Příští čtvrtek ČNB zvýší sazby. O kolik? Zkušenost z posledních zasedání říká, že víc, než čekáte.

Odpoutání meziroční spotřebitelské inflace od 3% horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle...

Kazachstán v posledních dnech připomínal Československo v srpnu 1968. Občané zde však...

Kromě samotné míry inflace musí ČNB bojovat s důvěrou a bankovní rada si je toho velmi dobře vědoma. ČNB nesmí inflaci opakovaně podceňovat, dosud se jí to přitom úspěšně dařilo.

Inflační očekávání domácností, firem a finančních trhů podstatným způsobem ovlivňují jejich chování a rozhodování a tím i celkový ekonomický vývoj a výslednou skutečnou míru inflace. Do značné míry přitom mohou být očekávání sebenaplňující. Proto je pro centrální banky důležité inflační očekávání monitorovat a zároveň je svou činností a komunikací žádoucím způsobem formovat.

„Nejde nám jen o návrat inflace do blízkosti 2% cíle, ale také o to, aby se v hlavách lidí neusídlila představa, že tu s námi tato zvýšená inflace bude navěky,“ komentuje guvernér Jiří Rusnok aktuální inflační epizodu a související reakci České národní banky v podobě zvyšování základních úrokových sazeb.

Texty bývalého poradce bankovní rady ČNB Tomáše Havránka v posledních měsících silně rezonují v českém finančním prostředí. Vypadá to, že T. Havránek se o rozproudění debaty o změně režimu měnové politiky ČNB snaží opravdu vehementně. V jádru věci je mi mnoho jeho výroků sympatických. Některá jeho další tvrzení jsou pro mě však v mnohém překvapující.

Normalizace sazeb byla OK. Snaha inflaci za každou cenu snížit na cíl však může vyvolat zbytečné náklady v podobě dopadu na firmy a domácnosti.

Investiční společnost KKR vydala před nedávnem výhled pro rok 2022 týkající se jak vývoje ekonomiky, tak i finančních trhů. Vybíráme z něj několik bodů.

Rok 2021 přinesl oživení, ve které mnozí doufali. Firmy se znovu otevřely, dojíždějící se vrátili ke svým pracovním stolům a ti nejodvážnější z nás dokonce vyrazili na dovolenou. Situaci však nelze označit za "návrat k normálu" vzhledem k raketově rostoucím cenám energií, vysoké úrovni zadlužení a růstu, který se již nachází za vrcholem.

V tomto blogu nejprve krátce nastíníme historii kvantových počítačů a oblasti jejich využití s důrazem právě na finančnictví, popíšeme princip jejich fungování a krátce rozebereme také jejich fyzickou realizaci.

Česká národní banka na svém letošním posledním zasedání zvýšila úrokové sazby o sto bazických bodů. Celkově tak úroky letos navýšila o 350 bodů. To však stále není vrchol aktuálního cyklu. Proinflační rizika jsou výrazná, proto je potřeba rychlejší zpřísnění měnové politiky oproti prognóze. To bude podle nás znamenat překonání sazeb na 4 % hned na únorovém zasedání.

Turecká vláda tento týden oznámila plán opatření zahrnující výrazné zvýšení minimální mzdy, podporu měnového zajištění exportérů, a především vytvoření nového depozitního instrumentu ochráněného proti oslabení turecké liry.

Pro rok 2020 bylo potvrzeno, že makroekonomický šok měl v roce 2020 v nezanedbatelné míře nabídkový charakter. V roce 2021 však došlo ke změně příběhu a v současném vývoji se ve vysokých cenách surovin a materiálů odráží obnovená robustní poptávka.

Turecký prezident Erdogan vede svou politikou zemi do recese. Poslední opatření zaměřené na retail mu možná koupí nějaký čas. Kredibilitu ale Turecku určitě nevrátí.

Emisní povolenky, které mají sloužit jako penalizace firem vypouštějících CO2 do atmosféry, a redukovat tak globální oteplování planety, v současné době připomínají spíše sebepožírající se mechanismus. Jejich cena se nyní podle čerstvých zpráv agentur Bloomberg i Reuters vyšplhala přes 90 eur za tunu CO2 a v brzké době má překročit magickou hranici 100 eur.

Bouřlivé léto 2021 – z pohledu frekvence i rozsahu přírodních katastrof ve světě – je opětovným důkazem, že změna klimatu je neoddiskutovatelnou realitou. Navazující otázkou pak je, jak silné budou dopady klimatické změny do jednotlivých ekonomik, jak budou rozloženy v čase a jaká by měla být reakce centrálních bank.

U výstupu z prosincového zasedání měnového výboru Fedu se ďábel skrýval v detailu. Centrální banka svým výhledem ukončení programu nákupů aktiv v prvním čtvrtletí a následných tří kol navýšení úroků v příštím roce splnila to, na co trhy sázely. Odměnou byla Wall Street v plusu. Bez zaváhání.

Americké úrokové sazby by měly v příštím roce vzrůst celkem třikrát. Ten samý scénář pak platí i pro rok přespříští. Tomu bude předcházet dřívější ukončení programu nákupů aktiv ještě během prvního čtvrtletí roku 2022. Fed v rámci aktualizované prognózy sazeb doručil jestřábí výhled.

Česká národní banka vydala publikaci, která se věnuje analýze ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Důvodem je závazek České republiky k přijetí společné evropské měny. Přijetí eura je spojeno s řadou přínosů, ale také rizik.