Míra úspor domácností dosahovala ve druhém čtvrtletí 2023 téměř 19 % a pohybovala se zhruba o 7 procentních bodů nad svým dlouhodobým průměrem. Rychlý pokles míry úspor domácností v případě obnovení optimistických spotřebitelských očekávání může představovat potenciál pro výraznější oživení růstu jejich spotřeby.

Česká národní banka dnes poprvé od vypuknutí pandemie snížila úrokové sazby. Šlo o opatrný krok, který odstartoval cyklus posunu úroků k nižším hodnotám. Jak rychle bude ČNB postupovat? Guvernér Michl prozradil podmínky.

Rok 2023 se nesl ve znamení nastávající recese. Přibývající válečné konflikty přinášely nejistotu na světových trzích. Obyvatelé Evropy se navíc museli potýkat se stále aktuální energetickou krizí a vysokými spotřebitelskými cenami. To vše se samozřejmě přelévalo i do české ekonomiky. Jak vypadal letošní rok? Udeří krize po novém roce naplno?

Chcete vědět, kdy začne Federální rezervní systém nebo Evropská centrální banka snižovat úrokové sazby? Uděláte nejlépe, než když se podíváte na jejich protějšky na rozvíjejících se trzích, píše analytický tým Fidelity International.

Pravděpodobně nejdůležitější lekcí, kterou si centrální banky a další regulační orgány odnesly z globální finanční krize, je nezbytnost zajistit stabilitu finančního systému. Souběh vrcholů hospodářského a finančního cyklu plně manifestoval rozsah dopadů finančního stresu na reálnou část ekonomiky; tedy HDP, spotřebu, investice a nezaměstnanost. V tomto kontextu se zvýraznila důležitost makroobezřetnostní politiky, která přinesla řadu nových nástrojů pro zvýšení a zajištění odolnosti finančního systému.

Ačkoliv většina z nás už vyhlíží vánoční svátky a priority se pomalu z investic a tradingu přesouvají na volnočasové aktivity, před finančními trhy stále ještě stojí jeden velmi důležitý týden, kterému je potřeba věnovat pozornost.

Outsourcing vnímá jako primární strategii pro jednu nebo více činností v oblasti daní téměř tři čtvrtiny firem. 43 % společností navíc za svou největší výzvu považuje zajištění daňového reportingu v souladu s dynamicky se měnícím prostředí daní, vyplývá z nového průzkumu Trendy v daňové transformaci 2023, který zveřejnila poradenská a technologická společnost Deloitte.  

Výnos desetiletého japonského dluhopisu dnes vzrostl o 10,5 bodu, což je největší nárůst za poslední rok. Aukce třicetiletého instrumentu měla nejslabší poptávku měřenou bid-to-cover od roku 2015. Proč? Z Bank of Japan se ozývá čím dál více hlasů zmiňujících scénář zvýšení úrokových sazeb.

Období zvýšeného růstu cen odrážející koronavirovou pandemii, válečný konflikt na Ukrajině a nárůst cen energií se dotkly všech ekonomických subjektů. V první polovině loňského roku výrazně rostla inflační očekávání domácností. Letos sice došlo ke snížení inflace očekávané domácnostmi, ty však stále pociťují inflaci jako vysokou a spolu s ní vnímají i znatelné zhoršení své ekonomické situace.

V souhrnu je český vývoz na poptávce Německa ještě závislejší, než by odpovídalo roli našeho západního souseda jako největšího odběratele tuzemských firem. Vysoký podíl meziproduktů na našem vývozu dále zvyšuje jeho citlivost na globální sentiment.

Inflace se dále snižuje. V září poklesla na 6,9 % a po očekávaném a dočasném škobrtnutí v říjnu (jehož technické důvody jsme už popisovali ) se na počátku příštího roku skokově sníží ke 3 %. V jeho dalším průběhu zvolní do blízkosti 2% cíle České národní banky.

V průběhu léta rozvířila mediální svět diskuse nad aktuálním ekonomickým výkonem Německa. Komentátoři připodobňovali nynější slabý výkon k situaci z přelomu tisíciletí, kdy vzniklo označení „nemocný muž Evropy“. Je Německo opravdu "nemocné"?

Česká národní banka se k uvolňování ekonomiky zatím ještě neodhodlala. Bankovní rada ponechala...

Zavedení windfall tax bylo od začátku chybou. S postupem času navíc vidíme, že se obavy odpůrců této daně postupně naplňují. I samotný výnos daně bude podstatně menší, než se očekávalo. Věřím, že se s odstupem času budeme k této kapitole znovu vracet a hodnotit, zda to celé divadlo za to nakonec stálo. Neobávám se, že by nebyla příležitost. S podobným nápadem na zavedení sektorové daně čas od času vždy někdo přijde.

V blogu vysvětlujeme, že vyšší cenová hladina, daná zejména vyššími mzdami, ekonomiku izoluje od dopadu nákladových šoků do inflace. Proto po výrazném nákladovém šoku nemusí nutně platit, že se země s vyšší celkovou či jádrovou inflací přehřívají více než země s nižší inflací.

Navzdory více než ročnímu úsilí centrálních bank o zkrocení inflace ukazuje nejnovější průzkum, který pořádala společnost Fidelity International mezi svými analytiky, že tlak na pracovní náklady nepolevuje. Dobrou zprávou je, že většina analytiků nevěří, že vysoké úrokové sazby přivedou americkou ekonomiku do hluboké recese.

V září 2023 byla cena spotřebního koše průměrného Čecha o 6,9 procent vyšší než v září o rok dříve. To je rozvláčnější a preciznější způsob sdělení skutečnosti, že inflace byla 6,9 %, které nám však umožní vysvětlit následující dva zdánlivé paradoxy: Jak může být inflace takto vysoká, když cenová hladina v září oproti srpnu klesla o 0,7 %? A jak je možné, že v říjnu meziroční inflace dokonce zrychlí nad 8 %, i kdyby se ceny oproti září vůbec nezměnily?

Tento blog se zaměřuje na popis charakteristik distribučně okrajových hypotečních úvěrů, a to nejen z pohledu již zmíněného ukazatele DSTI, ale také celkových výdajů dlužníků a výše jednotlivých úvěrů. Blog částečně odkrývá, komu banky v minulosti takové hypoteční úvěry poskytovaly a v jakém rozsahu, a částečně také ukazuje, jak hypoteční trh zareagoval na změny v nastavení horní hranice ukazatele DSTI v předchozích letech.

Cílem textu je srovnat vývoj spotřeby domácností, míry úspor a investic v eurozóně a jejích nejsilnějších ekonomikách s vývojem v ČR. Srovnání se zeměmi eurozóny v podobné situaci ukazuje, že české domácnosti v reakci na energetickou krizi mnohem méně utrácely při citelně vyšší míře úspor oproti dlouhodobému průměru.

Česká národní banka ponechala dle očekávání sazby beze změny. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Bankovní rada sice podle slov guvernéra Aleše Michla plán snižování úroků diskutovala, důvody k samotnému kroku však stále nevidí. Rozhodne se až na základě příchozích dat, přičemž hlavní podmínkou bude potvrzení udržitelného procesu dezinflace vedoucího k posunu k 2% inflačnímu cíli. Zde kladl Michl důraz především na dynamiku jádrové inflace.