Americké trhy v prvním pololetí rostly. Akcie dosáhly zisků i přesto, že sazby jsou už téměř dvanáct měsíců na nejvyšších hodnotách od roku 2007. Co je motorem růstu? Nejsme v bublině? Co mají dnešní trhy společné s kupónovou privatizací a s cestou na Měsíc? A co sledovat ve druhé polovině roku?

Česká koruna oslabila. Na současné úrovně se dostala poté, co ČNB před...

Vítejte v novém tržním shrnutí skupiny Roklen, ve kterém tým traderů, ekonomů a analytiků řeší nejen pohyby vybraných měn, ale i další zajímavosti ze světa ekonomiky a financí!

Americký dolar se začátkem tohoto týdne podíval proti japonskému jenu na nejsilnější...

Americké výnosy včera rostly. Dlouhý konec výnosové křivky si připsal nárůst o více než deset bazických bodů, což je pohyb, který jsme tu hodně dlouho neměli. S výnosy rostla i volatilita měřená indexem MOVE, který se přehoupl zpět nad hodnotu 100. Zásadní otázkou je, co stálo za tímto pohybem?

Již mnohokrát jsem řekla, že na cestě ke snížení úrokových sazeb a opětovnému zrychlení ekonomiky v celosvětovém měřítku dojde k překvapením, a to jak pozitivním, tak negativním. A nedávné zprávy nám přinesly trochu obojího.

Zlato prožívá v posledních měsících opravdu volatilní období. Aktuálně se jeho cena pohybuje nad úrovní 2 000 USD, přibližně 4-5 % pod historickými maximy z minulého měsíce. Nejznámější drahý kov je tedy po desetiletí stagnace znovu v hledáčku mnoha investorů. Není se čemu divit

Tentýž den, kdy francouzský prezident Macron oznámil rozpuštění parlamentu, klesl tamní akciový index o šest procent a zůstal tak až do dnešního víkendu. Francouzský dip byl ponechán ladem. Pravděpodobným důvodem je, že odliv kapitálu je reálný a nejedná se o spekulativní prodej.

Americké ekonomice se daří. Vůči restriktivní měnové politice je rezistentní jak na úrovni domácností, tak i firem. Roli sehrávají faktory jako jsou úspory, fiskální politika i geopolitický vývoj hrající do karet právě do americké ekonomice, řekl v rozhovoru pro Roklen24 hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co letos očekává od amerických sazeb? A jaká rizika přináší jejich vývoj pro dluhopisy, dolar a akcie?

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek 27.6. rozhodla o dalším snížení úrokových sazeb. Už počtvrté řadě činil pokles úrokových sazeb 50 bodů, tedy stejně jako na zasedání v únoru, březnu i květnu letošního roku. Pokles základní úrokové sazby ČNB o 50 bodů nebyl tržním konsensem. Trh očekával snížení o 25 bodů. Koruna proto bezprostředně po zveřejnění rozhodnutí oslabila nad hranici 25,00 za euro.

Vítejte v novém tržním shrnutí skupiny Roklen, ve kterém tým traderů, ekonomů a analytiků řeší nejen pohyby vybraných měn, ale i další zajímavosti ze světa ekonomiky a financí!

Snad žádný jiný fenomén nezměnil v posledních letech svět zábavy a sledování obsahu tolik jako streamování. Dříve jsme byli zvyklí vidět film v kině, pak si půjčit nebo koupit například kazety či DVD nebo čekat, až bude film v televizi. Streamování však tento model zcela opustilo a najednou je spousta obsahu dostupná online na pár kliknutí za pár dolarů měsíčně.

Bankovní rada České národní banky dnes většinově odsouhlasila v pořadí čtvrté snížení sazeb o půl procentního bodu. Trh očekával, že dojde na úpravu tempa snižování na čtvrt procentního bodu. Zklamání tak vedlo ke krátkému oslabení koruny nad hranici 25,00 za euro.

Česká ekonomika je ekonomikou stále neochlazenou. Platí to především pro oblast zaměstnanosti, která je nad svým potenciálem. Inflační očekávání se však zdají ukotvená, jinak bychom viděli mnohem bouřlivější vývoj mezd. U inflace z mého pohledu platí, že při hodnotách nižších než tři procenta jsou úroky začínající pětkou stále dost vysoké. Čeká nás další snižování sazeb, řekl v rozhovoru pro Roklen24 bývalý guvernér České národní banky a současný hlavní ekonom Generali CEE Miroslav Singer.

Měnový pár EURUSD se po býčím pondělí vrátil zpět a doručil námi...

Z pohledu cen pohonných hmot budou tyto prázdniny jedny z nejdražších v historii. Zaostanou jen za rokem 2022, kdy nastala energetická krize.

Všechny západní vyspělé ekonomiky se pohybují stejným směrem, obecně klesá inflace a začíná nebo se blíží začátek snižování sazeb, ale různou rychlostí. Velkou část těchto rozdílů lze přičíst tomu, jak jednotlivé hlavní ekonomiky reagovaly na pandemii a následný prudký růst inflace. USA například vedly v oblasti stimulačních opatření. To stačí k vytvoření podstatných rozdílů, které se nyní projevují třeba v tom, jak rychle začínají příslušné centrální banky snižovat sazby.

Dle mého názoru si vláda zbytečně zablokovala operační prostor tím, že jednoznačně zamítla možnost vrátit se k nějaké formě zvýšení zejména daně z příjmů fyzických osob. Ty byly naprosto chybně a neuváženě sníženy tzv. zrušením superhrubé mzdy. Tento krok byl špatně načasovaný, protože přišel na konci covidu, kdy bylo jasné, že impuls pro ekonomiku plynoucí z něj nebyl až tak potřebný, uvedl v rozhovoru bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Japonský jen oslabuje. Znovu se dostává k úrovním, kde Bank of Japan na jaře intervenovala. Čeká nás další zásah? Nebo je Bank of Japan ochotná „pustit“ kurz dolaru vůči jenu na vyšší hodnoty?

Jak vypadají obchody nejúspěšnějších japonských obchodníků při porovnání s českými? Co se v zemi vycházejícího slunce nejčastěji obchoduje a jak? Či jak daleko sahá japonská tradice intradenního obchodování? To se dočtete v tomto článku.