Člen Rady guvernérů ECB Robert Holzmann na světovém ekonomickém fóru v Davosu naznačil, že letos vůbec nemusí dojít na snížení úrokových sazeb. Takový scénář by by byl značně odlišný oproti tržnímu očekávání, které pracuje se snížením úroků o více než procentní bod v letošním roce.

Finanční analytici se baví touto činností kolem Silvestra, já jsem vychytrale počkal, až uběhnou první dva lednové týdny. Mluvím o tipech na nejpřekvapivější události letošního roku, které mají šanci značným způsobem ovlivnit finanční trhy. Nechci se zaměřit na vypelichané „černé labutě“, kterých je dnes plný internet a které ztrácí barvu, čím více se o nich mluví. Spíše bych rád upozornil na Mr. Griffiny, kteří se mezi námi procházejí.

Americká inflace v prosinci zrychlila. Překonala prognózy a atakovala 3,4 %, což je...

Americký dolar těsně před očekávaným zveřejněním dat o inflaci oslabil. Vývoj americké inflace přinese na trh nové informace a umožní zpřesnit odhady o vývoji úrokových sazeb.

Z hlediska inflace bychom měli mít to nejhorší za sebou. Meziroční inflace by se v roce 2024 měla výrazněji přiblížit k inflačnímu cíli, což potvrdil i člen ČNB Jan Procházka. S tím se pojí i postupné snižování úrokových sazeb, které nás letos čeká. Ekonomická data ze závěru předešlého roku nejsou příliš pozitivní.

Klidné svátky na největší kryptoměně světa a jeho krátká stagnace netrvaly dlouho. V reakci na pokračující spekulace o možném schválení bitcoinové ETF ze strany americké Komise pro cenné papíry a burzy si připsal přes 6 % a obchoduje se na nejvyšších pozicích od dubna 2022.

Prezident svým novoročním projevem rozpoutal debatu o nutnosti přijetí eura pro naši zemi. Nechci se pouštět do podobné diskuse, jelikož na toto téma byla v minulém týdnu vyřčena spousta věcí rozumných i nesmyslných. Jednu poznámku si však neušetřím. Několik „chytrých hlav“ uvedlo jako důvod pro zavedení eura ztrátu důvěry v Českou národní banku.

Fed se s trhy rozchází, najdeme ale i shodu. S tímto jednoduchým popisem situace kolem výhledu amerických úrokových sazeb jsme vstoupili do nového roku. Nadcházející týdny a měsíce ukážou, která prognóza odpovídá realitě a která se dočká přehodnocení.

Po prosincovém oslabení se koruna drží pod hranicí 24,70 EURCZK. Kurz se pohybuje spíše do strany. Jeho další posun mohou určit domácí inflační čísla zveřejněná příští týden. Na vývoj české měny může mít vliv i výsledek zahraniční inflace a s tím spojená monetární politika evropská a americká. V novém roce zatím posiluje americký dolar, který umazal část prosincových ztrát zpevněním v jednu chvíli pod 1,0900 EURUSD.

Rok 2023 byl především o odeznívání nabídkových inflačních tlaků v čele s energiemi. Rok 2024 bude dále o dopadech měnové politiky na poptávkové straně. Která témata budeme sledovat?

Jelikož je první pracovní den v novém roce, neodpustím si trochu bilancování a také trochu delší pohled na možný budoucí vývoj. V posledních čtyřech letech jsme zažili bezprecedentní události jak na finančních trzích, tak na politickém kolbišti.

Každoroční fenomén Santa Claus rally na akciích navazuje na technické ukazatele a předpovědi růstu se plní. K akcionářům velkých amerických firem přišel Ježíšek už na začátku prosince, kdy akcie rostly enormním způsobem a jen index S&P 500 si připsal za prosinec 5 %.

Americká ekonomika letos překvapila nad očekávání silnějším výkonem, zejména s ohledem na úrokové prostředí. Je očekáváno, že se i příští rok ponese v duchu relativně silné největší ekonomiky světa. Pozitivně přispět by k tomu mělo hned několik faktorů.

Česká národní banka před necelým týdnem začala postupně snižovat sazby. Přidává se tak k dalším zemím typu Maďarsko nebo Polsko. Jak jsou na tom jiné evropské státy s vlastní měnou? Především ty severské?

Poslední letošní zasedání americké centrální banky rozpoutalo na trzích doslova euforii. Sledujeme především výnosy dluhopisů, stejně tak i forwardové tržní sazby. U obou máme s ohledem na razanci jejich poklesu stejný pocit. Trhy zaceňují mnohem více než pokles inflace směrem k cíli.

Pokračující britská dezinflace ukazuje, že se i Spojené království postupně blíží k inflačnímu cíli. Meziroční inflace je nejnižší za více než dva roky. S tím se pojí i potenciální dřívější snížení sazeb ze strany Bank of England. Trhy nyní zaceňují, že by se hlavní úroková sazba koncem roku 2024 mohla nacházet kolem 4 %. Včerejší výsledek listopadové inflace přinesl pokles výnosů a s oslabení libry.

Kurz dolaru včera oslabil. Vidíme však, že po zasedání americké centrální banky z minulého týdne část svých ztrát přece jen umazal. Z ECB hromadně zní, že výhled trhu ohledně snižování sazeb je až příliš agresivní. Korekce na páru EURUSD vyplnila imbalanci z poloviny listopadu a zopakovala prudký pohyb do longu. Tento pohyb pravděpodobně potvrdil slabší dolar do konce roku. Měnový pár EURUSD má tak šanci uzavřít nad 1,1000.

Bank of Japan se nakonec o překvapení k závěru roku 2023 nepostarala. Zmínky o úpravě měnové politiky jsou však čím dál častější. Mají několik podmínek, které budeme pečlivě sledovat zejména během prvního čtvrtletí roku 2024. Kombinace globálně slabšího dolaru a upravené japonské měnové politiky bude rizikem silnějšího jenu.

Pokud Jerome Powell sníží sazbu tak, jak slibuje, i v případě, že nedojde k citelnému ochlazení ekonomiky, vystavuje se nebezpečí, že bude osočován z nadržování úřadujícímu prezidentovi. Ke snížení proto dojde jen v případě citelné recese, což je zase negativní pro ceny akcií. Euforická rally, která vyhnala ceny obou klíčových aktiv je proto do značné míry nesmyslná.

Po středečním rozhodnutí amerického Fedu měnověpolitická rozhodnutí centrálních bank rozhodně nekončí. Včera o stabilitě sazeb rozhodla Swiss National Bank (SNB), Bank of England (BoE) i Evropská centrální banka (ECB). Šéfka ECB Christine Lagarde ukázala, že na rozdíl od Fedu ji jestřábí rétorika stále vyhovuje. Dalšího zvýšení sazeb se v Evropě nedočkáme, ale na aktuální úrovni budou drženy ještě delší dobu. Na rozhodnutí ECB a následnou tiskovou konferenci reagovalo euro vůči dolaru posílením.