Prognostici po celém světě často slýchávají kritiku, že některé události nedokázali předpovědět a že jejich prognózy se nenaplňují. Je v přirozenosti lidské povahy vnímat negativní události daleko silněji, než ty pozitivní, a ve vzájemném kontextu: míru si všimneme, až když je válka.

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. V rámci strategie frontloadování sazeb přislíbila, že další úpravy budou následovat. V aktualizované prognóze došlo na revizi výhledu inflace směrem vzhůru. Nad cílem zůstane až do roku 2024. Ohledně ekonomického růstu banka očekává stagnaci evropské ekonomiky na konci letošního a začátkem příštího roku.

Ceny energií nedávno hledaly svůj Mount Everest. V Německu i Francii včetně ČR se dostaly až na 1000 eur (cca 25 tisíc korun) za 1 megawatthodinu elektřiny, aby po signálech z centrály EU i vlád dotčených států, že s nimi už konečně hodlají něco dělat, zamířily dolů. Vyhráno ale rozhodně není, jedna věc jsou veřejné proklamace politiků a druhou pak reálná skutečnost.

Poslední zasedání ČNB oživilo zájem odborné veřejnosti o otázku horizontů měnové politiky. Tímto termínem se označuje doba, za kterou by centrální banka měla dostat inflaci zpět k inflačnímu cíli, pokud se od něj odchýlí. Jak dlouhý je „správný“ horizont?

Zdá se téměř jisté, že Evropa směřuje k největší energetické krizi v historii. Evropské země se staly závislými na dovozu energie ze zemí mimo EU, zejména z Ruska, a zanedbaly diverzifikaci dodávek a vlastní výrobní kapacity.

Diskuse o příčinách a délce současné inflační epizody se často soustředí na rozdělení inflace na nabídkovou či poptávkovou, domácí či dovezenou. V tomto textu vycházíme z jiné dimenze. Zamýšlíme se nad tím, do jaké míry je vysoká inflace v ČR způsobena cyklickými faktory či acyklickými.

V případě inflace a rizika, že inflace zůstane vysoká, se často mluví o riziku mzdové spirály. Tohle riziko skutečně existuje. Zkušenost ze 70. a 80. let ukazuje, že tohle byl tehdy významný zdroj inflace. Nicméně zisková spirála je důležitým zdrojem dnešní inflace.

V posledních měsících je téma nikotinových sáčků hojně medializováno v souvislosti s jejich užívání dětmi. A tak asi nejednoho čtenáře napadlo, když nikotin je návyková látka, jak je možné, že se tolik dětí k tomuto výrobku bez problémů dostane. A tato otázka je prvním krokem do legislativní džungle, kterou se v České republice řídí trh s tabákovými výrobky a jejich alternativami.

Dnešní zasedání turecké centrální banka přineslo překvapení. Zatímco trh očekával, že banka ponechá hlavní sazbu beze změny, skutečností bylo snížení o procentní bod. Stalo se tak v situaci, kdy turecká inflace dosahuje bezmála 80 %. Inflační cíl je přitom 5 %.

Jak developerské firmy, tak ostatní klienti mají jedno společné. Chtějí co nejvíce ušetřit, stavět i kupovat rozumně. Obzvlášť v dnešní době je pro spoustu developerů cesta za bankovním financováním velmi trnitá a komplikovaná.

Chystáte se zavést ve vaší společnosti ESG reporting, ale máte více otázek než odpovědí? Nejste sami. Časté dotazy firem začínajících s reportingem přehledně shrnují experti Frank Bold Advisory.

Globální ekonomický výhled přináší každý měsíc pravidelný přehled nejnovějších předpovědí ekonomického vývoje od mezinárodních institucí, vybraných centrálních bank a agentury Consensus Economics. S výhodou zpětného pohledu lze říci, že sledované instituce byly ohledně svých výhledů ekonomického vývoje pro rok 2021 zřejmě pod vlivem prvotního šoku z covidové pandemie spíše pesimistické.

Když tak moc nechcete, aby kurz oslabil, tak probůh neříkejte, že kurz oslabí!

Je to takové „déjà vu“. Stejný komunikační problém si navodila ČNB při kurzovém závazku. Nezbývá tedy než vyčkat podrobnějšího vysvětlení, které by uvažování nové většiny v bankovní radě více a lépe objasnilo.

V několika bodech od společnosti Invesco naleznete aktuální informace o rovnováze mezi přechodem na nízkoemisní hospodářství a potřebou energetické bezpečnosti v kontextu geopolitických, implementačních a právních výzev.

Můj poslední příspěvek bylo o tom, co v základním New Keynesian myšlenkovém rámci, v němž centrální banky žijí, znamená, když je měnová politika uvolněná. Soustředili jsme se tedy na poptávkovou stranu (dynamická IS křivka). Nedávné výroky guvernéra ČNB Aleše Michla mě ale nutí zmínit se i o nabídkové straně.

Inflace bude v důsledku uvedených vlivů kulminovat na přelomu letošního léta a podzimu, kdy mírně překoná 20 %. Následně začne zvolňovat, neboť se zmírní růst produkčních nákladů, klesne kupní síla domácností a projeví se stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky.

Bankovní rada ČNB se v novém složení na svém prvním měnověpolitickém zasedání rozhodla dle očekávání pro stabilitu sazeb. Úrokové sazby tak i přes vysokou míru inflace zůstávají stále na stejných hodnotách.

Signály možné recese se množí. Podle některých odhadů by mohla přijít do konce letošního roku.

Všímám si, že koncept neutrální úrovně sazeb je často misinterpretovaný. Nejen na finančních trzích, ale dokonce i samotnými centrálními bankéři.