Úterní obchodní seance se nesla v relativně pozitivním duchu. Evropské i americké akcie rostly, stejně tak i výnosy obou regionů. Na devizovém trhu jsme pozorovali zisky procyklických měn, zatímco dolar proti euru posiloval. A právě to po většinu dne nepřálo měnám regionu, včetně koruny. Hlavní události má domácí měna přitom teprve před sebou.

Po pátečním poklesu většiny hlavních akciových indexů a víkendovém výplachu kryptoměnového trhu se v pondělí otevíralo na pozitivnější notě, když riziková aktiva v ranních hodinách posilovala. Koruna se rychle posunula až k 25,35 za euro, v průběhu dne ale zisky postupně odevzdávala zpět a zavřela nad 25,40 EURCZK, tedy na podobných hodnotách, kde po víkendu otevírala.

Koncem listopadu nám všem do života přibyla nová nejistota, kterou je mutace omikron. Světem se začala šířit nová varianta viru, o které toho zatím moc nevíme. Obavy ohledně vážnosti jejích důsledků jsou namístě. Svědky podobné situace jsme byli již dříve, proč je ale reakce finančních trhů nyní odlišná?

V regionu byl včerejší ekonomický kalendář prázdný. Nicméně jak zlotý, tak koruna pokračovaly v rozšiřování předchozích zisků, respektive korekci dříve akumulovaných ztrát.

Polská měna si v tomto týdnu připisuje nevídané zisky a od pondělí vůči euru posílila již o 2,3 %. Po dvou týdnech silných výprodejů tak zlotý vymazal veškeré ztráty, stále se ale na dlouhodobém horizontu obchoduje na slabých úrovních.

Nastal čas vypustit termín „přechodná“, když hovoříme o inflaci. Tak zní věta, na kterou trhy čekaly už delší dobu, když sázely na začátek zvyšování amerických úrokových sazeb.

Páteční propad byl u mnoha rizikových aktiv jedním z nejintenzivnějších za poslední měsíce. Pondělní obchodní seance už byla mnohem klidnější a přinesla umazání části ztrát u evropských i amerických akcií a také u dolaru či koruny. Nová mutace i přesto zůstává rizikem, které zamíchalo výhledem úrokových sazeb.

Většina zástupců Evropské centrální banky nepředpokládá dosažení podmínek pro zvýšení sazeb v příštím roce. Někteří si však nechávají otevřená zadní vrátka, a to formou komentářů k inflaci. Klíčové je i hodnocení, že by aktuální pandemická opatření neměla mít zásadní vliv na plán omezování měnověpolitické podpory. 

Jihoafrická republika identifikovala novou mutaci viru COVID-19 prezentovanou pod názvem B.1.1.529. Podle prvních informací by tato mutace mohla být nakažlivější a mohla by snáze překonat imunitu. Bližší vyhodnocení však zatím chybí. I tak se přes trhy přehnala vlna výprodeje, která smetla i korunu.

Hlavním tématem je zhoršující se pandemická situace a rostoucí inflace. Pro následujících 12 měsíců tak více spotřebitelů očekává zhoršení ekonomické situace.

Americká centrální banka je zejména v situacích, jako je ta dnešní, v podstatě nejmocnější měnovou autoritou na celém světě. Svou politikou totiž ovlivňuje nejen americkou ekonomiku a trhy, ale rovněž i ty zahraniční, s důrazem na ty rozvojové. Přídavné jméno „nejnebezpečnější“ je sice spíše nadsázkou, ovšem nikoliv bez reálných základů.

Včerejší evropská obchodní seance přinesla vysokou volatilitu na měnách rozvíjejících se ekonomik. Zlotý, koruna i forint v dopoledních hodinách prudce oslabovaly. Koruna se obchoduje poblíž 25,50 EURCZK. Zlotý se posunul na nejslabší hodnoty od globální finanční krize, z technického hlediska už ale hledá minimum před příchodem korekce.

