavně tržní sentiment a globální vývoj na trzích. Dnešní obchodování bude podobného charakteru, když trhy vstřebávají rostoucí rizikovou averzi spojenou s další vlnou Covid-19 a zároveň vyčkávají na zítřejší zasedání Evropské centrální banky.

Polský zlotý, který během jarních měsíců silně aprecioval, se vůči euru už šest týdnů propadá do ztráty. Z dlouhodobého hlediska na straně polské měny fundamenty beze sporu stojí, aktuálně ho ale drží zkrátka posilující dolar a další nastupující vlna koronaviru.

Do letošního léta jsme vstupovali s vidinou klidu na poli světových centrálních bank. Opak se ale ukázal být pravdou, alespoň v případě Evropské centrální banky, která na začátku měsíce představila revizi strategie měnové politiky.

Politika centrální banky by měla být předvídatelná. Výjimkou mohou být krizové situace jako například březen 2020, kdy bylo kvůli pandemii potřeba přistoupit k razantní akomodaci měnové politiky. Ani ne rok a půl poté je situace jiná. Některé centrální banky již zahájily měnověpolitickou normalizaci, jiné pro ni teprve připravují půdu. A právě do druhé skupiny spadá americký Fed.

Světová ekonomika zažívá období intenzivně sílících inflačních tlaků. Asi nejhlasitěji se o rostoucích cenách hovoří v případě americké ekonomiky. Poslední, tj. červnová, data tam ukázala nejvyšší inflaci od velké finanční krize. Argument o tranzitornosti stále žije. Vedle toho ale sílí argumentace o nutnosti jednat, která zatěžuje americký Fed.

Situace v globální ekonomice, kde přetrvávají významné inflační tlaky, spolu s růstem tuzemských mezd působí na cenovou hladinu v České republice. Červnová inflace oproti květnu vzrostla o 0,5 %, meziročně pak zrychlila na 2,8 %, a zůstává tak blízko horního intervalu tolerančního pásma stanoveného inflačního cíle ČNB.

První prázdninový, byť ne úplný, obchodní týden přinesl oslabení koruny na nejslabší hodnoty od dubna. Aktuální taky na slabší domácí měnu mohou krátkodobě přetrvat, ve zbytku roku však počítáme se silnějším kurzem. Aktuální výprodej by tak mohli využít především exportéři, kteří se díky slabší domácí měně mohou zajistit na ještě zajímavějších úrovních.

Na základě současného vývoje na americkém trhu práce, kde je stále cítit významný nedostatek pracovníků, lze očekávat pokračující růst inflace. S nedostatkem na trhu práce roste vyjednávací síla zaměstnanců, což tlačí na vyšší mzdy. To identifikujeme jako významný proinflační tlak.

Změny strategie se měnová politika ECB dočkala poprvé od roku 2003. Hlavní bodem je úprava inflačního cíle. Evropská centrální banka už nebude cílit cenový růst pod hladinou dvou procent, avšak blízko ní, nově bude jejím úkolem ve střednědobém horizontu dosáhnout dvouprocentní inflace.

Rizikově averzní nálada převládla na devizových trzích i ve středu. Dolar posiloval v dolarovém indexu i proti euru. To se poté podepsalo na měnách regionu střední a východní Evropy, včetně koruny, která oslabila krátce nad hranici 25,80 za euro. Domácí měna si tak sáhla na nejslabší hodnoty od začátku května a za první prázdninový , byť neúplný, obchodní týden oslabila o více než procento.

První červencový týden přinesl zkrácené domácí i zahraniční obchodování. Zatímco domácí obchodníci si ještě v úterý užívali pokračující volno, jejich zahraniční kolegové na evropských a amerických trzích už obchodovali. Tržní pohyby přitom ukázaly, že začátek prázdnin patří patrné averzi k riziku.

Dolarový index dosáhl během čtvrtka na tříměsíční maximum. Trhy vyhlíží výsledky non-farm...

Euro proti dolaru od začátku týdne pozvolna oslabuje a vyčkává na zásadní informace, které jeho další vývoj ovlivní koncem týdne.

Zlotý v květnu zaznamenal silnou rally, když na vlně optimismu ohledně více jestřábího...

Současná globální ekonomická situace nahrává měnám rozvíjejících se ekonomik, kam vedle České republiky patří také například Maďarsko, Mexiko, či Brazílie.

Minulý týden se nesl v klidném duchu, když trhy vstřebávaly jestřábí zasedání Fedu. Dolar na předchozí posílení navázat nedokázal a pohyboval se více méně do strany. Páteční data o tvorbě nových pracovních míst mimo sektor zemědělství udají směr červencového obchodování. Na domácí půdě nás kromě čtvrtečních výrobních PMI indikátorů nečekají žádná důležitá data.

Česká národní banka odstartovala proces úrokové normalizace. Guvernér Rusnok vyslal směrem k trhům jasně jestřábí signál. Bankovní rada je připravena zvyšovat úroky dokonce rychleji, než naznačuje aktuální prognóza. Jak se s tímto poselstvím popraly tržní sazby?

Po maďarské centrální bance se k zahájení cyklu utahování měnové politiky přidala Česká národní banka. Ta zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na úroveň 0,5 %. Repo sazba se dočkala změny po třinácti měsících, když loni v květnu ukončila razantní snižování o dva procentní body během dvou měsíců v reakci na příchod pandemie.

Maďarská národní banka jako první ze zemí Evropské unie zvýšila po vypuknutí pandemie úrokové sazby. Na úterním měnovém zasedání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 30 bazických bodů na 0,90 %.

Americká centrální banka začala připravovat trh na snížení tempa nákupů aktiv. Příprava je to zatím velmi opatrná pouze s lehkými náznaky. Můžeme však předpokládat, že zmínky o tzv. taperingu budou čím dál častější, přičemž první vážná oznámení můžeme čekat v srpnu a v září.

Česká národní banka na svém červnovém zasedání, které je naplánované na středu, odstartuje proces úrokové normalizace. Od reakce kurzu toho však příliš nečekejme. Utahování měnové politiky totiž koruna již zacenila.