Přijde šéf Fedu o práci? A proč by to bylo špatně

Klíčové body

  • Mandát současného šéfa Fedu Powella končí příští rok v únoru, může být znovuzvolen, ale i nemusí.
  • Někteří demokraté tlačí na jmenování nového guvernéra, s důrazem na větší regulaci Wall Street a politiku změny klimatu.
  • Jmenování nového vedení Fedu by podle nás způsobilo více problémů než užitku.
December 2019 FOMC Press Conference: _D4A8199 flickr photo by Federalreserve shared with no copyright restrictions using Creative Commons Public Domain Mark (PDM)

Minulý týden jsme spekulovali o tom, co by se stalo, kdyby Fed razantně zašlápl měnověpolitickou brzdu. Dnes se posuneme na úroveň personální politiky s potenciálními dopady na trhy a ekonomiku. Zatímco jednorázové zastavení nákupů aktiv spolu se zvýšením sazeb je podle nás bez šance, výměna šéfa americké centrální banky je možná.

Jerome Powell se ujal funkce guvernéra Fedu v únoru 2018. Jakožto republikán byl nominován a následně i jmenován Donaldem Trumpem, který ho o zhruba rok a půl později nazval „nepřítelem Ameriky“. Powellův mandát skončí v únoru 2022. A jelikož Trumpa v prezidentském křesle vystřídal demokrat Biden, spekuluje se o tom, zda nedojde na obměnu a do čela americké centrální banky se postaví někdo z demokratů.

Nejčastěji se v tomto směru hovoří o tom, že nový šéf Fedu by měl klást mnohem větší důraz na regulatorní stránku měnové politiky a na změnu klimatu. Někteří demokraté by rovněž dali přednost ženě. Ať už je argumentace jakákoliv, my jsme zastánci znovujmenování J. Powella.

Powellova éra začala zvyšováním úrokových sazeb. Fed během roku 2018 navýšil úroky celkem čtyřikrát, což byl hlavní důvod pozdějšího sporu s Trumpem, který by úroky býval raději snižoval. Zpětně se potvrdilo, že na pozadí již tehdy bujících obchodních válek byl tento posun sazeb až zbytečně intenzivní, takže situace skončila jejich snížením v roce 2019. Tehdy ještě nikdo nevěděl, co má Fed, a vůbec celý svět, před sebou.

Společným znakem globálního boje s dopady pandemie byla bezprecedentně rychlá a intenzivní reakce fiskální a měnové politiky. Fed v březnu 2020 během necelých 14 dní snížil úrokové sazby na nulu a odstartoval nákupy aktiv s cílem stabilizace rozbouřených trhů a uvolnění měnových podmínek prostřednictvím snížení výnosové křivky. Vedle toho představil další programy zaměřené i na instrumenty ze soukromého sektoru jako dluhopisy či ETF. To byla pro klíčovou centrální banku světa historická událost.

Troufáme si tvrdit, že rychlá a agresivní reakce Fedu byla vzhledem k nejistotám a nestabilitě trhů provedena správně. Díky tomu, a samozřejmě i díky reakci fiskálu, se americká ekonomika vyhnula hrozbě deflace, o které se na začátku pandemie intenzivně hovořilo. A jak tento týden uvedl National Bureau of Economic Research, covidová recese trvala jen dva měsíce, a byla tudíž rekordně krátká.

Existuje samozřejmě i kritika Powella, potažmo dlouhodobě silně uvolněné měnové polity Fedu. Mezi nejčastější argumenty patří přifukování potenciální akciové bubliny a na to navázané vysoké valuace amerických akcií – v některých případech dosahující hodnot z doby dot-com bubliny. Stejně tak se mluví o přehřívajícím se realitním trhu či o udržování tzv. „zombie“ firem, které by bez extrémně uvolněných podmínek financování nepřežily. Můžeme ale s jistotou říci, že by covidová krize byla takto krátká, pokud by Fed měnovou politiku upravil střídměji? Možnost srovnání nemáme. Každý ať si tedy udělá vlastní názor.

Hlavním tématem dalších měsíců bude zahájení normalizace americké měnové politiky. Tu započne ještě sám Powell oznámením detailů o snižování tempa nákupů aktiv a poté i jeho odstartováním. Zvýšení sazeb bude zřejmě otázkou vzdálenějšího období po únoru 2022, kdy dojde na jmenování (staro)nového vedení Fedu. Prognózy a forward guidance ještě před tímto termínem bude mít ale stále na povel Powell.

Věříme, že pokud by aktuální šéf měnového výboru v únoru skončil, pro trhy, potažmo pro ekonomiku, by to znamenalo více problémů než užitku. Powell v rámci FOMC patří do skupiny „ortodoxních“ zastánců strategie flexibilního cílení průměrné inflace razící výhled přechodně vyšší inflace a potřebu přehřátí trhu práce. Jeho odchod by pravděpodobně vedl ke zpochybnění dosavadního vedení centrální banky, včetně všech přijatých měnověpolitických opatření, a patrně i k přecenění dosavadního výhledu sazeb, a to směrem k rychlejšímu a intenzivnějšímu měnověpolitickému utažení.

Trhy s variantou oproti prognóze Fedu rychlejšího utažení už jistou formou počítají. Potvrzují to například futures eurodolaru zaceňující k prosinci 2022 více než jedno zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Jestliže by ale zavládla představa, že na klíčový post zasedne někdo mnohem „razantnější“, než je Powell, minimálně o zvýšenou volatilitu a o vyšší tržní sazby středních splatností by zřejmě nebyla nouze. A stejně tak i o silnější dolar a o oslabující riziková aktiva, včetně těch z rozvojových trhů, kam patří i koruna.

Můžeme sice spekulovat, že by šlo o reakci krátkodobou, než by trhy „vstřebaly“ nového šéfa Fedu. Americké ekonomice by to ale k lepšímu výhledu nepomohlo. Proto věříme, že by Powell měl dostat možnost dotáhnout covidovou měnověpolitickou situaci až do konce, a nadto odstartovat tu postcovidovou. A podle včerejší zprávy agentury Bloomberg, která citovala neveřejné zdroje z Bílého domu, je stejného názoru i většina poradců prezidenta Bidena…

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1792 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 92,78 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1739 do 1,1823 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,69 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,62 až 25,76 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 21,71 až 21,92 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Newsletter