Rok 2023 byl pro finanční trhy zajímavým rokem. Dlouho očekávaná recese se ještě pořád nedostavila a úrokové sazby dál rostly. Všude zavládlo nadšení kolem AI a do hledáčku se dostaly zlato a ropa. S příchodem roku 2024 se hlavní otázky točí kolem toho, zda v novém roce konečně přijde recese a co budou muset v takovém případě dělat centrální banky.

Zajímá vás, co přinese nový rok ve světě financí a investic? Čeho bychom se tedy mohli dočkat v roce 2024?

Míra úspor domácností dosahovala ve druhém čtvrtletí 2023 téměř 19 % a pohybovala se zhruba o 7 procentních bodů nad svým dlouhodobým průměrem. Rychlý pokles míry úspor domácností v případě obnovení optimistických spotřebitelských očekávání může představovat potenciál pro výraznější oživení růstu jejich spotřeby.

Poslední letošní zasedání americké centrální banky rozpoutalo na trzích doslova euforii. Sledujeme především výnosy dluhopisů, stejně tak i forwardové tržní sazby. U obou máme s ohledem na razanci jejich poklesu stejný pocit. Trhy zaceňují mnohem více než pokles inflace směrem k cíli.

Česká národní banka dnes poprvé od vypuknutí pandemie snížila úrokové sazby. Šlo o opatrný krok, který odstartoval cyklus posunu úroků k nižším hodnotám. Jak rychle bude ČNB postupovat? Guvernér Michl prozradil podmínky.

Rok 2023 se nesl ve znamení nastávající recese. Přibývající válečné konflikty přinášely nejistotu na světových trzích. Obyvatelé Evropy se navíc museli potýkat se stále aktuální energetickou krizí a vysokými spotřebitelskými cenami. To vše se samozřejmě přelévalo i do české ekonomiky. Jak vypadal letošní rok? Udeří krize po novém roce naplno?

Pokračující britská dezinflace ukazuje, že se i Spojené království postupně blíží k inflačnímu cíli. Meziroční inflace je nejnižší za více než dva roky. S tím se pojí i potenciální dřívější snížení sazeb ze strany Bank of England. Trhy nyní zaceňují, že by se hlavní úroková sazba koncem roku 2024 mohla nacházet kolem 4 %. Včerejší výsledek listopadové inflace přinesl pokles výnosů a s oslabení libry.

Za posledních sedm dnů ceny pohonných hmot opět výrazně zlevnily. Průměrná cena benzínu spadla o 45 haléřů na 36,01 Kč za litr. Benzín se tak nezadržitelně blíží k prolomení hranice 36 Kč za litr, což bude významný okamžik. Naposledy totiž byla průměrná cena litru benzínu pod 36 Kč v lednu 2022, tedy ještě před propuknutím války na Ukrajině. Výrazně zlevnila i nafta, v průměru o 38 haléřů na 36,30 Kč za litr. Do konce roku se pravděpodobně dočkáme prolomení hranice 36 Kč za litr nejen u benzínu, ale dost možná i nafty.

Letošní produktové novinky nás posunuly ještě dál. Díky Frakčním akciím jsme rozjeli Investiční plány, které investorům umožní investovat do ETF i s málem. Na rozdíl od většiny běžných roboadvisory portfolio nestavíme, vybírá si sám investor. V rámci multi-asset řešení jsme schopni vše udržet s minimálními poplatky, pro nákup a prodej akcií či ETF jsou dokonce na nule. Nově pak budeme úročit nezainvestovaný kapitál. V příštím roce nás čekají další produktové novinky a chceme ještě víc posílit oblast vzdělávání, řekl v rozhovoru obchodní ředitel společnosti XTB Vladimír Holovka.

Kurz dolaru včera oslabil. Vidíme však, že po zasedání americké centrální banky z minulého týdne část svých ztrát přece jen umazal. Z ECB hromadně zní, že výhled trhu ohledně snižování sazeb je až příliš agresivní. Korekce na páru EURUSD vyplnila imbalanci z poloviny listopadu a zopakovala prudký pohyb do longu. Tento pohyb pravděpodobně potvrdil slabší dolar do konce roku. Měnový pár EURUSD má tak šanci uzavřít nad 1,1000.

