Japonská inflace dál roste. V srpnu meziročně na 3 %, v jádrovém vyjádření na 2,8 %. Bank of Japan však reagovat nebude. Alespoň ne, dokud bude u kormidla Haruhiko Kuroda. Taková je většinová představa o budoucnosti japonské měnové politiky.

Ve čtvrtek 15. 9. 2022 absolvovala druhá největší kryptoměna Ethereum takzvané "sloučení" a přešla z původního konsenzuálního mechanismu PoW (proof-of-work) na konsenzuální protokol PoS (proof-of-stake). O co šlo?

Alphabet momentálně vydělává zejména na reklamě. Velké technologické firmy ale v minulosti již vícekrát ukázaly, že se dívají zejména do budoucnosti, a není tomu jinak ani u této společnosti.

Guvernér Fedu Powell zůstal jestřábem. Na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole zopakoval, že politika snižování inflace se promítne do ekonomických potíží. Takový komentář byl nutný s ohledem na inflaci. Lehkou útěchou pro ty, kteří jsou vyššími sazbami zasaženi, může být trvající závislost Fedu na datech.

V posledních týdnech se ve veřejném prostoru objevilo hned několik návrhů vládní pomoci. Některé z nich mají podporu vládních či opozičních politiků, jiné zase mezi ekonomy. Která vládní pomoc je nejlepší? A jak jednotlivé nápady vůbec hodnotit?  

Cenový strop jako velmi drahé opatření s prostorem pro podvody a ztrátu motivace šetřit. Navíc není protiinflační.

Je půvabné, kolik otázek vyvolává používání slov „normalizace měnové politiky“. Třeba ohledně toho, jak popsat měnovou politiku ECB v uplynulé dekádě, kdy se v souvislosti s novými nástroji mluvilo o novém normálu.

Ceny energií nedávno hledaly svůj Mount Everest. V Německu i Francii včetně ČR se dostaly až na 1000 eur (cca 25 tisíc korun) za 1 megawatthodinu elektřiny, aby po signálech z centrály EU i vlád dotčených států, že s nimi už konečně hodlají něco dělat, zamířily dolů. Vyhráno ale rozhodně není, jedna věc jsou veřejné proklamace politiků a druhou pak reálná skutečnost.

Ministři financí skupiny G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené státy a Velká Británie) se dohodli na zastropování cen ruské ropy a ropných produktů. Ropa bude zastropována od 5. prosince, ropné produkty pak od 5. února 2023.

Nejvyšší inflace za 40 let, nejvážnější válečný konflikt od druhé světové války v Evropě, evropská a americká ekonomika jsou oslabeny více než dvouletou pandemií covidu a stojí na prahu recese. Proč cena zlata ještě nevystřelila vzhůru, přestože podmínky jsou pro to nejpříznivější za několik dekád? Velké banky totiž podržely finanční systém a stlačily ceny drahých kovů krátkodobě dolů.

Pokud jde o budoucnost energetiky, jsme toho názoru, že neexistuje „jediné správné řešení“ našeho problému s energiemi. Musíme se smířit s energetickou diverzifikací. Budeme potřebovat řadu různých zdrojů energie a nesmíme se již příliš spoléhat na jeden zdroj.

Zdá se téměř jisté, že Evropa směřuje k největší energetické krizi v historii. Evropské země se staly závislými na dovozu energie ze zemí mimo EU, zejména z Ruska, a zanedbaly diverzifikaci dodávek a vlastní výrobní kapacity.

V případě inflace a rizika, že inflace zůstane vysoká, se často mluví o riziku mzdové spirály. Tohle riziko skutečně existuje. Zkušenost ze 70. a 80. let ukazuje, že tohle byl tehdy významný zdroj inflace. Nicméně zisková spirála je důležitým zdrojem dnešní inflace.

V posledních měsících je téma nikotinových sáčků hojně medializováno v souvislosti s jejich užívání dětmi. A tak asi nejednoho čtenáře napadlo, když nikotin je návyková látka, jak je možné, že se tolik dětí k tomuto výrobku bez problémů dostane. A tato otázka je prvním krokem do legislativní džungle, kterou se v České republice řídí trh s tabákovými výrobky a jejich alternativami.

Jak developerské firmy, tak ostatní klienti mají jedno společné. Chtějí co nejvíce ušetřit, stavět i kupovat rozumně. Obzvlášť v dnešní době je pro spoustu developerů cesta za bankovním financováním velmi trnitá a komplikovaná.

Poslední měsíc byl na trzích pro akcie konečně relativně pozitivní. Přesto se řada firem, zejména růstových, pohybuje na stále zajímavých úrovních a právě této situace jsme využili k přidání nové akcie do portfolia. Kromě toho se na trhech událo několik zajímavých věcí, které přímo či nepřímo ovlivňují náladu i na akcích.

Když tak moc nechcete, aby kurz oslabil, tak probůh neříkejte, že kurz oslabí!

Je to takové „déjà vu“. Stejný komunikační problém si navodila ČNB při kurzovém závazku. Nezbývá tedy než vyčkat podrobnějšího vysvětlení, které by uvažování nové většiny v bankovní radě více a lépe objasnilo.

Mladí kluci v nepadnoucích košilích, schůzky ve fastfoodu a naslibované hory doly. To se vám možná vybaví, když se řekne multilevel marketing nebo pojišťovák. Jo, máte pravdu, před pár lety to bylo opravdu kdovíjaké. Jenže doba je jiná, přemýšlení na trhu se alespoň v seriózních kruzích úplně změnilo.

Můj poslední příspěvek bylo o tom, co v základním New Keynesian myšlenkovém rámci, v němž centrální banky žijí, znamená, když je měnová politika uvolněná. Soustředili jsme se tedy na poptávkovou stranu (dynamická IS křivka). Nedávné výroky guvernéra ČNB Aleše Michla mě ale nutí zmínit se i o nabídkové straně.