Jednou z hlavních otázek světových trhů je, kdy začne americká centrální banka snižovat tempo nákupů aktiv. V posledních dnech bylo o tzv. taperingu vysloveno a napsáno mnohé. Při brouzdání finančním Twitterem nás ale nejvíce zaujalo hned několik anket, jejichž výsledkem byla převaha hlasů vyhlížejících „nekonečné QE“.

Z České národní banky se ozývají jestřábí hlasy. Viceguvernér Nidetzký se v rozhovoru pro Bloomberg nechal slyšet, že by ČNB měla pokračovat v procesu úrokové normalizace relativně rychlým tempem. Po zvýšení hlavní úrokové sazby na červnovém zasedání tak s nejvyšší pravděpodobností přijde další hike i na tom srpnovém.

Minulý týden byl ve znamení zvratu sentimentu na většině finančních trhů. Výjimkou byly ty devizové. Zatímco většina trhů po zhoršení nálady a výprodejů rizikových aktiv ve prospěch těch bezpečných v dalších dnech otočila a tyto ztráty odmazala, na devizových trzích se tento obrat nekonal.

Byla jen otázka času, kdy se nedostatky výrobních vstupů a růst jejich ceny projeví v ekonomickém sentimentu v České republice. Výroba vlivem rostoucích cen vstupů a nedostatku na trhu práce zpomaluje. Mezi dotčená odvětví vedle většiny průmyslových podniků patří i sektor stavebnictví, kde růsty cen vstupů významně ohrožují schopnost stavebních firem dostát svým cenovým nabídkám.

Červnové zasedání Fedu přineslo velké jestřábí překvapení v podobě výhledu dvojího zvýšení úroků v roce 2023. Výstup z červencového setkání měnového výboru bude mnohem střídmější. Nejsledovanější budou indicie o připravovaném zahájení snižování tempa nákupů aktiv.

Česká národní banka zvýšila sazby a bude v tom pokračovat. Trhy nejostřeji sledují Fed, který k utažení měnové politiky zatím nepřistoupil. Jeho zástupci totiž současný vývoj inflace považují za přechodný. Co ale znamená, že růst cen je přechodný?

Minulý týden jsme spekulovali o tom, co by se stalo, kdyby Fed razantně zašlápl měnověpolitickou brzdu. Dnes se posuneme na úroveň personální politiky s potenciálními dopady na trhy a ekonomiku. Zatímco jednorázové zastavení nákupů aktiv spolu se zvýšením sazeb je podle nás bez šance, výměna šéfa americké centrální banky je možná.

Ekonomický kalendář v první polovině tohoto týdne zeje prázdnotou. Mimo dobrého výsledku indexu cen výrobců za červen s domácí měnou hýbal hlavně tržní sentiment a globální vývoj na trzích. Dnešní obchodování bude podobného charakteru, když trhy vstřebávají rostoucí rizikovou averzi spojenou s další vlnou Covid-19 a zároveň vyčkávají na zítřejší zasedání Evropské centrální banky.

Polský zlotý, který během jarních měsíců silně aprecioval, se vůči euru už šest týdnů propadá do ztráty. Z dlouhodobého hlediska na straně polské měny fundamenty beze sporu stojí, aktuálně ho ale drží zkrátka posilující dolar a další nastupující vlna koronaviru.

Do letošního léta jsme vstupovali s vidinou klidu na poli světových centrálních bank. Opak se ale ukázal být pravdou, alespoň v případě Evropské centrální banky, která na začátku měsíce představila revizi strategie měnové politiky.

Politika centrální banky by měla být předvídatelná. Výjimkou mohou být krizové situace jako například březen 2020, kdy bylo kvůli pandemii potřeba přistoupit k razantní akomodaci měnové politiky. Ani ne rok a půl poté je situace jiná. Některé centrální banky již zahájily měnověpolitickou normalizaci, jiné pro ni teprve připravují půdu. A právě do druhé skupiny spadá americký Fed.

Světová ekonomika zažívá období intenzivně sílících inflačních tlaků. Asi nejhlasitěji se o rostoucích cenách hovoří v případě americké ekonomiky. Poslední, tj. červnová, data tam ukázala nejvyšší inflaci od velké finanční krize. Argument o tranzitornosti stále žije. Vedle toho ale sílí argumentace o nutnosti jednat, která zatěžuje americký Fed.

Situace v globální ekonomice, kde přetrvávají významné inflační tlaky, spolu s růstem tuzemských mezd působí na cenovou hladinu v České republice. Červnová inflace oproti květnu vzrostla o 0,5 %, meziročně pak zrychlila na 2,8 %, a zůstává tak blízko horního intervalu tolerančního pásma stanoveného inflačního cíle ČNB.

První prázdninový, byť ne úplný, obchodní týden přinesl oslabení koruny na nejslabší hodnoty od dubna. Aktuální taky na slabší domácí měnu mohou krátkodobě přetrvat, ve zbytku roku však počítáme se silnějším kurzem. Aktuální výprodej by tak mohli využít především exportéři, kteří se díky slabší domácí měně mohou zajistit na ještě zajímavějších úrovních.

Na základě současného vývoje na americkém trhu práce, kde je stále cítit významný nedostatek pracovníků, lze očekávat pokračující růst inflace. S nedostatkem na trhu práce roste vyjednávací síla zaměstnanců, což tlačí na vyšší mzdy. To identifikujeme jako významný proinflační tlak.

Změny strategie se měnová politika ECB dočkala poprvé od roku 2003. Hlavní bodem je úprava inflačního cíle. Evropská centrální banka už nebude cílit cenový růst pod hladinou dvou procent, avšak blízko ní, nově bude jejím úkolem ve střednědobém horizontu dosáhnout dvouprocentní inflace.

Rizikově averzní nálada převládla na devizových trzích i ve středu. Dolar posiloval v dolarovém indexu i proti euru. To se poté podepsalo na měnách regionu střední a východní Evropy, včetně koruny, která oslabila krátce nad hranici 25,80 za euro. Domácí měna si tak sáhla na nejslabší hodnoty od začátku května a za první prázdninový , byť neúplný, obchodní týden oslabila o více než procento.

První červencový týden přinesl zkrácené domácí i zahraniční obchodování. Zatímco domácí obchodníci si ještě v úterý užívali pokračující volno, jejich zahraniční kolegové na evropských a amerických trzích už obchodovali. Tržní pohyby přitom ukázaly, že začátek prázdnin patří patrné averzi k riziku.

Dolarový index dosáhl během čtvrtka na tříměsíční maximum. Trhy vyhlíží výsledky non-farm...

Euro proti dolaru od začátku týdne pozvolna oslabuje a vyčkává na zásadní informace, které jeho další vývoj ovlivní koncem týdne.