Jaký dopad na měnovou politiku ČNB má vysoký přebytek likvidity na českém mezibankovním trhu, který je důsledkem politiky kurzového závazku ČNB z let 2013-2017? S příspěvkem vystoupili profesor Martin Mandel z Katedry měnové teorie a politiky Vysoké školy ekonomické v Praze a Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB.

Jak potvrzuje tato analýza, firmy v daném období opravdu zdražovaly více, než by se dalo očekávat podle historických dat. Zdražování bylo silnější v zemích, které vstupovaly do pandemie „více rozehřáté“, tj. s výrazně napjatějším trhem práce a silnější domácí poptávkou. Ale ani ceny nerostou do nebe.

Globální obchodní rizika se ve 3. kvartálu 2022 zhoršila v návaznosti na zhoršení rizikového prostředí, což naznačuje, že vyhlídky pro přeshraniční podnikání se staly ještě náročnějšími.

Na globálních trzích se blíží další zima. Rychle se dostáváme k bodu zlomu globální ekonomiky. Ten přijde díky „extrémně jestřábímu postoji“ politických institucí někdy v příštím čtvrtletí.

Čína se vzpírá trendu zvyšování úrokových sazeb, který vedou Spojené státy. Výsledná divergence výnosů má důsledky pro investory do nástrojů s pevným výnosem a pro měnové trhy po celém světě.

Vlivem digitalizace došlo postupně k větším či menším změnám na všech finančních...

V úterý 22. 9. 2022 od 18:00 pořádala společnost XTB online konferenci na aktuálně velmi skloňované téma „Energetická krize 2022“. Pozvanými řečníky byl Lukáš Kovanda (hlavní ekonom Trinity Bank), Tomáš Prouza (prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR) a Jaroslav Šura (ekonom a investor). Konferencí provázel hlavní analytik XTB Česká republika Jiří Tyleček.

Bankovní rada dnes rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Rozhodnutí padlo na základě vyhodnocení dat ohledně vývoje ekonomiky a cen v ní.

Dříve bylo investování do nemovitostí poměrně jednoduché – šlo hlavně o cenu a výnos. Nyní stojí v popředí také honba za čistou nulou.

Třetí největší ekonomiku Evropské unie čeká střídání vlády. Po odchodu premiéra Maria Draghiho se Italové vydají k předčasným volbám, které dle aktuálních průzkumů nejspíše vyhraje pravicová koalice v čele s Giorgií Meloniovou. Italskou ekonomiku tak čeká období nejistoty v nadcházející recesi.

Jestřábího poselství, které na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole vyslal guvernér Fedu Powell, nezemřelo. Americká centrální banka potřetí v řadě zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu.

Japonská inflace dál roste. V srpnu meziročně na 3 %, v jádrovém vyjádření na 2,8 %. Bank of Japan však reagovat nebude. Alespoň ne, dokud bude u kormidla Haruhiko Kuroda. Taková je většinová představa o budoucnosti japonské měnové politiky.

Současné ekonomické prostředí spojené s vyššími úrokovými sazbami z korunových úvěrů může stávající či budoucí dlužníky - ať už nefinanční podniky či domácnosti - vést k úvahám, zda by pro ně nebylo výhodnější čerpat úvěr v cizí měně vzhledem k jeho nižší úrokové sazbě. Tento blog se snaží ukázat, že úvaha o cizoměnovém úvěru musí být mnohem komplexnější, než si jen vypočítat rozdíl mezi úrokovými sazbami.

Guvernér Fedu Powell zůstal jestřábem. Na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole zopakoval, že politika snižování inflace se promítne do ekonomických potíží. Takový komentář byl nutný s ohledem na inflaci. Lehkou útěchou pro ty, kteří jsou vyššími sazbami zasaženi, může být trvající závislost Fedu na datech.

V posledních týdnech se ve veřejném prostoru objevilo hned několik návrhů vládní pomoci. Některé z nich mají podporu vládních či opozičních politiků, jiné zase mezi ekonomy. Která vládní pomoc je nejlepší? A jak jednotlivé nápady vůbec hodnotit?  

Cenový strop jako velmi drahé opatření s prostorem pro podvody a ztrátu motivace šetřit. Navíc není protiinflační.

Je půvabné, kolik otázek vyvolává používání slov „normalizace měnové politiky“. Třeba ohledně toho, jak popsat měnovou politiku ECB v uplynulé dekádě, kdy se v souvislosti s novými nástroji mluvilo o novém normálu.

Prognostici po celém světě často slýchávají kritiku, že některé události nedokázali předpovědět a že jejich prognózy se nenaplňují. Je v přirozenosti lidské povahy vnímat negativní události daleko silněji, než ty pozitivní, a ve vzájemném kontextu: míru si všimneme, až když je válka.

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. V rámci strategie frontloadování sazeb přislíbila, že další úpravy budou následovat. V aktualizované prognóze došlo na revizi výhledu inflace směrem vzhůru. Nad cílem zůstane až do roku 2024. Ohledně ekonomického růstu banka očekává stagnaci evropské ekonomiky na konci letošního a začátkem příštího roku.

Ceny energií nedávno hledaly svůj Mount Everest. V Německu i Francii včetně ČR se dostaly až na 1000 eur (cca 25 tisíc korun) za 1 megawatthodinu elektřiny, aby po signálech z centrály EU i vlád dotčených států, že s nimi už konečně hodlají něco dělat, zamířily dolů. Vyhráno ale rozhodně není, jedna věc jsou veřejné proklamace politiků a druhou pak reálná skutečnost.