Fed aktualizoval měření depozitní bety, která nám ukazuje sílu propisu zvyšování sazeb centrální banky do sazeb depozitních účtů amerických bank. Ve čtvrtém čtvrtletí 2022 dosáhla průměrná efektivní sazba Fedu 3,7 %, přičemž depozita nesoucí výnos 1,4 %. Propis zde funguje historicky se zpomalením.

V únoru uplynul rok od zahájení ruské vojenské agrese na Ukrajině. S touto šokující událostí se musela vedle ukrajinské armády, vlády či tamních občanů vypořádat také ukrajinská centrální banka. Jak nastavila měnovou politiku?

Současná polykrize vstoupila do nové fáze. Zatímco ekonomiky odstartovaly rok 2023 tím, že jsou odolné, jedna z nejrychlejších epizod zvyšování úrokových sazeb v historii si nyní vybírá svou daň. Recese na vyspělých trzích se jeví jako nejpravděpodobnější situace. Alternativu k rozvinutým trhům může nabídnout Čína. Její opětovné otevření by mohlo poskytnout oddech trhům od východu po západ.

Zápis z březnového zasedání Fedu neměl na trhy výraznější vliv. I přesto jsme se dozvěděli, dle čeho se centrální banka minulý měsíc rozhodla. Inflace zůstává vysoká, je třeba ji řešit. Pomoci by mohlo dění v americkém bankovním sektoru a jeho vliv na další strategii bank. Výsledkem by dle výhledu mohla být mírná recese.

Mezinárodní měnový fond upozorňuje na rizika nebankovních finančních subjektů. Penzijní fondy, pojišťovny, hedgeové fondy a další aktuálně spravují téměř polovinu finančních aktiv. Stabilita i hladké fungování segmentu jsou klíčové faktory, zejména v prostředí vyšších sazeb a volatility.

Do současného stavu se veřejné finance nedostaly vinou učitelů a policistů. S nadsázkou můžeme říct, že část viny nese český a slovenský vzdělávací systém. Ten totiž mnoha členům současné generace politiků nevštípil potřebné znalosti a charakterové rysy k zodpovědnému řízení státu a jeho financí.

"Jako matka mám pro své děti jednu z nejoblíbenějších moudrostí: Všeho s mírou. A platí to i pro současné ekonomické prostředí."

Hlavní ekonom ECB Philip Lane se ve své nedávné přednášce o inflaci zaměřil i na téma bank, jejich financování a stav depozit. Ukázal, že se i evropské banky potýkají s odlivem depozit, který zhruba odpovídá sílící emisi bankovního dluhu. Vidět je i větší zájem o fondy peněžního trhu. U nich bychom však se zavedením obdoby reverzního repa Fedu nepočítali. ECB k tomu má své důvody.

Současná situace amerického bankovního sektoru není nic nevídaného. Odliv bankovních depozit souvisí s historicky nízkou depozitní betou „zařizující“, že banky zvyšování sazeb Fedu do svých produktů plně nepropíší. To udělají fondy peněžního trhu, které se tak mnohem víc podílí na zpřísnění měnověpolitických podmínek.

Domnívám se, že ačkoli se cesta k měkkému přistání ekonomiky možná zúžila, bankovní minikrize se může ukázat jako maskované požehnání, které dříve ukončí zvyšování sazeb a zabrání tomu, aby centrální bankéři svým příliš tvrdým postojem poslali ekonomiky do širší recese.

Nová studie think-tanku IDEA nazvaná „Snížila by větší bytová výstavba růst cen...

Tempo digitální transformace v posledních letech několikanásobně zrychlilo, digitalizace i automatizace prostupují do nových segmentů a stále více firem řeší, jak se na digitální budoucnost připravit. 4. ročník Digital Transformation Summitu proto už tradičně přinese nejnovější zkušenosti, poznatky a inspiraci od českých i nadnárodních lídrů v automatizaci a digitalizaci firemních procesů, obchodu či zákaznické péče.

Česká národní banka ponechala dle očekávání sazby beze změny a zůstává připravena bránit korunu proti nadměrným výkyvům. Silný kurz centrální banka vítá, jelikož působí protiinflačně. Česká měna by dokonce mohla být ještě silnější než teď, uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.

Poslední rok a půl proto vstoupil do české ekonomické historie jako období extrémního vzedmutí cenové hladiny. Domácnosti začaly mít právě v tomto období hlouběji do kapsy, přičemž takřka nepřetržitý pokles jejich výdajů dosáhl od poloviny roku 2021 do třetího čtvrtletí 2022 v kumulovaném vyjádření téměř 6 %. Čím byl tento vývoj způsoben?

Poslední za sebou zhasne. Tento aforismus měl v dobách komunistické totality vyjadřovat chřadnoucí ekonomiku i celou společnost a jediné východisko v odchodu jinam. Nyní ale dostává nový nečekaný rozměr.

Inflace a vysoké ceny energií dopadají nejen na spotřebitele, ale také na společnosti. Ty proto přistupují k různým úsporným opatřením, pětina se dokonce chystá propouštět.

Jistě by bylo nemístné popírat tržní logiku, že když jdou sazby nahoru, tak výnosy na stávajícím portfoliu dluhopisů půjdou dolů. Ale asi není namístě odvozovat od toho, že centrální banky by kvůli tomu chtěly, či dokonce měly naordinovat pozvolnější růst sazeb, aby pomohly udržet se v byznysu těm finančním institucím, které mají zjevně nepřiměřenou angažovanost na tento typ aktiv a dostávají se tak do potíží.

Zasedání americké centrální banky přichází po týdnech ekonomických turbulencí, včetně vysoké inflace, silného růstu pracovních míst a pádu několika velkých bank. Povede poslední vývoj událostí k zastavení zvyšování úrokových sazeb, nebo bude guvernér Jerome Powell dál pokračovat v utahování americké měnové politiky?

Dnes už je nade vši pochybnost jasné, že se rok 2023 ponese ve znamení ekonomické recese. Jaký vliv bude mít na českou startupovou scénu, jak se změní chování investorů a s čím je dobré počítat? 

ECB se snaží tlumit inflační tlaky zvyšováním měnověpolitických úrokových sazeb. Vedle toho na svém zasedání v prosinci 2022 oznámila, že ke zpřísnění měnových podmínek využije též nekonvenční politiku.