Současné ekonomické prostředí spojené s vyššími úrokovými sazbami z korunových úvěrů může stávající či budoucí dlužníky - ať už nefinanční podniky či domácnosti - vést k úvahám, zda by pro ně nebylo výhodnější čerpat úvěr v cizí měně vzhledem k jeho nižší úrokové sazbě. Tento blog se snaží ukázat, že úvaha o cizoměnovém úvěru musí být mnohem komplexnější, než si jen vypočítat rozdíl mezi úrokovými sazbami.

Prognostici po celém světě často slýchávají kritiku, že některé události nedokázali předpovědět a že jejich prognózy se nenaplňují. Je v přirozenosti lidské povahy vnímat negativní události daleko silněji, než ty pozitivní, a ve vzájemném kontextu: míru si všimneme, až když je válka.

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. V rámci strategie frontloadování sazeb přislíbila, že další úpravy budou následovat. V aktualizované prognóze došlo na revizi výhledu inflace směrem vzhůru. Nad cílem zůstane až do roku 2024. Ohledně ekonomického růstu banka očekává stagnaci evropské ekonomiky na konci letošního a začátkem příštího roku.

Poslední zasedání ČNB oživilo zájem odborné veřejnosti o otázku horizontů měnové politiky. Tímto termínem se označuje doba, za kterou by centrální banka měla dostat inflaci zpět k inflačnímu cíli, pokud se od něj odchýlí. Jak dlouhý je „správný“ horizont?

Diskuse o příčinách a délce současné inflační epizody se často soustředí na rozdělení inflace na nabídkovou či poptávkovou, domácí či dovezenou. V tomto textu vycházíme z jiné dimenze. Zamýšlíme se nad tím, do jaké míry je vysoká inflace v ČR způsobena cyklickými faktory či acyklickými.

Dnešní zasedání turecké centrální banka přineslo překvapení. Zatímco trh očekával, že banka ponechá hlavní sazbu beze změny, skutečností bylo snížení o procentní bod. Stalo se tak v situaci, kdy turecká inflace dosahuje bezmála 80 %. Inflační cíl je přitom 5 %.

Chystáte se zavést ve vaší společnosti ESG reporting, ale máte více otázek než odpovědí? Nejste sami. Časté dotazy firem začínajících s reportingem přehledně shrnují experti Frank Bold Advisory.

Globální ekonomický výhled přináší každý měsíc pravidelný přehled nejnovějších předpovědí ekonomického vývoje od mezinárodních institucí, vybraných centrálních bank a agentury Consensus Economics. S výhodou zpětného pohledu lze říci, že sledované instituce byly ohledně svých výhledů ekonomického vývoje pro rok 2021 zřejmě pod vlivem prvotního šoku z covidové pandemie spíše pesimistické.

V několika bodech od společnosti Invesco naleznete aktuální informace o rovnováze mezi přechodem na nízkoemisní hospodářství a potřebou energetické bezpečnosti v kontextu geopolitických, implementačních a právních výzev.

Bankovní rada ČNB se v novém složení na svém prvním měnověpolitickém zasedání rozhodla dle očekávání pro stabilitu sazeb. Úrokové sazby tak i přes vysokou míru inflace zůstávají stále na stejných hodnotách.

Nová vláda, nový rok, nový návrh zákona na ochranu oznamovatelů. Dne 29.4.2022 byl do mezirezortního řízení předložen vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, transponující tzv. whistleblowing směrnici.

Signály možné recese se množí. Podle některých odhadů by mohla přijít do konce letošního roku.

Pandemie koronaviru zasadila hudebnímu průmyslu nemalou ránu, především výpadkem příjmů z živé hudby, avšak zároveň urychlila některé trendy a strukturální změny. Predikce ukazují na oživení růstu, přičemž do budoucna má hudební průmysl velký potenciál, mimo jiné díky rozvoji spoluprací například s herním průmyslem či díky rozvoji živě streamovaných virtuálních koncertů.

Předmětem tohoto blogu je představení nového formátu evaluace prognóz sestavených v průběhu roku 2020.

Evropská centrální banka poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby. Trhy překvapila úpravou o půl procentního bodu. Na červnovém zasedání přitom avizovala navýšení o 25 bodů. Spolu s úpravou sazeb schválila nový nástroj proti fragmentaci finančních trhů.

Budou po prudkém nárůstu inflace následovat mzdy? Analytici Fidelity International se domnívají, že ano.

Cílem tohoto příspěvku je zpětně posoudit vhodnost nastavení měnové politiky a zejména pak vyčíslit efekt zvyšování úrokových sazeb České národní banky v období od 3. čtvrtletí 2021 do současnosti.

Objevují se náznaky, že tlaky na náklady firem mohou brzy polevit. Tlak na centrální banky ale přesto zůstane vysoký.

Cílem tohoto příspěvku je přinést pohled ekonomů a manažerů ČNB, kteří se svojí prací spolupodílejí na budování analytického a prognostického aparátu měnové politiky, resp. na přípravě čtvrtletní makroekonomické prognózy, která slouží jako podklad pro rozhodování bankovní rady ČNB.

Evropská centrální banka potvrdila, že na červencové schůzi zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. To už je jisté. Nejistota však přetrvává ohledně rozsahu dalšího zvyšování, až léto skončí. Bude záležet hlavně na vývoji indexu HICP a inflačních očekávání. Eurozóna patrně do konce 3. čtvrtletí opustí éru záporných sazeb, což byl stejně ekonomický nesmysl.