Česká národní banka na svém červnovém zasedání, které je naplánované na středu, odstartuje proces úrokové normalizace. Od reakce kurzu toho však příliš nečekejme. Utahování měnové politiky totiž koruna již zacenila.
Když bankovní rada ČNB v únoru představila prognózu úrokových sazeb naznačující celkem trojí zvýšení během letošního roku, zdálo se to – zejména vinou pandemických rizik – jako hudba velmi vzdálené a nejisté budoucnosti. Neuběhlo ani pět měsíců a stojíme na prahu procesu úrokové normalizace, který by měl začít tuto středu zvýšením hlavní 2T repo sazby o 25 bazických bodů. Pokračovat by přitom měl průběžně v letošním a příštím roce. Ve zbytku letoška očekáváme vedle červnového zvýšení ještě minimálně jedno, a to patrně v srpnu, a maximálně dvě, a to srpen a listopad, v závislosti na posilování kurzu koruny. V příštím roce jsou pak možná až tři kola navyšování.
Hlavním argumentem normalizace je vysoce proinflační prostředí. Česká ekonomika do pandemie vystupovala s citelně vyšší inflací, a to včetně jádrové, než například eurozóna. Tempo růstu cen ještě na přelomu roku zvolnilo směrem k inflačnímu cíli na 2 % (dopady pandemie i bazického efektu), aktuální působení proinflačních tlaků jej však posunulo zpět směrem k horní hranici tolerančního pásma.
Za posunem na úroveň zhruba 3 % stojí nejen nabídkové, ale i poptávkové faktory. U některých lze hovořit o jejich přechodnosti, u jiných se naopak ukazuje možnost trvalejšího charakteru. Nabídková strana nabízí některé přechodné faktory, u nichž je však otázkou, jak dlouho bude tato přechodnost trvat. Centrální banka nabídkovou stranu neovlivní. Na druhou stranu i tyto faktory se mohou přeneseně odrazit v inflačních očekáváních. Na poptávkové straně pak na horizontu měnové politiky pozorujeme proinflační vlivy pramenící především z trhu práce, který se během pandemie ukázal jako značně odolný, i díky vládním programům.
Pro ČNB je tak tato chvíle ideální, aby se udržela tzv. před křivkou a začala postupně „krotit“ inflaci a inflační očekávání. V posledních týdnech to potvrdilo hned několik členů bankovní rady. Guvernér Rusnok, viceguvernér Mora, Holub a Nidetzký, ti všichni se – někdo více explicitně a někdo méně – v podstatě shodli na potřebě poskytnout signál o nulové toleranci vyšší inflace, který by měl mít podobu úrokového navýšení. Minimálně od této čtveřice tak ve středu očekáváme hlas pro vyšší sazby, což bude v rámci sedmičlenné rady většina.
Reakce kurzu koruny na samotné zvýšení by měla být spíše omezená. Při pohledu na nejkratší FRA sazby vidíme, že hike o 25 bodů plně zaceněn není, což dává prostor pro jisté posílení. Mnohem větší důraz však budeme klást na zvolenou rétoriku. Tradičně vpředhledící trh bude totiž zajímat, zda by ČNB ve zbytku roku mohla v souladu s prognózou zvýšit sazbu vedle června ještě dvakrát. Delší sazby FRA již teď ukazují plné zacenění zhruba 2,5 kol hiků o 25 bodů do konce roku.
Guvernér Rusnok zcela jistě potvrdí nastavení měnové politiky směrem k vyšším sazbám. Utažení měnových podmínek by tak mělo probíhat skrze úrokový kanál a zároveň skrze kurzový. Aktuálně je kurz ve srovnání s prognózou silnější o více než půl procenta, což metrikou ČNB odpovídá zvýšení sazeb o více než 12,5 bodu. To s červnovým hikem není nikterak v rozporu. Naopak, výhledově to dává centrální bance prostor pro udržení pozvolného procesu úrokové normalizace, tudíž by nemuselo dojít na situaci zvýšení o více než 25 bodů na jednom zasedání.
Výhledově předpokládáme, že další navýšení přijde v srpnu spolu s novou prognózou. Otázky ohledně počtu hiků ve zbytku roku by tak Rusnok ve středu mohl podmínit právě srpnovým výhledem, který poskytne detailnější vhled do kondice opětovně se otevírající se ekonomiky. Celkově ale čekáme pozitivně laděný komentář, který by spolu se samotným hikem mohl koruně přinést plusové body.
Nesmíme však zapomínat, že to nebudou jen domácí faktory určující kurz koruny. V minulém týdnu jsme pozorovali výprodejní vlnu rizikových měn navázanou na jestřábí Fed predikující dvojí zvýšení úrokových sazeb v roce 2023. Výprodej se nevyhnul ani koruně, jejíž ztráty však byly omezené, podle nás právě výhledem začátku domácí úrokové normalizace.
Jestliže se ve druhé polovině roku nedočkáme rychlého a výrazného nárůstu amerických tržních sazeb či realizace rizik v podobě dalších pandemických vln, koruna by se měla udržet v pásmu 25,00 až 25,50 za euro. Síla posunu pak bude záležet na tom, jaký postoj vůči sazbám zaujme ČNB. Pokud by vyhodnotila sílu proinflačních tlaků za ještě intenzivnější než doposud, agresivnější výhled sazeb by koruně mohl pomoci až pod hranici 25,00 za euro. Korunovým ziskům by rovněž pomohl nárůst zajištění exportérů, které se dle dat ČNB drží již tři čtvrtletí po sobě na nejnižších úrovních od roku 2017. K tomu by mělo přispět celkové zlepšení nálady spojené s otevíráním evropských ekonomik.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1874 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 92,25 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1846 do 1,1951 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,57 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,45 až 25,58 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 21,33 až 21,61 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.
