Andrej Babiš má k Erdoganovi hodně daleko

Klíčové body

  • Premiér Babiš má smůlu. Jeho přání zůstanou nevyslyšena.
  • Bankovní rada ČNB dnes ponechá sazby beze změny, nehledě na Babiše.
  • Klíčový bude komentář centrální banky k vývoji ekonomiky vzhledem k prognóze.
Zdroj: Depositphotos

Andrej Babiš by si přál, aby Česká národní banka přispěla do českého státního rozpočtu. Vedle toho uvedl, že by bankovní rada ČNB neměla zvyšovat úrokové sazby. Na jednu stranu nevidíme důvod, proč by premiér nemohl mít názor na měnovou politiku. Zásadní je, že jeho vyjadřování k ní nemá a nebude mít žádný vliv.

Na českém internetu se v souvislosti s vyjádřením premiéra Babiše a (ne)možného politického vlivu na ČNB objevila varování před hrozbou posunu měnové politiky tzv. tureckou cestou. Pod tím si lze představit politický vliv tureckého prezidenta Erdogana na tamní centrální banku, který jsme mohli vidět naposledy o víkendu při sesazení dnes již bývalého guvernéra Naciho Agbala a dosazení „Erdoganova muže“ Sahapa Kavcioglua sdílejícího prezidentovu představu o nízkých sazbách působících na nižší inflaci, nikoli na vyšší, jak uvádí ekonomická teorie (psali jsme zde).

Představa tureckého scénáře v ulici Na Příkopě je podle nás hodně nadsazená. Andrejovi Babišovi se ale vůbec nedivíme. V obou případech je jeho zájem zcela jasný. Příspěvek ČNB do státního rozpočtu by se v dnešní fiskální situaci určitě hodil, má to však, jak ve včerejším textu upozornil Jaroslav Borovička, dva významné háčky. Z hlediska výhledu sazeb by pak ministerstvu financí nepochybně, alespoň na čas, pomohla jejich stabilita, zejména když pozorujeme rostoucí náklady financování českého dluhu, které by letos mohly výrazně přesáhnout 50 miliard korun. Ani v jednom případě se však Babišovo volání nesetká s odpovědí, jakou by rád slyšel. Již včera jsme uvedli reakci guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, v níž jasně stojí: „O pohybu úrokových sazeb bankovní rada ČNB rozhodne dle svého vlastního uvážení, a to na základě výhledu ekonomiky.“

Nejbližší datum, kdy se ČNB vyjádří k vývoji české ekonomiky v souvislosti s výhledem sazeb, je právě to dnešní. Centrální banka dnes rozhodne o sazbách, které podle nás zůstanou beze změny, a nadto vyhodnotí dosavadní vývoj českého hospodářství ve srovnání s prognózou představenou na únorovém zasedání (psali jsme zde). Vůči jestřábímu naladění tohoto výhledu – trojí zvýšení sazeb během letoška, z toho první ve 2. čtvrtletí –  se už opatrně vymezili někteří zástupci ČNB, zejména ve spojení s načasováním prvního zvýšení sazeb, proto očekáváme, že se dnešní zasedání ponese ve stejném duchu. Platí tedy, na co v pondělí upozornil náš hlavní ekonom Pavel Peterka, a to, že pandemie posouvá v čase první kolo tzv. úrokové normalizace.

Klíčovým faktorem je zvládnutí pandemie a rychlá vakcinace. Právě ta je vstupní branou domácí ekonomické obnovy, která by měla dopomoci tomu, že ČNB letos zvýší úrokové sazby, avšak, jak v základním scénáři odhadujeme, jen jednou, a to ve druhé polovině roku, pravděpodobně ve čtvrtém čtvrtletí.* Trend posunu sazeb směrem k vyšším úrovním z titulu obnovy a na ni navazující inflace a inflačního výhledu na horizontu měnové politiky by pak měl pokračovat i během příštího roku.

Trh je výhledově, v rámci příštích 12 měsíců, stále naladěn ve smyslu zacenění dvou kol zvýšení sazeb ČNB. Je možné, že opatrnější rétorika s důrazem na posunuté načasování tohoto kroku by mohla jistou část méně odolnějších tržních účastníků vyplašit, nemělo by se však podle nás jednat o nic zásadního. V tomto směru sázíme až na květnovou prognózu, která bude vedle ekonomických dat ze začátku roku pracovat i s výstupy ohledně pokroku pandemického dění.

Co se týče vývoje kurzu koruny, ještě v pondělí seděl pevně na hranici 26,07 za euro. Během včerejšího dne však zaúřadoval globálně posilující dolar stále zapadající do našeho výhledu, který jsme zmínili naposledy po zasedání Fedu. Sílící americká měna se tak podepsala na oslabení měn procyklických i eura. Pod tlakem se ocitly především měny rozvojových trhů, kam řadíme i korunu, která se tak posunula až na úrovně kolem 26,20 za euro.

Jsou to právě měny tzv. emerging markets, které v posledních týdnech poškodil silnější dolar navazující na vyšší tržní sazby v rámci dlouhého konce americké výnosové křivky. Na začátku aktuálního týdne pak těmto měnám nikterak nepomohlo ani již zmíněné dění v Turecku.

A právě Tureckem, konkrétně tureckou lirou a jejím možným přesahem, bychom uzavřeli dnešní ranní report. Kurz turecké měny na začátku pondělního obchodování oslabil o více než 17 %, aby poté část těchto ztrát zkorigoval na necelých 10 % do rozmezí 7,80 až 7,90 USDTRY. Jestliže bychom sázeli na začátek uklidnění, mohli bychom se ošklivě mýlit. Z vývoje sazeb na trhu lirové likvidity, konkr. jde o overnight swapy, je totiž patrné, že dalšímu oslabení brání turecká centrální banka nepochybně podpořená tamními státními bankami odsávajícími lirovou likviditu z trhu, aby tím znemožnily případné sázky na další oslabení. Tento scénář jsme viděli, a popsali, jak v roce 2019 (zde), tak i v roce 2020 (zde). Hlavní otázkou je, jak dlouho bude Turecko schopno liru bránit, zejména víme-li, že disponuje žalostně tenkými devizovými rezervami.

Celkově platí, že rizika oslabení liry nikterak neoslabila, spíše naopak. Pro naši klíčovou korunu bude zásadní, zda by se turecká panika mohla rozšířit dále mezi měny rozvojových trhů. Možné to samozřejmě je, historie to ostatně potvrzuje. Situace by navíc mohla být o to horší, pokud by se přidal i další nárůst amerických sazeb, zejména těch reálných. Výhled koruny je tak stále obestřen nejen zahraničními riziky, ale i těmi domácími vycházejícími z pandemické situace.

I přes to všechno stále předpokládáme, že především druhá polovina roku bude patřit právě koruně. Profitovat by měla ze zlepšení pandemické situace a na to navazující nejen domácí, ale zahraniční ekonomické obnovy, nadto by měl být i mnohem jasnější výhled sazeb ČNB. Výsledkem takové kombinace by pak měl být posun kurzu zpět pod hranici 26,00 za euro a dále, dle našich odhadů, (minimálně) ke „kulaté“ úrovni 25,50 za euro.

 

*Alternativní optimistický scénář pracuje s možností dvou zvýšení (jedno ve 3. a druhé ve 4. čtvrtletí), bylo by však potřeba znatelně urychlit vakcinační proces.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1837 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 92,39 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1809 do 1,1906 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 26,21 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 26,09 až 26,36 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,02 až 22,31 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Newsletter