Kam tak pořád spěcháte? Rozhlédněte se přece! Takovými slovy prosil do schodů překotně prchající mladou přítelkyni zralý muž v brilantním filmu Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne. Taková rozvážnost by určitě nyní slušela i zaslepeným strůjcům a propagátorům stejně překotně pádícího unijního Green Dealu, který ve svém zběsilém víru snad chce rozmetat vše od života běžných lidí po prosperitu hospodářství.

Americká ekonomika se vrátila zpět k předpandemickému růstu. Evropská se naopak stále potýká s překážkami. Krátkodobě její růst můžeme stimulovat, to ale není definitivní řešení, řekl v rozhovoru pro Roklen24 hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář? Jak Evropu nakopnout?

Bank of Japan se nakonec o překvapení k závěru roku 2023 nepostarala. Zmínky o úpravě měnové politiky jsou však čím dál častější. Mají několik podmínek, které budeme pečlivě sledovat zejména během prvního čtvrtletí roku 2024. Kombinace globálně slabšího dolaru a upravené japonské měnové politiky bude rizikem silnějšího jenu.

Chcete vědět, kdy začne Federální rezervní systém nebo Evropská centrální banka snižovat úrokové sazby? Uděláte nejlépe, než když se podíváte na jejich protějšky na rozvíjejících se trzích, píše analytický tým Fidelity International.

V roce 2023 jsme byli svědky toho, že některé inflační impulsy z doby pandemie začaly slábnout. Růst začal zpomalovat, což vyvolalo diskusi o tom, kdy by úrokové sazby mohly dosáhnout svého vrcholu a případně se snížit. Domníváme se, že tato debata bude ještě nějakou dobu živá a ekonomická data budou podrobně zkoumaná. Co čekat od akcií v roce 2024?

Pokud Jerome Powell sníží sazbu tak, jak slibuje, i v případě, že nedojde k citelnému ochlazení ekonomiky, vystavuje se nebezpečí, že bude osočován z nadržování úřadujícímu prezidentovi. Ke snížení proto dojde jen v případě citelné recese, což je zase negativní pro ceny akcií. Euforická rally, která vyhnala ceny obou klíčových aktiv je proto do značné míry nesmyslná.

Jako jedna z nejlepších investic pro rok 2024 je dle analytiků Bernstein spekulace proti akciím Tesly. Kam až by měly spadnout?

Pravděpodobně nejdůležitější lekcí, kterou si centrální banky a další regulační orgány odnesly z globální finanční krize, je nezbytnost zajistit stabilitu finančního systému. Souběh vrcholů hospodářského a finančního cyklu plně manifestoval rozsah dopadů finančního stresu na reálnou část ekonomiky; tedy HDP, spotřebu, investice a nezaměstnanost. V tomto kontextu se zvýraznila důležitost makroobezřetnostní politiky, která přinesla řadu nových nástrojů pro zvýšení a zajištění odolnosti finančního systému.

Po středečním rozhodnutí amerického Fedu měnověpolitická rozhodnutí centrálních bank rozhodně nekončí. Včera o stabilitě sazeb rozhodla Swiss National Bank (SNB), Bank of England (BoE) i Evropská centrální banka (ECB). Šéfka ECB Christine Lagarde ukázala, že na rozdíl od Fedu ji jestřábí rétorika stále vyhovuje. Dalšího zvýšení sazeb se v Evropě nedočkáme, ale na aktuální úrovni budou drženy ještě delší dobu. Na rozhodnutí ECB a následnou tiskovou konferenci reagovalo euro vůči dolaru posílením.

Pád cen ropy se postupně promítá i na burzu pohonných hmot v Rotterdamu a následně na naše čerpací stanice. Zlevňování pohonných hmot tak bude pokračovat i do konce roku. Průměrná cena benzínu i nafty by měla spadnout pod 36 Kč za litr možná už do Vánoc.