Na včerejším zasedání ČNB bylo dle očekávání rozhodnuto o stabilitě sazeb na úrovni 7 %. Rozhodnutí a jeho následná prezentace na tiskové konferenci ale působí jestřábím dojmem. Došlo totiž ke změně rozložení hlasů v radě. Pro stabilitu hlasovalo tentokrát o jednoho radního méně. Tedy čtyři. Naopak zbylí tři hlasovali ve prospěch dalšího navýšení úrokových sazeb.

Americká centrální banka dnes dle očekávání doručila zvýšení sazeb o čtvrt procentního...

Bankovní rada České národní banky na zasedání 3. května nepřekvapila a dle...

Za silnou korunou stojí převážně vnější faktory. Nečinnost České národní banky kurzu nepomohla, zároveň mu ani neublížila. Chválit se za stabilní kurz jakožto recept na inflaci, by ale bylo sporné. Dnešní stabilita může být zítra pryč pod vlivem faktorů, které leží do značné míry mimo náš vliv, řekl v rozhovoru hlavní ekonom společnosti Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek. 

Probíhající utahování měnové politiky je významné. Existuje velké riziko, že to Evropská centrální banka přežene. Úrokové sazby nemohou růst až na Měsíc. České ekonomice by mělo pomoci zpomalení evropského růstu. Česká národní banka může sazby ještě navýšit. Jejich držení na vyšších restriktivních úrovních po delší dobu je ale také utažení.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla. To je dobrá zpráva, jelikož tržní konsensus počítal s dalším poklesem. Současný zkrácený týden je hlavně o měnové politice. Dnes zasedá ČNB a Fed, zítra ECB. Zatímco Fed a ECB bude zvyšovat sazeb o 25 bodů, ČNB si udrží dosavadní úrokovou stabilitu. 

Bankovní identita si od svého založení v roce 2020 rychle získala popularitu. Projekt, za kterým stojí devět českých bank, už ale dávno neslouží jen pro ověření uživatele bankou. Občané jej mohou využít i pro komunikaci se státem, například při žádosti o vydání řidičského nebo voličského průkazu, říká ve video rozhovoru šéf Bankovní identity Jan Blažek.

Sezónnost hraje na finančních trzích významnou roli, stejně jako v mnoha dalších odvětvích. Nicméně většina investorů a traderů na tento aspekt buď úplně zapomíná nebo plně nevyužívá jeho potenciálu. Přitom se jedná o velmi jednoduchou strategii s vysokou mírou úspěšnosti.

Na dani z neočekávaných zisků chtělo ministerstvo financí letos vybrat zhruba 100 miliard korun. Nové údaje ale ukazují, že to bude zhruba o 60 miliard méně. Provedení daně v českém prostředí má několik zásadních chyb. Windfall tax se totiž netýká zisků za rok 2022, je nastavena vysoká sazba a v případě bankovního sektoru se daň týká jen šesti největších bank.

Žiji v České republice a mám jisté finanční úspory v české koruně,...

Nástup covidu na jaře 2020 zatřásl nejen s domácí a světovou ekonomikou, ale také s modelovými a predikčními nástroji ekonomů. Relevantní data přicházela se zpožděním a jejich vypovídací schopnost byla kvůli turbulentním a bezprecedentním okolnostem „zašuměna“ více, než bývalo do té doby zvykem. Proto bylo nutné vytvořit zcela nové modely a nástroje či upravit ty stávající, aby využily alternativní indikátory či vysokofrekvenční data.

Osud americké banky First Republic Bank je, jak se zdá, zpečetěn. Posledním katem byly její výsledky za první kvartál, k čemuž mohlo přispět i vedení a jeho neochota jednat s „vnějškem“.  Byť si myslíme, že ani sebedelší Q&A by situaci nezachránilo. Byla to jen poslední třešnička na dortu.

Koruna má za sebou hned několik důvodů, proč zpevnila na nejsilnější úrovně od roku 2008. V čele stojí úrokový diferenciál a nadále trvající jistota, že Česká národní banky nenechá kurz výrazně oslabit. Existují ale i scénáře oslabení domácí měny. Je jich dokonce hned několik, uvedl hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka. 

Na americké trhy tento týden dolehly obavy z opětovného rozvíření bankovní krize. Jsou opodstatněné?

Duben utekl jako voda. Měsíc byl nabitý nově zveřejněnými daty, která nám poskytla vhled do toho, jak se daří světové ekonomice navzdory agresivně nastavené měnové politice a boji s inflací. Níže uvádíme devět věcí, které jsme se minulý měsíc dozvěděli a které jsou pro investory důležité.

Japonská centrální banka dnes poprvé rozhodla pod vedením nového guvernéra. Z reakce kurzu jenu a výnosů dluhopisů lze mínit, že část trhu čekala o něco víc. I přes dnešní verdikt soudíme, že by se japonská měnová politika mohla letos dočkat změn.

Prapodivné paradoxy přechodu EU vedeného ideologií ekonomicky nejsilnějšího Německa na bezuhlíkovou energetiku neberou konce. Po stopce na dovoz ruského plynu, který, ač také nežádoucí fosilní palivo produkující skleníkové plyny měl nahradit uhlí do vybudování potřebného množství obnovitelných zdrojů, přišel tvůrce „zeleného“ údělu, Německo, s dalším geniálním krokem.

Vývoj cen pohonných hmot byl v uplynulém týdnu pro řidiče příznivý. K dlouhodobě klesajícím cenám nafty se nyní přidal i benzín, litr v průměru zlevnil o 18 haléřů na 37,69 Kč. V pádu cen pokračovala také nafta, litr je v průměru levnější o 38 haléřů na 33,68 Kč. Litr nafty tak poprvé od druhé půlky roku 2021 poklesl pod hranici 34 Kč.

V pátek ráno nás čeká první zasedání Bank of Japan pod vedením nového guvernéra Uedy. Jeho dosavadní rétorika v rámci komentářů nenaznačovala, že by na květnovém zasedání mělo dojít k jakýmkoliv změnám. Banka stále pracuje s výhledem rostoucí inflace, která však ve druhé polovině roku klesne, a to zpět pod 2% inflační cíl. Aktuální proinflační etapa tak podle Bank of Japan není stabilní a udržitelná.

Inspirativní přednášky více než 35 předních českých odborníků na udržitelnost a ESG,...