Euro výrazně ztrácí proti dolaru. Jedním z důvodů je vlažný přístup ECB k utahování měnové politiky. Dalším je zhoršující se pandemická situace v Evropě, kde se nachází polovina nových případů nákazy ve světě.

Od posledního vydání Roklen indikátoru uplynulo již pět měsíců. Na stavu tuzemské ekonomiky se od té doby hodně změnilo.

Během dvou dní tak libra proti euru posílila o více než 0,5 %. Zásadním rozdílem v případě libry a eura je přístup zástupců centrálních bank. Zatímco ECB je ke tématu navyšování úrokových sazeb vlažná, tak v případě BoE rostou očekávání prvního navýšení úrokových sazeb už v prosinci tohoto roku.

Vstup do nového týdne byl na zveřejněná data chudý. Koruna se držela v pásmu mezi 25,20 – 25,25 EURCZK, hlavní měnový pár se po klidném průběhu dne ve večerních hodinách propadl hluboko pod 1,1400 EURUSD.

Česká národní banka bude dál zvyšovat úrokové sazby. Prosincová zasedání se historicky obvykle nesla ve znamení stability sazeb. Výjimkou byly krizové roky 1997/1998 a 2008/2009, kdy se rada přiklonila ke snížení úroků. Letošní rok je rovněž výjimečný vinou intenzity inflačních tlaků, na které si ČNB nedovolí nereagovat. Otázkou je, jak moc mohou sazby ještě vzrůst?

Koruna je nejsilnější od konce loňského února, její zisky by přitom mohly dále růst. Česká národní banka očekává, že se kurz v průběhu roku 2022 posune pod hranici 25,00 za euro. Tento vývoj však nebude bez rizik. Které faktory by mohly korunu oslabit nejen během letošního, ale i příštího roku?

Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice dosáhl v říjnu vysokých 5,8 %. I přes vysokou naměřenou hodnotu se ale nejedná o překvapení. Proinflační pnutí v České republice je už delší dobu patrné. Na vině jsou jak proinflační tlaky zahraniční i domácí. Ceny rostly i v USA, kde meziroční růst cen dosáhl 6,2 %, což je o čtyři desetiny procentního bodu více, než bylo očekáváno.

Po divokém týdnu plném zasedání centrálních bank, které přinášely jedno překvapení za druhým, jsme momentálně v polovině o poznání klidnějšího týdne. Euro se včera pokoušelo posunout nad hranici 1,1600 EURUSD, jeho pokusy ale nebyly úspěšné. Měny regionu v ranních hodinách posilovaly, všechny ale nakonec uzavřely poblíž otevíracích hodnot.

Situace je zajímavá z pohledu vývoje kurzu koruny, která ani přes dvojí razantní zvýšení úrokových sazeb ČNB, nad očekávání trhu, výrazně neposílila.

Situace na amerických trzích nahrává akciovým investorům. Ti od začátku října sbírají zisky s tím, jak hlavní akciové indexy posouvají svá historická maxima pomalu ze dne na den. Dluhopisoví investoři jsou na tom opačně. Závěr minulého týdne jim ovšem zlepšil náladu, byť důvod pozorovaného pohybu nemusel být každému zcela jasný.

Aktuální týden se nesl ve znamení měnověpolitických překvapení. Některá byla větší, jiná o něco menší, což se nutně projevilo i v reakci trhů. Charakteristickým znakem je rozdíl v přístupu k měnové politice v rámci vyspělých ekonomik a těch spadajících mezi tzv. emerging markets.

Včera jsme byli svědky zasedání Fedu a Polské národní banky, dnes nás čekají další dvě. O nastavení měnověpolitických podmínek bude rozhodovat Bank of England a z regionu domácí ČNB. Středoevropské centrální banky se snaží ukotvit inflační očekávání. Polská NBP, která se zvedáním sazeb zaspala, se nyní snaží dohnat své chyby.

