Můj poslední příspěvek bylo o tom, co v základním New Keynesian myšlenkovém rámci, v němž centrální banky žijí, znamená, když je měnová politika uvolněná. Soustředili jsme se tedy na poptávkovou stranu (dynamická IS křivka). Nedávné výroky guvernéra ČNB Aleše Michla mě ale nutí zmínit se i o nabídkové straně.

Inflace bude v důsledku uvedených vlivů kulminovat na přelomu letošního léta a podzimu, kdy mírně překoná 20 %. Následně začne zvolňovat, neboť se zmírní růst produkčních nákladů, klesne kupní síla domácností a projeví se stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky.

Bankovní rada ČNB se v novém složení na svém prvním měnověpolitickém zasedání rozhodla dle očekávání pro stabilitu sazeb. Úrokové sazby tak i přes vysokou míru inflace zůstávají stále na stejných hodnotách.

Signály možné recese se množí. Podle některých odhadů by mohla přijít do konce letošního roku.

Všímám si, že koncept neutrální úrovně sazeb je často misinterpretovaný. Nejen na finančních trzích, ale dokonce i samotnými centrálními bankéři.

Pandemie koronaviru zasadila hudebnímu průmyslu nemalou ránu, především výpadkem příjmů z živé hudby, avšak zároveň urychlila některé trendy a strukturální změny. Predikce ukazují na oživení růstu, přičemž do budoucna má hudební průmysl velký potenciál, mimo jiné díky rozvoji spoluprací například s herním průmyslem či díky rozvoji živě streamovaných virtuálních koncertů.

Jerome Powell nepatří mezi nejlepší rétory. Pokud byste ho srovnali například s bývalým guvernérem ECB Draghim, uvidíte propastný rozdíl. A potvrdilo se to i na tiskové konferenci po červencovém zasedání měnového výboru. Byli jsme svědky něčeho, co můžeme nazvat dvě fáze šéfa Fedu Powella.

Americká centrální banka dnes rozhodne o sazbách. Vedle toho poskytne doprovodný komentář...

Bezstarostná představa o životě kamioňáka se v mém dospívání skládala především ze svobody, cestování a poznávání nových míst. Na druhé straně jsem pak viděl, co všechno autodopravce nejen na cestách, ale i ve svém volnu musí řešit.

Předmětem tohoto blogu je představení nového formátu evaluace prognóz sestavených v průběhu roku 2020.

Evropská centrální banka poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby. Trhy překvapila úpravou o půl procentního bodu. Na červnovém zasedání přitom avizovala navýšení o 25 bodů. Spolu s úpravou sazeb schválila nový nástroj proti fragmentaci finančních trhů.

Budou po prudkém nárůstu inflace následovat mzdy? Analytici Fidelity International se domnívají, že ano.

Evropa aktuálně čelí jedné z nejhorších energetických krizí v historii. Faktorů, kterých vedlo k této situaci je mnoho, avšak jeden je zřejmý. Rusko v odvetě za sankce uvalené po útoku na Ukrajinu již přerušilo dodávky plynu některým členským státům EU a postupně omezuje dodávky plynu do dalších zemí.

Agentura Reuters dnes citovala neoficiální zdroje z ECB, podle kterých bude Rada guvernérů na čtvrtečním zasedání debatovat o zvýšení sazeb o 25, nebo 50 bodů. Z reakce trhů je patrné překvapení. Euro sílí, tržní sazby rostou.

Cílem tohoto příspěvku je zpětně posoudit vhodnost nastavení měnové politiky a zejména pak vyčíslit efekt zvyšování úrokových sazeb České národní banky v období od 3. čtvrtletí 2021 do současnosti.

Objevují se náznaky, že tlaky na náklady firem mohou brzy polevit. Tlak na centrální banky ale přesto zůstane vysoký.

Vláda schválila tzv. úsporný energetický tarif, který postiženým domácnostem poskytne jednorázový příspěvek až 15 tisíc korun na fakturu za „nenažrané“ energie pro příští topnou sezónu. To je určitě chvályhodný počin, který dočasně pomůže řadě lidí lépe snášet enormní nárůst cen zejména zemního plynu, avšak vyprázdní státní měšec o další desítky miliard korun a určitě kritickou situaci nevyřeší.

Dnes se podíváme na inflaci a její dvě strany. S tou světlou, nízko-inflační máme zkušenost desítky let ve vyspělých ekonomikách. U nás cca dvacet let. A díky tomu jsme zapomněli na temnou stranu inflace. Temná strana inflace, vysoko-inflační prostředí je totiž jiná…

Klíčovou změnou, kterou má novela přinést, je modifikace  samotné definice skutečného majitele. Na rozdíl od stávajícího znění ZESM bude nově základním kritériem pro určení skutečného majitele pouze přímé nebo nepřímé vlastnictví nebo kontrola, resp. rozhodující vliv, v českých subjektech.

Cílem tohoto příspěvku je přinést pohled ekonomů a manažerů ČNB, kteří se svojí prací spolupodílejí na budování analytického a prognostického aparátu měnové politiky, resp. na přípravě čtvrtletní makroekonomické prognózy, která slouží jako podklad pro rozhodování bankovní rady ČNB.