Americká centrální banka doručila největší zvýšení sazeb od roku 1994. Guvernér Fedu Powell pak odůvodněním tohoto kroku nepřímo naznačil scénář, který čeká i ECB, jen o pár měsíců později. I v jejím případě skončí nadstandardním navýšením úroků.

Neuplynul ani týden od oficiálního zasedání a Evropská centrální banka dnes oznámila mimořádné setkání Rady guvernérů. Centrální bankéři během něj řešili aktuální tržní podmínky s důrazem na potenciální fragmentaci evropských finančních trhů. Výsledek jednání nebyl žádným velkým překvapením. Banka v podstatě oznámila to, co měla oznámit už minulý týden.

Inflace se sama od sebe nezastaví. Proto Česká národní banka v červnu opětovně zvýší sazby. Podle komentáře dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka můžeme čekat navýšení mezi 50 až 100 body. Jak by na to mohla reagovat koruna? A proč nevěříme v její výrazné posílení v příštích měsících? Tato témata budeme diskutovat na příštím Roklen webináři v novém diskusním formátu!

Na mladou generaci mají větší vliv influenceři než uznávaní ekonomičtí odborníci či zástupci institucí, jako je ČNB. Bude zajímavé sledovat, zda s novým obsazením bankovní rady ČNB dojde v této oblasti k nějakým posunům.

Posune se inflace zpět k hodnotám, na které jsme byli ještě nedávno zvyklí, nebo se pohybuje k trvale vysoké úrovni, která spíše odpovídá zkušenostem ze 70. a 80. let minulého století? Nejen na to se ve své analýze zaměřil analytický tým společnosti Invesco.

Evropská centrální banka oznámila začátek nového úrokového cyklu. Na dnešním zasedání sice sazby ponechala ještě stabilní, na červencovém je ale hodlá zvýšit o čtvrt procentního bodu. Navyšování pak bude dále pokračovat v závislosti na datech. Trh nebyl rozhodnutím nikterak překvapen. ECB si však závazkem naprosto zbytečně svázala ruce.

Červnové zasedání ECB bude to nejdůležitější v letošním roce. Dočkáme se hned několika změn. Rada guvernérů ukončí čisté nákupy aktiv, od července už budou probíhat „jen“ reinvestice prostředků z programu nákupů (APP) a z pandemického programu (PEPP). Dále bude představena aktualizovaná prognóza, která potvrdí splnění podmínek nutných pro první zvýšení sazeb po více než deseti letech.

Prezident republiky Miloš Zeman dnes jmenoval tři budoucí členy bankovní rady České národní banky. Od 1. července 2022 v bankovní radě nově zasednou Jan Frait, Karina Kubelková a Eva Zamrazilová. Prezident současně jmenoval do funkce viceguvernérky Evu Zamrazilovou.

"Čím hůře, tím lépe," říkávalo se před listopadem 1989 a myslelo se tím, že čím ve větších problémech bude nefungující centrálně plánované hospodářství, tím dříve padne zahnívající "komunismus". Podobnou tezi nyní zřejmě razí Evropská unie, když hodlá proti dovozu ruských "krvavých" energií tvrdošíjně bojovat ještě rychlejším přechodem k nákladnému Green Dealu.

V souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou aktuálně diskutovány možné ekonomické dopady sankcí ze strany Evropské unie i případných odvetných sankcí ze strany Ruska. Jedním z nejdůležitějších aspektů je energetická situace a energetická bezpečnost evropských zemí.

Je Česká republika připravena vstoupit do eurozóny? Co může změnit negativní postoj Čechů k přijetí eura a vstoupí ČR nakonec do eurozóny „ze zoufalství“? Neměli bychom pod vlivem událostí na mezinárodní scéně v posledních týdnech a z nich plynoucích obav z národní bezpečnosti změnit náš náhled na eurozónu?

Česká společnost ekonomická zorganizovala další z řady webinářů, na kterém odborníci řešili hlavní témata současnosti. Tentokrát diskutovali stav české ekonomiky před a po vypuknutí války na Ukrajině.

Nejnovější průzkum analytiků Fidelity International poukazuje na to, že globální společnosti nebudou v budoucnosti investovat v Rusku, protože nechtějí obnovovat obchod s Putinovým režimem. Některé si ale uvědomují, že ač se to může zdát jednoduché, ďábel je v detailu.

Včera jsme si ukázali, jak se svět vyhnul soudnému dnu, protože singularita plánovaná na 13. listopad 2026 byla odložena. Důvod? Je to podobné jako s českou ekonomikou. Chybí lidi.

Světovou ekonomiku letos čeká výrazné zpomalení růstu. Příčinou jsou především válka na...

Mnoho ekonomů trápí, proč průměrný růst vyspělých ekonomik v posledních dekádách zpomalil. Přitom bychom měli růst exponenciálně, jak nám kdysi ukazoval ekonom Paul Romer. Ten předpokládal, že kombinatorická povaha znalostí, kdy myšlenky se mohou kombinovat velkým počtem způsobů, vede k exponenciálnímu růstu.

Český IT trh prochází neustálými změnami. Mění se přístup k vývoji softwarových produktů, potřeby zákazníků i firem. Každým dnem navíc vznikají nová odvětví a specializace, na které musí ti, kdo chtějí být v čele, reagovat. Pozornost se tak stáčí k samotným vývojářům, kterých nejenže je na trhu věčný nedostatek, ale zároveň musí sledovat veškeré trendy a přitom udržet kvalitu kódu. 

Po dlouhém období nízké inflace a hospodářského růstu se cyklus obrací, private equity investoři ale mají stále napilno. Co v našem regionu přitahuje jejich pozornost a jaké nastaly změny nebo nové trendy na trhu soukromého kapitálu v důsledku kovidové krize, respektive ruské invaze na Ukrajinu? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Roklen24 Michal Rybovič, partner ve společnosti Sandberg Capital.

Probíhající válka na Ukrajině, energetická krize i hospodářské problémy, které během posledních dvou let přinesla pandemie. To vše jsou faktory, které hýbou se světovou ekonomikou, finanční situací firem a potažmo i každého z nás. Jak zajistit bezpečí v případě, že by se válečný konflikt rozšiřoval do dalších zemí Evropy a zároveň chránit hodnotu svého majetku? Řešením může být tzv. zahraniční rezidentura.

Růst cen energií, surovin i tlak na růst mezd vytváří toxický mix. Že nemůže být hůř? Bohužel, může.