Od Velké Británie přes Turecko až po Japonsko je nejoblíbenějším nápojem na světě čaj. Tato popularita však zanechává značné stopy v ekologii, sociální oblasti nebo v oblasti řízení firem. Tedy ESG.

Historie se neopakuje – ale často je podobná. Současné ekonomické období je ozvěnou poloviny 19. století, až na dva zásadní rozdíly – máme moře kapitálu a málo pracovních sil. Máme očekávat podobnou politickou destabilizaci jako tenkrát?

Jaký dopad na měnovou politiku ČNB má vysoký přebytek likvidity na českém mezibankovním trhu, který je důsledkem politiky kurzového závazku ČNB z let 2013-2017? S příspěvkem vystoupili profesor Martin Mandel z Katedry měnové teorie a politiky Vysoké školy ekonomické v Praze a Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB.

Jak potvrzuje tato analýza, firmy v daném období opravdu zdražovaly více, než by se dalo očekávat podle historických dat. Zdražování bylo silnější v zemích, které vstupovaly do pandemie „více rozehřáté“, tj. s výrazně napjatějším trhem práce a silnější domácí poptávkou. Ale ani ceny nerostou do nebe.

Globální obchodní rizika se ve 3. kvartálu 2022 zhoršila v návaznosti na zhoršení rizikového prostředí, což naznačuje, že vyhlídky pro přeshraniční podnikání se staly ještě náročnějšími.

Na globálních trzích se blíží další zima. Rychle se dostáváme k bodu zlomu globální ekonomiky. Ten přijde díky „extrémně jestřábímu postoji“ politických institucí někdy v příštím čtvrtletí.

Čína se vzpírá trendu zvyšování úrokových sazeb, který vedou Spojené státy. Výsledná divergence výnosů má důsledky pro investory do nástrojů s pevným výnosem a pro měnové trhy po celém světě.

Vlivem digitalizace došlo postupně k větším či menším změnám na všech finančních...

V úterý 22. 9. 2022 od 18:00 pořádala společnost XTB online konferenci na aktuálně velmi skloňované téma „Energetická krize 2022“. Pozvanými řečníky byl Lukáš Kovanda (hlavní ekonom Trinity Bank), Tomáš Prouza (prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR) a Jaroslav Šura (ekonom a investor). Konferencí provázel hlavní analytik XTB Česká republika Jiří Tyleček.

Bankovní rada dnes rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Rozhodnutí padlo na základě vyhodnocení dat ohledně vývoje ekonomiky a cen v ní.

Dříve bylo investování do nemovitostí poměrně jednoduché – šlo hlavně o cenu a výnos. Nyní stojí v popředí také honba za čistou nulou.

Třetí největší ekonomiku Evropské unie čeká střídání vlády. Po odchodu premiéra Maria Draghiho se Italové vydají k předčasným volbám, které dle aktuálních průzkumů nejspíše vyhraje pravicová koalice v čele s Giorgií Meloniovou. Italskou ekonomiku tak čeká období nejistoty v nadcházející recesi.

Jestřábího poselství, které na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole vyslal guvernér Fedu Powell, nezemřelo. Americká centrální banka potřetí v řadě zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu.

Japonská inflace dál roste. V srpnu meziročně na 3 %, v jádrovém vyjádření na 2,8 %. Bank of Japan však reagovat nebude. Alespoň ne, dokud bude u kormidla Haruhiko Kuroda. Taková je většinová představa o budoucnosti japonské měnové politiky.

Současné ekonomické prostředí spojené s vyššími úrokovými sazbami z korunových úvěrů může stávající či budoucí dlužníky - ať už nefinanční podniky či domácnosti - vést k úvahám, zda by pro ně nebylo výhodnější čerpat úvěr v cizí měně vzhledem k jeho nižší úrokové sazbě. Tento blog se snaží ukázat, že úvaha o cizoměnovém úvěru musí být mnohem komplexnější, než si jen vypočítat rozdíl mezi úrokovými sazbami.

Guvernér Fedu Powell zůstal jestřábem. Na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole zopakoval, že politika snižování inflace se promítne do ekonomických potíží. Takový komentář byl nutný s ohledem na inflaci. Lehkou útěchou pro ty, kteří jsou vyššími sazbami zasaženi, může být trvající závislost Fedu na datech.

V posledních týdnech se ve veřejném prostoru objevilo hned několik návrhů vládní pomoci. Některé z nich mají podporu vládních či opozičních politiků, jiné zase mezi ekonomy. Která vládní pomoc je nejlepší? A jak jednotlivé nápady vůbec hodnotit?  

Cenový strop jako velmi drahé opatření s prostorem pro podvody a ztrátu motivace šetřit. Navíc není protiinflační.

Je půvabné, kolik otázek vyvolává používání slov „normalizace měnové politiky“. Třeba ohledně toho, jak popsat měnovou politiku ECB v uplynulé dekádě, kdy se v souvislosti s novými nástroji mluvilo o novém normálu.

Prognostici po celém světě často slýchávají kritiku, že některé události nedokázali předpovědět a že jejich prognózy se nenaplňují. Je v přirozenosti lidské povahy vnímat negativní události daleko silněji, než ty pozitivní, a ve vzájemném kontextu: míru si všimneme, až když je válka.