Červencové zasedání americké centrální banky nepřekvapilo. Pravidelní pozorovatelé byli už před tiskovou konferencí schopni odhadnout, o čem bude guvernér Fedu Powell hovořit. Sazby byly navýšeny, závislost na příchozích datech zůstává, další úrokový hike může přijít, nebo nemusí. Jisté je, že éra sazeb na nule skončila. Alespoň do doby, než vypukne další krize.

Vláda se rozhodla neignorovat varování ze strany odborníků o neudržitelnosti českého důchodového systému. Neudržitelností není nutně myšlen celkový kolaps. Samotný systém může dále fungovat, jen se bude postupně snižovat náhradový poměr.

Turecká centrální banka včera opět zvýšila úrokové sazby, tentokrát však "jen" o 250 bodů na 17,5 %. Banka tak trochu překvapila trhy. Ty totiž očekávaly růst sazeb možná až na 20 %.

Co kdybychom si představili svět bez centrálních bank? Co kdyby tyto banky, na které se ve velké míře spoléháme a které udržují naši ekonomiku v chodu, byly náhle vymazány z ekonomické rovnice?

Z pohledu spotřebitele může být novela zákona o spotřebitelském úvěru krok správným směrem. Banky totiž budou moci nastavovat příznivější podmínky v době fixace u hypotečních úvěrů. A to v podobě delší fixace a nižších úrokových sazeb. Do svých cenových kalkulací nebudou muset do takové míry započítávat riziko odchodu klienta před koncem fixace a s tím spojené náklady.

Konsolidace českých veřejných financí je vedle vysoké inflace tématem číslo jedna. Ani v letních měsících nepolevil tlak na ministra financí a celou vládu, aby začala představovat a prosazovat opatření, která pomohou vybrat nepříjemnou a ostrou zatáčku, kam se veřejné finance řítí. Vládu tlačí čas. Stihne uzdravit veřejné finance? Stihne prosadit dostatečnou reformu důchodového systému? Ocení to její voliči?

Karty nebereme, pouze hotovost. Proč? Důvodů je hned několik.

Koruna byla mezi měnami jedním z premiantů prvního kvartálu tohoto roku. Během něj oslabila prakticky jen na párech s maďarským forintem, brazilským realem a mexickým pesem. Podařilo se jí posílit i na párech s hlavními měnami. Jak se vedlo koruně ve druhém kvartálu?

Žijeme ve výjimečné době, mnoho centrálních bank se stále soustředí na omezení nejhorší inflace za poslední desetiletí. Vyvinul se tlak na snižování inflace, zároveň to přineslo výrazné zpomalení růstu a některé finanční problémy. Na tomto pozadí vidíme odolnost mnoha ekonomik, zejména v oblasti služeb.

Páteční růst akcií ČEZ těsně před koncem seance někteří označovali za insider trading neboli nákupy od úzké skupiny lidí, kteří měli k dispozici neveřejné informace. Tou neveřejnou informací měl být protinávrh Ministerstva financí na výplatu dividendy. Bylo tomu opravdu tak? Šlo o insider trading?

Tento týden zasedá Česká národní banka. Na minulém zasedání hlasovali čtyři členové bankovní rady pro stabilitu sazeb a tři pro zvýšení. Viceguvernér Jan Frait, který hlasoval pro stabilitu, to měl podle svého vyjádření 51:49. Může ČNB tento týden sazby zvýšit?

Podnikatelé, kteří se dostanou do finančních potíží, budou mít novou možnost, jak svou situaci řešit. S odvrácením bankrotu jim pomůže takzvaná preventivní restrukturalizace. Počítá s tím návrh zákona, který projednává Poslanecká sněmovna.

Problém dluhového stropu byl odsunut do ledna 2025 a v tuto chvíli se už není třeba obávat, že by USA nesplnily své finanční závazky. Když je toto drama úspěšně za námi, nastává čas podívat se v širších souvislostech na dění v globální ekonomice.

Červnové zasedání měnového výboru amerického Fedu je naplánované na středu. Trh sice očekává stabilitu sazeb, to však neznamená, že úroky už nemohou být dále navýšeny. Prostor pro ještě vyšší sazby existuje. Podle nás je přitom jedno, zda ho Powell a spol. využijí tento měsíc nebo až ten příští. 

Médii rezonuje debata o začátku změny turecké hospodářské politiky. Spekuluje se o konci tzv. Erdoganomiky, která stála za extrémním oslabením turecké liry a za významným snížením devizových rezerv. My jsme v tomto ohledu skeptičtí. Už dříve jsme psali, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Erdogana obzvlášť.

Vláda překvapivě, bez analýz a odborné debaty představila konsolidační balíček, jehož součástí je i zavedení spotřební daně na náplně do elektronických cigaret. Dá se pochopit, že stát hledá jakékoliv dostupné zdroje. Když je daň ve zhruba polovině evropských zemí, lze ji zavést i v Česku. Přesto je tento návrh neuvěřitelným způsobem nedomyšlený, škodlivý, a navíc ve svém důsledku nefunkční.

I každé malé dítě, když se jednou spálí, podruhé si dá už pozor. Unijní politici a úředníci jsou však zřejmě nepoučitelní a zapalují další požár. Po bolestivé léčbě morálních i ekonomických „popálenin“ z ruské ropy a plynu totiž již neohroženě skáčou do „spásných“ elektromobilů, které jsou ale zase závislé na bateriích, či lépe řečeno surovinách pro ně, produkovaných hlavně v Číně.

Turecká lira si v posledních dnech sáhla na historicky nejslabší hodnoty proti dolaru i euru. Co stojí za tímto vývojem? A může se negativní sentiment na turecké liře přelít do ostatních rizikových měn, včetně koruny?

Realitní trh se po několika letech nepřetržitého růstu dočkal ochlazení. Vysoké úrokové sazby a horší dostupnost hypoték vedla k tomu, že některé nemovitosti dokonce zlevňují. Co od realitního a hypotečního trhu můžeme očekávat do konce letošního roku?

Ve snaze nezatížit práci zaměstnanců, především těch nízkopříjmových, víc, než by bylo nutné, směřují návrhy studie IDEA při CERGE-EI a PAQ ke zvýšení výběru „jen“ o čtvrtinu a polovinu propadu od roku 2020 a zvyšují progresy. Vláda místo toho mluví primárně o zavedení nemocenské v podobě 1,1 % z hrubé mzdy placenou zaměstnancem. Tedy opak toho, co ekonomové, NERV nebo i OECD radí.