Nejčtenější
Ekonomika
„Pandemický“ hike od ČNB. Sazby mohou růst na každém dalším zasedání
Česká národní banka se zařadila po bok světových centrálních bank, které přistoupily k „pandemickému“ zvýšení sazeb. První úrokový hike od února 2020 činí 25 bazických bodů.
Měly by centrální banky upřednostňovat cíl finanční stability nebo cenové stability?
Cenová nebo finanční stabilita?
Úkolem centrálních bank je převést nás do nové reality inflace a úroků
Centrální banky mají před sebou velký úkol: převést nás klidně do nové reality inflace a úrokových sazeb.
Co je potřeba vědět o rodinných firmách
Rodinné firmy mají na území České republiky a Slovenska početné zastoupení, a to již od 90. let minulého století, kdy většina z nich vznikala. Tyto rodinné firmy, které jejich vlastníci vybudovali zcela sami od prvotního vedení účetnictví, přes vyjednávání obchodních a pracovních smluv až po sestavování finančních plánů apod., nyní dosahují ročního obratu až několika desítek či stovek milionů korun.
„Aktivistický“ Fed (ne)překvapil vyššími sazbami
Fed na červnovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny, výrazně však upravil jejich další výhled. Beze změny zůstává i tempo nákupů aktiv, přičemž debaty o debatách o jeho snížení už v rámci měnového výboru probíhají.
Americká horečka na trhu nemovitostí
Ekonomika USA zažila v minulém roce jeden z nejhlubších pádů od Velké hospodářské krize 20. let. Navzdory ekonomickému propadu však ceny většiny aktiv citelně vzrostly. Zejména patrný je růst cen na trhu tamních nemovitostí. Pandemie realitní trh sice na čas pozastavila, avšak ten se poté navrátil ve velkém stylu.
ECB očekává rychlejší růst. Udržitelné inflace na cíli však nedosáhne
Evropská centrální banka očekává silnější ekonomický růst během letošního a příštího roku. Zrychlí rovněž i inflace, která by však na horizontu měnové politiky neměla dosáhnout nastaveného inflačního cíle.
Česká ekonomika na začátku návratu do normálu. Panuje cyklický nesoulad
Roklen indikátor hospodářského cyklu aktualizovaný o data za první čtvrtletí letošního roku prozrazuje, v jakém stavu začíná tuzemská ekonomika svůj návrat k normálu. Patrný je významný nesoulad mezi trhem práce, který si za poslední roky prošel zhoršením situace, a finančními ukazateli, které by svojí polohou v indikátoru odpovídaly období expanze.
Země G7 nastavují pevné daňové dno
První krok, který bude následovat celá řada dalších. Důvodem je dlouhodobý vývoj, či lépe řečeno pokles průměrné celosvětové sazby daně trvající již více než 40 let s cílem nastavit její pevné dno.
Jak dlouho ještě budeme pracovat na stát?
Letošek je společně s loňským rokem daňově nejméně svobodný rok od roku 2000.
Příběh americké inflace: Trvalejší růst a koncentrovaný „výbuch“
Spotřebitelské ceny v USA rostou nejrychlejším tempem za posledních 13 let v důsledku nižší srovnávací základny, rostoucích cen energií a opětovného otevírání ekonomiky.
Jak centrální banky spolupracují v oblasti výzkumu?
Centrální banky vytvářejí hustou síť spoluautorských vazeb mezi svými výzkumníky a analytiky, která se neustále rozšiřuje. To může do určité míry odrážet rostoucí množství i škálu úkolů připadajících na centrální banky a rostoucí propojenost světových ekonomik i finančních systémů.
Co je motorem růstu německého hospodářství?
“V roce 2022 se znovu dostaneme na ekonomickou úroveň před pandemií”, zaznívá z úst německého ministra pro hospodářství a energetiku Altmaiera.
Cesta ven ze zimy plné nespokojenosti. Příběh Covid-19 ale zdaleka nekončí
Příběh Covid-19 ale ještě zdaleka nekončí, protože varianty viru začínají být stále problematičtější.
Vysoká zadluženost jako bariéra stabilizační politiky
Mezi makroekonomy začal v posledních letech převládat názor, že ve vyspělých zemích se projevuje několik nepříznivých trendů, jejichž důsledkem je tzv. sekulární stagnace (z angl. „secular stagnation“).
Výzkum v evropských a amerických centrálních bankách: V čem se liší a v čem je stejný?
Výzkum v centrálních bankách má přidanou hodnotu v několika dimenzích. Může pomoci při řešení aktuálních palčivých otázek, kterými se centrální banka musí zabývat. Má však také nezanedbatelný význam pro šíření nejnovější ekonomických poznatků uvnitř i vně instituce.
Balancování na hraně: brexit a finanční služby
Optimismus po prosincovém uzavření obchodní dohody mezi EU a UK pomalu opadává, jelikož zůstala řada nezodpovězených otázek. Zejména byly dohodou opomenuty finanční služby a jejich přeshraniční poskytování, navzdory významnosti tohoto sektoru pro Spojené království.
Guvernér ČNB: Jsem stoprocentně přesvědčen, že letos zvýšíme sazby
Česká národní banka na dnešním zasedání sazby nezměnila. Prognóza opětovně ukázala výhled celkem trojího zvýšení úroků během letošního roku, bankovní rada však zůstává opatrná. Jak ale upozornil guvernér Jiří Rusnok, většinové vymezení vůči výstupu modelu bylo mnohem slabší než dříve.
Covid na českém trhu práce
Český trh práce během pandemie. Jak ve zpětném pohledu obstál v jednotlivých svých parametrech?
Měnová politika a ceny nemovitostí. Jak silná je transmise?
Dopad změny měnověpolitických sazeb na ceny rezidenčních nemovitostí je středem pozornosti nejen řady ekonomických a politických debat, ale také rozsáhlé odborné akademické literatury.