Kindlebergerův přístup nepovažuji za nějaké historické „retro“. Na jeho zaměření se na úlohu mezinárodních finančních trhů jako zásadní makroekonomický faktor navázali v 90. letech především ekonomové Banky pro mezinárodní platby v Basileji, zatímco mainstreamová makroekonomie se věnovala primárně národní ekonomice a jejímu hospodářskému cyklu. I z tohoto důvodu byl nástup globální finanční krize v roce 2007 pro řadu ekonomů překvapivý, neboť nechápali, jak velké finanční nerovnováhy byl pružný globální finanční systém schopen vytvořit.

V době vysoké inflace a dlouhého období zdražování je pochopitelné, že premiér spolu s dalšími členy vlády komunikuje s klíčovými stakeholdery v oblasti potravinářství a vyvíjí jistý tlak na snížení cen. Cena drtivé většiny potravinářských komodit už před delší dobou výrazně klesla proti nejvyšším úrovním za dlouhou dobu. To stejné platí i pro ceny energií. Prostor pro zlevňování tu proto jistě je, přestože mzdové náklady pokračují v růstu.

Tzv. dot plot graf zveřejněný v rámci aktualizované prognózy amerického Fedu potvrdil odlišnost názorů centrálních bankéřů na úroveň dlouhodobé neutrální úrokové sazby. Debata o ní dává smysl. K většinovému přesvědčení o tom, že tato sazba z dlouhodobého a udržitelného hlediska vzrostla, však očividně chybí potvrzující data.

České veřejné finance trpí známými problémy. Od covidových let se stamiliardové schodky staly novým normálem, výše strukturálního deficitu v zásadě vymazala manévrovací prostor v rozpočtu a vinou růstu úrokových sazeb výrazně rostou náklady na dluhovou službu. Konsolidace veřejných financí je proto nutná. Musíme počítat s tím, že bude bolestivá a dotkne se téměř všech subjektů v ekonomice, což lze pozorovat i na podobě konsolidačního balíčku.

Výnosy amerických dluhopisů dnes opět rostou. V tomto krátkém zamyšlení se podíváme nejen pod pokličku tohoto posunu, ale i na výsledek dnešní dluhopisové aukce, a samozřejmě i na to, co (ne)čekat od zítřejšího zasedání Fedu. 

Spousta domácností v ČR je stále pod smlouvami, které stanovují ceny nad současný strop. Co je nad strop, to doplatí vláda skrze státní rozpočet. Na první pohled je proto motivace domácností měnit smlouvy relativně malá. Na druhý pohled to pravda samozřejmě není. Už nyní můžeme u řady distributorů pozorovat nové nabídky, které stanovují ceny pod stropem. Domácnosti tak změnou dodavatele mohou ušetřit již nyní před zrušením cenového stropu.

Začátkem příštího roku dojde ke skokovému snížení meziroční inflace do blízkosti 2% cíle. Jaká jsou rizika, že se to nemusí naplnit?

Dolar proti euru zpevnil na nejsilnější úrovně od začátku června. Americké měně nahrává kombinace faktorů, která stojí na nad očekávání lepší ekonomické kondici největší ekonomiky světa. Kurz již několikrát otestoval hranici 1,0700 za euro, kterou však nedokázal trvale prolomit. Nutno připomenout, že v případě obratu by dolar mohl zisky odevzdat. Tehdy by však rovněž záleženo na tom, jaký by na trhu panoval sentiment. 

Takzvané "tištění peněz", jak se také QE často mylně označuje, je dnes skoro módní obviňovat ze vzedmutí dvojciferné inflace. Je však takovéto přesvědčení oprávněné a je podepřeno správným teoretickým základem?

Na základě tzv. konsolidačního balíčku je plánováno snížení státního příspěvku na stavební spoření jak u „běžících“ smluv, tak u těch v budoucnu uzavřených na nejvýše 1 000 Kč ročně. Vláda se tak v květnu tohoto roku shodla na pouze snížení stávajícího státního příspěvku, ačkoliv bylo navrhováno jeho úplné zrušení. My si v souvislosti s tímto opatřením můžeme pokládat otázku: Zvoní snad stavebnímu spoření hrana?

Rozdíly v platech ve státní sféře a mzdách ve sféře soukromé jsou odjakživa...

Kterou nejchudší zemi jste navštívili? Za sebe bych nominoval asi Lesotho a některé odlehlé části Tibetu. Proč se na to ptám? Protože si myslím, že vybavení si toho, jak chudě se lidem žije v mnoha místech planety, umožní lépe porozumět tomu, o čem chci nyní psát.

Centrální banky mají v současnosti nelehký úkol, který spočívá v tvrdém boji s inflací. A každý boj s inflací si žádá nějaké oběti. Po "covidovém" roce 2020 se vytvořily ideální podmínky pro růst cenové hladiny. Bylo to jako z učebnice, protože šlo vlastně o kombinaci poptávkové a nabídkové inflace.

Špatnou dostupnost vlastnického i nájemního bydlení ve městech ČR způsobují ve významné míře byrokratické překážky. Primárně pak institut stavebního povolení, který je v ČR jeden z nejdelších v Evropě. Stejně problematické je i územní plánování, které brání jakémukoliv rozvoji měst. Bavit se pak můžeme i o řadě omezení pro další výstavbu, která negativně působí na celkovou nabídku bydlení ve městech.

Asi se to dalo čekat, když se při elitním závodě letošního mistrovství světa v cyklistice ve Skotsku najednou před jezdci objeví červený praporek, že mají zastavit a čekat, protože dál jet nejde. Kvůli klimatickým aktivistům přilepeným k úzkému pruhu silnice. Jev, který se děje čím dál častěji, když například při nedávném Mistrovství světa ve snookeru zase při zápase vtrhli na stůl a vysypali na něj oranžový prášek.

Trh řeší napřimování americké výnosové křivky. Nejprve přes vyšší delší konec, poté s přispěním střední části navazující na výhled snížení sazeb Fedu s ohledem na dezinflaci. Zapomíná se však na možnost, kdy se křivka zploští díky růstu středních sazeb. Šlo by o situaci, kdy by Fed dál zvyšoval sazby.

Čechům došla trpělivost s cenami potravin. Kartové transakce ukazují, že platby kartou za potraviny v Polsku se zvýšily 8x ve srovnání s rokem 2019, v některých měsících (březen) to bylo dokonce 10x tolik. Proč? Protože jsou v Polsku zhruba o čtvrtinu levnější než v ČR.

Lidé mají tendenci si myslet, že tím, že recese zatím nepřišla, klesá její pravděpodobnost. Je to však naopak a je potřeba zůstat pozorný.

Ekonomové se pokoušejí odhadnout náklady spojené s klimatickou změnou. Samozřejmě je to kontroverzní téma, protože se potýkáme s mnoha nejistotami. Ať už jde o rozsah klimatické změny, geografické rozdíly, nelinearity, pozitivní a negativní zpětné vazby atd. Seriózní odhady globálních nákladů se pohybují kolem 5 % HDP do roku 2100.

Národní ekonomická rada vlády se domnívá, že stávající prohlubující se strukturální deficit veřejných rozpočtů přispěje k budoucí dlouhodobé ekonomické stagnaci země, proto vydala návrhy, které mají za cíl snížit výdaje státního rozpočtu a zvýšit jeho příjmy. Jedním z těchto návrhů je i návrat slevy na jízdném do stavu ze srpna 2018, jehož výhodou je možnost rychlého zavedení.