Polská národní banka na předchozím zasedání přiznala, že již nelze přehlížet raketově zrychlující růst cen a poprvé zvýšila úrokové sazby. Fakt, že za vysokou inflací nestojí pouze přechodné faktory, bude na NBP nadále vyvíjet tlak k utahování měnověpolitických podmínek. Dnes očekáváme druhé po sobě jdoucí zvýšení sazeb.

Problém v podobě globálního růstu tempa nákazy koronavirem by zkomplikoval situaci na nabídkové straně a zhoršil tak už v současnosti špatnou situaci na poli výrobních vstupů. To by se projevilo jako silný proinflační tlak, který stále významná část zástupců Fedu a ECB považuje za přechodný.

Přetahovaná mezi trhy a centrální bankami pokračuje. Zatímco měnové autority sice přiznávají o něco delší trvání proinflačních tlaků, argumentaci vlivem přechodných faktorů neopouštějí. Trhy na tuto rétoriku ale neslyší a zaceňují poměrně agresivní utahování světové měnové politiky během příštího roku.

Spekulace o brzkém zvyšování sazeb centrálních bank vyspělých ekonomik nepolevují. Naopak. Americké ultrakrátké sazby zažívají ve srovnání s delšími zajímavý paradox, zatímco výnosová křivka si na delším konci prošla inverzí. Pravdou je, že ani trhy nejsou neomylné.

Na listopadovém jednání bankovní rady ČNB můžeme očekávat debatu v duchu zářijového zasedání, kdy došlo ke zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů.

Koruna oslabovala šestý den v řadě a od svých maxim ze září na páru s eurem oslabila o padesát haléřů. Výprodej rizikových měn pokračoval v celém regionu. Domácí měna má potenciál pro další oslabení, v delším období by se ale měla vrátit zpět na silnější úrovně.

Po delší pauze se rozjede další, letošní předposlední, vlna zasedání centrálních bank z vyspělých ekonomik. Ve čtvrtek ji odstartuje Evropská centrální banka, v jejímž případě nás budou zajímat tři hlavní otázky.

Aktuální tržní prostředí je pro korunu nebezpečné. Za domácí měnou sice stojí vidina rozšiřujícího se úrokového diferenciálu, tu však lze vzhledem k vývoji tržních sazeb považovat za zaceněnou. Do hry se tak dostávají především zahraniční proměnné, které nahrávají vyšším rizikům směrem ke slabší koruně. 

Nehledě na zářijové zpomalení, na silné proinflační tlaky bude zřejmě reagovat britská centrální banka.

Páté zvýšení sazeb, navíc doplněné o jestřábí komentář, a měna přesto oslabila. O kterou jde?

Pondělní obchodování se neslo v duchu korekce značných zisků akciových indexů z druhé poloviny minulého týdne. Hlavní měnový pár byl vůči této korekci vesměs rezistentní, když pokusy o prolomení 1,1600 EURUSD odmítal. Dnes ráno se pohybuje o 50 bodů výše. I přesto, že se euro nenechalo stáhnout do dalších ztrát, měny regionu se v průběhu celého dne odevzdaně posouvaly na slabší úrovně.

Sentiment amerických spotřebitelů se dle měření na univerzitě v Michiganu propadl na druhou nejnižší hodnotu od roku 2011. Američané se dle měření stále více obávají současných podmínek na trhu a dalšího vývoje ekonomiky.

Inflace jako riziko číslo jedna. Tak by se dal popsat sentiment světových trhů, kde sílí obava z pokračujícího růstu cen a na to navazující brzké akce ze strany centrálních bank z vyspělých trhů.

Včerejší obchodování se neslo v duchu lepší tržní nálady, když akciové indexy korigovaly předchozí ztráty a americké výnosy desetiletých vládních obligací se dostaly zpět pod hranici 1,6 %. Koruna se tak držela poblíž nejsilnějších úrovní od příchodu koronavirové krize a obchodovala se pod 25,40 EURCZK.

Zelené bankovky vůči společné evropské měně zpevňují už šestý týden v řadě. Na delším časovém horizontu má dolar sice dostatek místa pro další posílení, z kratšího pohledu bychom ale mohli být svědky jisté korekce. 

V září vzrostla inflace v České republice o vysokých 4,9 %. O osm desetin procentního bodu více než v srpnu. Zároveň jde o nejvyšší hodnotu od krizového roku 2008.

Vítězství koalice SPOLU a vidina spolupráce na nové vládě s Piráty a STAN je pro korunu pozitivní zpráva, zejména z perspektivy zahraničních investorů. Faktem ale je, že kurz domácí měny je historicky na politické dění poměrně „imunní“. Korunovou rally tudíž nečekáme, i proto, že to hlavní má česká měna teprve před sebou.

Polská centrální banka se rozhodla reagovat na silné cenové tlaky a ve středu zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 40 bazických bodů na 0,5 %. Po odmítavém postoji bankovní rady k utažení měnověpolitických podmínek v předchozích měsících se situace stala neúprosnou a Polská národní banka musela uznat, že aktuální inflace není tvořena pouze přechodnými faktory.

Od nejrazantnějšího zvýšení sazeb České národní banky od roku 1997 uběhl týden. Andreji Babišovi a Aleně Schillerové se vyšší úroky sice nelíbí, jednání bankovní rady ČNB je ale zcela správné a v souladu s mandátem cenové stability. 

Hospodářský růst v eurozóně dle měření PMI zpomalil už druhý měsíc v řadě. Zpomalení bude v následujících měsících zřejmě pokračovat. Současný výpadek kondice ekonomiky je způsoben především ochlazením poptávky a trvajícím omezením na straně nabídky.

Trvalo to rok a půl a způsobil to příchod pandemie. Čisté dlouhé pozice velkých tržních spekulantů na euro byly v kladných číslech, a dokonce dosáhly historického maxima. Koncem loňského srpna bylo na společnou evropskou měnu otevřeno 211 752 čistých dlouhých kontraktů. Páteční CFTC COT report ale ukázal, že z nich k minulému úterku zbylo jen 872.

Rostoucí tržní sazby mají na svědomí nepolevující globální proinflační tlaky, u nichž se množí pochybnosti o předpokladu tranzitornosti. Spekulace přitom živí i některé největší centrální banka pozvolna se přiklánějící k výhledu dřívějšího začátku striktnější měnové politiky.

a čtvrtečním zasedání České národní banky došlo k překvapení. Bankovní rada rozhodla o navýšení dvoutýdenní repo sazby o 0,75 procentního bodu na výsledných 1,5 %. Jedná se o největší navýšení úrokových sazeb za posledních 24 let.

Na korunu stejně jako na ostatní rizikové měny v druhé polovině srpna dolehla znovu se zhoršující tržní nálada. Domácí měna od své nejsilnější zářijové úrovně k úterku oslabila o 30 haléřů a po měsíci se opět obchodovala nad 25,50 EURCZK. Včerejší obchodování se již neneslo čistě v duchu risk-off, ač měl dolar stále navrch.

Od zářijového zasedání Fedu uplynulo sedm dní. I přesto, že jsme výstup z tohoto setkání vyhodnotili jako jeden z nejvíce jestřábích za poslední roky, prvotní reakce trhů tomu příliš neodpovídala. Zároveň jsme ale upozornili, že k dostatečnému vstřebání rozhodnutí Fedu bude potřeba čas, což se potvrdilo.

Zářijové zasedání bankovní rady České národní banky přinese nejvyšší zvýšení úrokových sazeb od roku 1997. Kurz koruny by na tento krok mohl reagovat poměrně vlažně. Komentáře členů bankovní rady se totiž postaraly o zacenění vyšších sazeb s předstihem.