Poslední měsíc byl na trzích pro akcie konečně relativně pozitivní. Přesto se řada firem, zejména růstových, pohybuje na stále zajímavých úrovních a právě této situace jsme využili k přidání nové akcie do portfolia. Kromě toho se na trhech událo několik zajímavých věcí, které přímo či nepřímo ovlivňují náladu i na akcích.

Když tak moc nechcete, aby kurz oslabil, tak probůh neříkejte, že kurz oslabí!

Je to takové „déjà vu“. Stejný komunikační problém si navodila ČNB při kurzovém závazku. Nezbývá tedy než vyčkat podrobnějšího vysvětlení, které by uvažování nové většiny v bankovní radě více a lépe objasnilo.

Mladí kluci v nepadnoucích košilích, schůzky ve fastfoodu a naslibované hory doly. To se vám možná vybaví, když se řekne multilevel marketing nebo pojišťovák. Jo, máte pravdu, před pár lety to bylo opravdu kdovíjaké. Jenže doba je jiná, přemýšlení na trhu se alespoň v seriózních kruzích úplně změnilo.

Můj poslední příspěvek bylo o tom, co v základním New Keynesian myšlenkovém rámci, v němž centrální banky žijí, znamená, když je měnová politika uvolněná. Soustředili jsme se tedy na poptávkovou stranu (dynamická IS křivka). Nedávné výroky guvernéra ČNB Aleše Michla mě ale nutí zmínit se i o nabídkové straně.

Inflace bude v důsledku uvedených vlivů kulminovat na přelomu letošního léta a podzimu, kdy mírně překoná 20 %. Následně začne zvolňovat, neboť se zmírní růst produkčních nákladů, klesne kupní síla domácností a projeví se stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky.

Zatímco pokles HDP vyhlíží kdekdo, větší redukce ziskovosti firem zatím v cenách akcií obsažená není A to mi přijde příliš optimistické.

Všímám si, že koncept neutrální úrovně sazeb je často misinterpretovaný. Nejen na finančních trzích, ale dokonce i samotnými centrálními bankéři.

Současné prostředí na globálních trzích považuji za příliš pesimistické. Před dvěma lety jsme se nacházeli ve víru celosvětové pandemie a nebyli jsme si jisti, zda se vůbec někdy podaří vyvinout účinnou vakcínu proti COVIDu. Dnes se nacházíme v jiné situaci.

Jerome Powell nepatří mezi nejlepší rétory. Pokud byste ho srovnali například s bývalým guvernérem ECB Draghim, uvidíte propastný rozdíl. A potvrdilo se to i na tiskové konferenci po červencovém zasedání měnového výboru. Byli jsme svědky něčeho, co můžeme nazvat dvě fáze šéfa Fedu Powella.

Americká centrální banka dnes rozhodne o sazbách. Vedle toho poskytne doprovodný komentář...

Recese v poslední době klepe na brány Wall Street stále hlasitěji. Více vysoce profilovaných růstových společností začíná vykazovat neuspokojivé výsledky. Čeká nás investiční déjà vu tak, jak ho známe z boomu akcií herních společností?

Bezstarostná představa o životě kamioňáka se v mém dospívání skládala především ze svobody, cestování a poznávání nových míst. Na druhé straně jsem pak viděl, co všechno autodopravce nejen na cestách, ale i ve svém volnu musí řešit.

Není to tak dávno, co mnozí politici a centrální bankéři prohlašovali, že největším problémem je nízká inflace a že udělají „whatever it takes“, aby ji dostali alespoň na úroveň kolem vytoužených 2 %. Dnes je inflace několikanásobně vyšší, zcela se vymkla kontrole a jak už to tak bývá, trh znovu udělil lekci těm, kteří se ho snaží pokořit.

Evropa aktuálně čelí jedné z nejhorších energetických krizí v historii. Faktorů, kterých vedlo k této situaci je mnoho, avšak jeden je zřejmý. Rusko v odvetě za sankce uvalené po útoku na Ukrajinu již přerušilo dodávky plynu některým členským státům EU a postupně omezuje dodávky plynu do dalších zemí.

Agentura Reuters dnes citovala neoficiální zdroje z ECB, podle kterých bude Rada guvernérů na čtvrtečním zasedání debatovat o zvýšení sazeb o 25, nebo 50 bodů. Z reakce trhů je patrné překvapení. Euro sílí, tržní sazby rostou.

Myslím, že je třeba zmínit, že vytváříme rámec, nikoli konkrétní pohled. Pomocí rámce můžeme poskytnout makro scénář, který považujeme za nejpravděpodobnější. To, čemu říkáme náš "základní scénář". Také ale můžeme nabídnout dva další alternativní scénáře spolu s důsledky pro aktiva v případě, že se některý z těchto scénářů naplní.

Vláda schválila tzv. úsporný energetický tarif, který postiženým domácnostem poskytne jednorázový příspěvek až 15 tisíc korun na fakturu za „nenažrané“ energie pro příští topnou sezónu. To je určitě chvályhodný počin, který dočasně pomůže řadě lidí lépe snášet enormní nárůst cen zejména zemního plynu, avšak vyprázdní státní měšec o další desítky miliard korun a určitě kritickou situaci nevyřeší.

Dnes se podíváme na inflaci a její dvě strany. S tou světlou, nízko-inflační máme zkušenost desítky let ve vyspělých ekonomikách. U nás cca dvacet let. A díky tomu jsme zapomněli na temnou stranu inflace. Temná strana inflace, vysoko-inflační prostředí je totiž jiná…

Bitcoin byl navržený jako uchovatel hodnoty a čekalo se, že poslouží jako...