Česko zažívá nejsilnější inflační vlnu od roku 1998. Jaké jsou příčiny tohoto dlouho nevídaného, avšak do značné míry celosvětového trendu?

Odborníci společnosti Invesco hodnotili tři možné scénáře týkající se dopadů války na ekonomiku. V hlavním scénáři – který představuje opotřebovávací válku – posuzovali možné přístupy k alokaci aktiv. Mezi další klíčová témata analýzy patřil vliv války na globalizovanou ekonomiku a její důsledky pro energetickou transformaci.

Použití energií jako „zbraní“ by mohlo mít pro EU vážné důsledky vzhledem k její velké závislosti na dodávkách ruského plynu. EU by si mohla v létě vytvořit zásoby zemního plynu a diverzifikovat svůj energetický mix, aby se zbavila závislosti na Rusku, pokud by stále tekl.

Ruská invaze na Ukrajinu a nové lockdowny v Asii předznamenávají další měsíce narušení dodavatelských řetězců. A to právě v momentě, kdy si společnosti myslely, že se jim podařilo vyřešit problémy vyvolané Covidem-19.

Česká společnost ekonomická zorganizovala webinář, na kterém odborníci řešili hlavní témata současnosti, a to inflaci, měnovou politiku a českou ekonomiku.

Vyhledávání termínu „dodavatelské řetězce“ na americké verzi Google se zhruba zdvojnásobilo mezi červnem a říjnem minulého roku a na krátkou dobu tak převzalo vedení nad heslem „úrokové sazby“. V tomto období se cena kontejnerů pro přepravu zboží mezi Čínou a USA téměř ztrojnásobila, zatímco doba čekání na vyložení zboží v přístavech na západním pobřeží USA dosahovala rekordních hodnot.

Česká národní banka pokračuje ve zvyšování sazeb. Bankovní rada na březnovém zasedání rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o 50 bodů, což ji posunulo na 5 %. Ekonomické prostředí je silně proinflační, centrální banka má však dobré postavení díky předchozímu zvyšování úroků. Prostor pro jejich další úpravu stále existuje, uvedl guvernér Jiří Rusnok.

Každý klient finanční instituce očekává, že jeho banka, pojišťovna či jiná finanční instituce je stabilní, spolehlivá a neumožňuje, aby její činnost byla zneužívána k trestné činnosti. ČNB dohlíží na to, aby se takovým situacím včas předcházelo, nebyla poškozena důvěra občanů ve finanční sektor, a zachovala se jeho dobrá pověst a stabilita.

V reakci na vypuknutí koronavirové pandemie řada centrálních bank zavedla či rozšířila programy nákupů aktiv, neboli kvantitativní uvolňování, ve snaze zmírnit ekonomické dopady pandemie. V současné době však většina centrálních bank čelí výrazné inflační vlně, postupně zpřísňuje svoji měnovou politiku a kvantitativní uvolňování omezuje.

Ničivá válka na Ukrajině dramaticky zvýšila potřebu energetické nezávislosti v Evropské unii, která před několika dny oznámila plán na snížení své závislosti na ruském plynu. To si v krátkodobém horizontu vyžádá větší využívání fosilních paliv. V dlouhodobém horizontu by to mělo urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie.

Několikráte již odeznívající a opět se vracející vlny pandemie a s ní související uzavírky ekonomik zejména v sektoru služeb se ve svém důsledku totiž viditelně odrážejí nejen ve znatelném zhoršení fiskální pozice, ale zároveň mohou vyústit ve zhoršení jejich vnější pozice.

Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. První post-covidový hike dosáhl „tradičních“ 25 bodů. Ve zbytku roku by mělo následovat dalších šest kol navyšování. V dalších letech by dle mediánu tzv. dot plot grafu mělo dojít k „přestřelení“ neutrální sazby a setrvání na těchto vyšších úrovních. Se stagflací ani s recesí výhled Fedu nepočítá.

Centrální banky při plnění svého hlavního mandátu mohou v reakci na ekonomický vývoj dojít k názoru, že využitelnost jejich základního nástroje již byla vyčerpána. I v takovéto situaci nemohou na svůj mandát rezignovat a stále mají možnost využít další méně obvyklé nástroje.

Evropská centrální banka výrazně revidovala výhled inflace směrem vzhůru. Ve třetím čtvrtletí očekává ukončení nákupů aktiv, pokud výhled inflace neoslabí. Sazby by mohly vzrůst nějakou dobu poté. Bylo potvrzeno, že inflační rizika jsou značná, zejména směrem nahoru v krátkém období. ECB je připravena učinit vše potřebné k dosažení cenové stability a udržení finanční stability.

Počátkem letošního roku došlo k prudkému zvýšení inflace, a to téměř na 10 %. Vzhledem k nebývale vysoké míře nejistoty spojené s letošním lednovým přeceněním lze říci, že uvedená akcelerace inflace zhruba odpovídala očekávání ČNB i trhu. Pro měnovou politiku je přitom neméně důležité porozumět struktuře růstu spotřebitelských cen a vlivu faktorů, které k tomuto vývoji vedly.

Jaké jsou potenciální trvalé ekonomické, finanční a tržní dopady konfliktu na Ukrajině? A jaké jsou důsledky pro trhy a portfolia dluhopisů rozvíjejících se trhů, případně co nedávný vývoj znamená pro globální ekonomiku a trhy s pevným výnosem?

Jaké jsou hospodářské a tržní důsledky války? Společnost Invesco vyčíslila dopady ruské invaze na Ukrajinu.

Jaké dopady bude mít ukrajinská krize na evropskou ekonomiku? To je jedna ze zásadních otázek, na kterou se jako první pokusila odpovědět Evropská centrální banka. První odhady pracují s pomalejším růstem a významně vyšší inflací v letošním roce. Jaké to bude mít dopady na měnovou politiku, můžeme zatím jen spekulovat.

Ruská centrální banka zachraňuje rubl. Ruská měna v pondělí ráno oslabila o více než třicet procent. Opatření Západu přitom možnosti ruské měnové autority značně ztěžují.

Tento článek poskytuje bližší pohled na trojí význam tzv. evropského plánu na podporu oživení (NGEU), a to jako největšího fiskálního transferu v dějinách EU, jako novinky na evropských finančních trzích a jako nástroje pro transformaci evropské ekonomiky.