Cenová nebo finanční stabilita?

Centrální banky mají před sebou velký úkol: převést nás klidně do nové reality inflace a úrokových sazeb.

Rodinné firmy mají na území České republiky a Slovenska početné zastoupení, a to již od 90. let minulého století, kdy většina z nich vznikala. Tyto rodinné firmy, které jejich vlastníci vybudovali zcela sami od prvotního vedení účetnictví, přes vyjednávání obchodních a pracovních smluv až po sestavování finančních plánů apod., nyní dosahují ročního obratu až několika desítek či stovek milionů korun.

Americká centrální banka trhy překvapila jestřábím výhledem sazeb. Pojďme si podrobněji vysvětlit, v čem přesně spočívalo ono překvapení, které ve výsledku Fedu pomohlo, ale zároveň by mu do budoucna mohlo přivodit ztrátu důvěry.

Fed na červnovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny, výrazně však upravil jejich další výhled. Beze změny zůstává i tempo nákupů aktiv, přičemž debaty o debatách o jeho snížení už v rámci měnového výboru probíhají.

Objevují se varovné signály, že Fed a americká vláda motor „nakoply“ až příliš a ekonomika se začíná přehřívat. Jsou zákonodárci a centrální bankéři připraveni dupnout na brzdu, či se rozjetá mašina zřítí z pomyslného útesu?

Chybí nám rituály! Home officy, nedostatek společných aktivit a nejistota posledních měsíců komunikaci značně odosobnila a lidé postrádají pracovní rituály. V hybridním způsobu práce, který nás po skončení pandemie koronaviru čeká, to řada firem silně pocítí.

Inflace hlavních světových ekonomik silně roste. U nás také. Je namístě se bát a měnit spotřebitelské i investiční plány?

Ekonomika USA zažila v minulém roce jeden z nejhlubších pádů od Velké hospodářské krize 20. let. Navzdory ekonomickému propadu však ceny většiny aktiv citelně vzrostly. Zejména patrný je růst cen na trhu tamních nemovitostí. Pandemie realitní trh sice na čas pozastavila, avšak ten se poté navrátil ve velkém stylu. 

Evropská centrální banka očekává silnější ekonomický růst během letošního a příštího roku. Zrychlí rovněž i inflace, která by však na horizontu měnové politiky neměla dosáhnout nastaveného inflačního cíle.

Roklen indikátor hospodářského cyklu aktualizovaný o data za první čtvrtletí letošního roku prozrazuje, v jakém stavu začíná tuzemská ekonomika svůj návrat k normálu. Patrný je významný nesoulad mezi trhem práce, který si za poslední roky prošel zhoršením situace, a finančními ukazateli, které by svojí polohou v indikátoru odpovídaly období expanze.

Jasnější sdělení, než jaké nedávno uvedla respektovaná ekonomická novinářka Zuzana Kubátová ve svém komentáři: „Vláda kašle na energetiku. A rozjíždí se velký dotační tanec“, jsme coby spotřebitelé dostat nemohli.

První krok, který bude následovat celá řada dalších. Důvodem je dlouhodobý vývoj, či lépe řečeno pokles průměrné celosvětové sazby daně trvající již více než 40 let s cílem nastavit její pevné dno.

Obyvatelé například Kalifornie nebo Německa mají poměrně vyhraněnou představu o tom, jak by měli formovat podobu budoucího světového energetického trhu. Možná u toho zapomínají na to, že jejich ekonomiky jsou jen zlomkem globální ekonomiky a nereprezentují zdaleka její hlavní problémy.

Zemní plyn má v tuzemské energetice, zejména teplárenství, nahradit uhlí, protože naši západní i východní rádcové rozhodli, že je ekologicky mnohem příznivější. Tento názor se však v současnosti rozplývá, jak ostatně bývá zvykem při nedomyšlených činech.

Inflace ve světě roste aneb Od Fedu přes ECB až k ČNB, kterou dostihla vlastní minulost.

Letošek je společně s loňským rokem daňově nejméně svobodný rok od roku 2000.

Spotřebitelské ceny v USA rostou nejrychlejším tempem za posledních 13 let v důsledku nižší srovnávací základny, rostoucích cen energií a opětovného otevírání ekonomiky.

Centrální banky vytvářejí hustou síť spoluautorských vazeb mezi svými výzkumníky a analytiky, která se neustále rozšiřuje. To může do určité míry odrážet rostoucí množství i škálu úkolů připadajících na centrální banky a rostoucí propojenost světových ekonomik i finančních systémů.

“V roce 2022 se znovu dostaneme na ekonomickou úroveň před pandemií”, zaznívá z úst německého ministra pro hospodářství a energetiku Altmaiera.