Víme, proč americké akcie padají. Roli hraje zklamání i nejistota. Propad přitom může dál pokračovat.

Páteční události nám poodhalily roušku nad pravou tváří politické situace ve Spojených státech. Poskytly nám vodítko, jak se dívat na další vývoj v politice i na finančních trzích v této zemi, a díky její důležitosti i na mezinárodním poli. Z celkového kontextu událostí z 28.2.2025 je možno vycítit, že v USA nevládne Donald Trump, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale hnutí MAGA.

Po dlouhé době „temna“, kdy pokyny „ÚV“ v Bruselu ohledně Green Dealu slepě poslouchaly hlavně automobilky, ale i další průmyslová odvětví, se „díky“ zdražování všeho všem, odlivu průmyslu za hranice EU a úbytku pracovních míst (a to je jen stěžejní výčet „úspěchů“ první pětiletky bohužel i současné Evropské komise) začalo i na úrovni velkých profesních svazů a firem protestovat, že tak to fakt dál nejde a nepůjde.

Americký ministr financí Scott Bessent by byl očividně raději, pokud by prodloužení durace emisní činnosti přišlo v době, kdy Fed neprovádí kvantitativní utahování. Uvedl to ve včerejším rozhovoru pro agenturu Bloomberg.  Jeho komentář je dalším z těch, jež nám pomáhají formovat pohled, jak se ministr staví k otázce vývoje delších tržních sazeb. Ty, jak už dříve uvedl, pečlivě sleduje, a rád by je viděl na nižších hodnotách.

Prezident Donald Trump včera podepsal exekutivní příkaz k vytvoření historicky prvního amerického státního fondu bohatství. Jednou z investic by údajně mohla být investice do sociální sítě TikTok. Kde Trump získá prostředky do fondu, můžeme spekulovat. Jednou z variant jsou daňoví poplatníci, kteří by jako bonus mohli obdržet ztráty ve vlastních portfoliích.

Existuje jedna lidská vlastnost, kterou máme všichni společnou bez ohledu na naše politické, ideové a náboženské přesvědčení. Je to sklon ke korupci. Jak praví klasik, moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.

Donald Trump neblafoval. Zavedl cla na Kanadu, Mexiko a Čínu. A údajně to bude ještě horší, což by mohlo zahrnovat i Evropu. Dolar posílil, oslabují rizikové a procyklické měny, a samozřejmě ty zasažené cly. Pro korunu to není dobré prostředí. Parita eura a dolaru bude možná potřebovat víc. Například zmíněná cla na Evropu. V ohrožení je i bohatství Američanů.

Guvernér ČNB Aleš Michl pro server Fianncial Times uvedl, že chce do portfolia centrální banky nakoupit bitcoiny. Vysvětlil, že vychází ze své předchozí role investičního bankéře. Základní problémy "postoje investičního bankéře" jsou v tomto případě následující.

Guvernér České národní banky chce do jejího portfolia nakoupit bitcoin, píše server Financial Times. Pokud to bankovní rada schválí, investice do bitcoinu, resp. do bitcoinových ETF, je možná. Dle Michlova návrhu by tak centrální banka mohla držet až pět procent rezerv právě v nejznámější kryptoměně. 

S kvapnou zelenou transformací energetiky v sousedním Německu, jejíž cenové „volume“ pociťujeme v Česku už nějaký ten rok, zdá se, dochází trpělivost, už i jiným zemím a obyvatelům Evropy. Naposledy kvůli prosincovému skokovému zdražení elektřiny vypěnili mimo EU stojící Norové a přidalo se i unijní Švédsko.  Co se přihodilo?

Doufejme, že úsilí centrálních bank vylepšit své analytické a modelovací přístupy přispěje k tomu, aby v budoucnosti bylo alespoň trochu snadnější se na takové situace připravit a lépe a včas na ně reagovat.

Úterní obchodování na finančních trzích bylo specifické tím, že bylo zpřístupněno obchodování nového nástroje spojeného s nejznámější kryptoměnou. Na technologické burze Nasdaq se začaly obchodovat opce na spotové bitcoinové ETF. Přestože skalní fanoušci bitcoinu nad tímto nástrojem ohrnují nos, cena nejstarší kryptoměny by mohla být vlivem opčních kontraktů vytlačena ještě výš.

Kurz dolaru se postupně blíží k otestování hranice 1,0500 za euro. Proti koruně prolomil úroveň 24,00 a několik haléřů ještě přidal. Proč? A může tento pohyb pokračovat?

Donald Trump bude (opět) prezidentem Spojených států amerických. Poté, co bylo jeho zvolení potvrzeno čísly, se blonďatý státník nechal slyšet, že Amerika sníží daně a bude splácet dluhy. Ještě aby ne. Pan staronový prezident jen zapomněl dodat, že ono splácení bude probíhat prostřednictvím emise nového dluhu. O snižování jeho celkové výše za současné situace, ba dokonce i výhledu, nemůže být řeč.

Jak přemýšlet o Trumpově politice? Jde o daně a cla.

Snaha vlád najít alternativní příjmy do rozpočtu vede k úvahám o uvalení cla jako alternativního zdroje příjmů. Politický narativ zní lákavě. Zdanění dovozů zvýší příjmy státu, sníží potřebu danit domácnosti a firmy a spotřebitelé budou ještě motivováni kupovat tuzemské zboží. Snad triple win situace. Před zvážením cel jako zdroje veřejných příjmů je ale dobré mít na paměti tři problémy.

Význam rodinných firem pro světovou ekonomiku je naprosto zásadní. I mezi největší firmy na světě patří právě ty rodinné. V České republice odhady hovoří o tom, že rodinné firmy mají zhruba poloviční podíl na našem HDP. Tento sektor je navíc celosvětově na vzestupu.

Cena piva je dnes úplně stejná, jako byla na začátku roku. Podle posledních údajů toho nejlepšího a nejvyváženějšího měřítka, které máme – podle Českého statistického úřadu. Vzhledem k tomu, že nám mezitím od začátku roku stouply mzdy a platy zhruba o 5 %, je tak dnes pivo reálně o 5 % levnější než v lednu. Namísto půllitru si dnes můžeme dovolit o čtvrt deci více.

Kristina Hooper ze společnosti Invesco vyvrací burzovní a investiční mýty, které občas slýchá na svých cestách.

Třetí čtvrtletí bylo poměrně významné pro trhy i ekonomiky. Ve většině vyspělých ekonomik pokračovala dezinflace, hlavní západní centrální banky přijaly uvolňování v širší míře a akcie v mnoha regionech zažily silné čtvrtletí. Co se může stát dál, když vstupujeme do čtvrtého čtvrtletí? Zde je 10 věcí, které je třeba sledovat: