Domácí inflace koncem léta dramaticky vzrostla a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední více než dekádu. Vedle často diskutovaných – převážně zahraničních – nákladových vlivů k aktuálně rychlému růstu spotřebitelských cen významně přispívá také silně proinflační domácí prostředí.

V České republice existuje systém financování politických stran a hnutí ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku se odvíjí od úspěchu daného subjektu ve volbách. Úspěšnější strany obdrží větší příspěvek. Podpora se dělí na dva typy: jednorázovou a pravidelnou, která je vyplacena ročně po dobu daného funkčního období.

Rychle zvýšit sazby, aby vzápětí zase klesly? Tak riskantní krok si členové bankovní rady ČNB na triko nevezmou.

Bankovní rada zvýšila na svém listopadovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 2,75 %. Toto rozhodnutí se opírá o podzimní makroekonomickou prognózu ČNB. Ta očekává, že inflace se dále významně zvýší a začátkem příštího roku se přiblíží 7 %.

Dnešní rozhodnutí o zvýšení sazeb o 125 bodů na 2,75 % u dvoutýdenní repo sazby bylo pro trhy opět překvapením. Řada institucí a obchodníků očekávala růst mezi 50 až 100 body. Skokové navýšení sazeb o 125 bodů je dalším silným a hlasitým signálem rady ČNB, která dává jasně najevo, že rostoucí inflaci a souběh několika proinflačních tlaků bere vážně.

Americká centrální banka oznámila začátek snižování tempa nákupů aktiv. Podle očekávání budou nákupy měsíčně sníženy o 15 miliard dolarů, z toho 10 miliard ve státních dluhopisech a 5 miliard v hypotékou krytých cenných papírech.

Revize měnové politiky probíhající v poslední době v několika významných centrálních bankách se zaměřily mimo jiné na to, jak nejlépe formulovat inflační cíl. Jedním z aspektů formulace inflačního cíle je jeho specifikace jako bodu či intervalu.

V poslanecké sněmovně již několik měsíců čeká na projednání návrh zákona na ochranu oznamovatelů. Přestože začíná být vysoce pravděpodobné, že se tento zákon nestihne do konce funkčního období aktuální sněmovny schválit, neznamená to, že bychom se snad této právní úpravě mohli úplně vyhnout.

V posledních týdnech jsem svědky významných pohybů cen energií – od ropy přes zemní plyn až po elektrickou energii, včetně ceny emisních povolenek. Zajímavý je nejen krátkodobý vývoj, ale i jeho porovnání s dlouhodobým vývojem.

Silné provozní finance jsou základním ukazatelem úspěšné firmy, což se ukázalo jako zásadní především během pandemické krize. Na trhu existuje hned několik nebankovních společností, které nabízejí faktoring, neboli službu zkracování splatnosti faktur. Které to jsou? A jak se od sebe liší?

Představme si naši kulatou planetu pro jednou jako lineární schodiště, každý stupínek jeden kontinent. Pokud jeden schůdek vydrhneme dočista a ostatní zůstanou špinavé, je to práce v podstatě k ničemu. Stejně se za chvíli opět zašlape. A něco podobného se děje v tzv. Green Dealu, tedy přechodu na bezuhlíkovou energetiku.

Vrátím se sice k týden staré události, ale stojí za to, ji znovu připomenout. Nobelovu cenu za ekonomii (přesněji Cenu Švédské centrální banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela ) za rok 2021 byla rozdělena mezi tři ekonomy. Polovinu dostal Davidu Card "za jeho empirické příspěvky k ekonomii práce" a druhou pak společně Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens "za jejich metodologické příspěvky k analýze kauzálních vztahů".

Po roce bouřlivého oživení by to nyní mohlo směřovat ke stagflační zimě. Alespoň to vyplývá z předstihového indikátoru cyklu společnosti Fidelity.

Naším základním problémem je, že je fyzický svět příliš malý pro aspirace a vize našich politiků a environmentálních hnutí.

Podle nejnovějšího průzkumu mezi analytiky společnosti Fidelity International čelí firmy inflačním tlakům různého charakteru. Navzdory tomu, že majorita analytiků se domnívá, že většina inflačních tlaků je spíše dočasná, strukturální síly by mohly i nadále tlačit na růst cen, i když přechodná omezení poleví.

Do popředí zájmu dohledových orgánů (externí odkaz) včetně České národní banky se v posledních letech dostala finanční rizika vyplývající ze změn klimatu. Hlavním důvodem je možný dopad materializace těchto rizik na stabilitu a odolnost finančních institucí a potažmo celého finančního systému.

V září a v říjnu 2011 začala dluhová krize eurozóny nabírat rychlé obrátky. Krize započala již na podzim 2009. V té době se týkala téměř výhradně hospodářské a fiskální situace v Řecku. V průběhu roku 2011 se však začaly obavy ohledně udržitelnosti veřejného dluhu šířit napříč dalšími zeměmi eurozóny.

Tři klíčové otázky pro firmy i domácnosti zní: Proč energie zdražují? Budou zdražovat dál? A co můžeme v reakci na současný vývoj dělat?

Dohoda o minimální sazbě daně z příjmů platné pro zdanění globálních společností ve výši 15 % byla schválena. Tento krok lze bez nadsázky označit za daňovou revoluci, a to doslova na globální úrovni.

Celosvětová pandemie koronaviru způsobila velké trhliny v mezinárodním obchodu, logistice a výrobních řetězcích, které se nyní začaly plně projevovat v cenách průmyslových výrobců. Údaje ze šetření Evropské komise potvrzují, že hlavním motivem pro vyšší očekávání prodejních cen jsou překážky ve výrobě, zejména nedostatek materiálů a komponent.