V reakci na vypuknutí koronavirové pandemie řada centrálních bank zavedla či rozšířila programy nákupů aktiv, neboli kvantitativní uvolňování, ve snaze zmírnit ekonomické dopady pandemie. V současné době však většina centrálních bank čelí výrazné inflační vlně, postupně zpřísňuje svoji měnovou politiku a kvantitativní uvolňování omezuje.

Ruský plyn bude pro nepřátelské země jen za rubly. Dnes tento plán...

Riziko stagflace je v českém a případně evropském prostředí vyšší než před válkou na Ukrajině. Ruská invaze na Ukrajinu uštědřila tvrdou ránu světové ekonomice, která se ještě plně nevzpamatovala z dlouhých měsíců pandemie a lockdownů.

Několikráte již odeznívající a opět se vracející vlny pandemie a s ní související uzavírky ekonomik zejména v sektoru služeb se ve svém důsledku totiž viditelně odrážejí nejen ve znatelném zhoršení fiskální pozice, ale zároveň mohou vyústit ve zhoršení jejich vnější pozice.

Vede se tato válka jen proto, aby sprovodila ze světa všechny naše úspory za dodávky plynu?

Cenou za pomoc Ukrajině proti ruské invazi bude vysoká inflace. Tato věta rezonovala českým i evropským prostorem v debatě, která dle mého názoru správně vedla k tomu, že svobodné Ukrajině musíme pomoci. I když náklady této pomoci ucítíme všichni. Na slova a varování o růstu cen došlo dle očekávání téměř okamžitě. A jednou z prvních položek, kde si spotřebitel všimne růstu ceny, jsou pohonné hmoty.

Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. První post-covidový hike dosáhl „tradičních“ 25 bodů. Ve zbytku roku by mělo následovat dalších šest kol navyšování. V dalších letech by dle mediánu tzv. dot plot grafu mělo dojít k „přestřelení“ neutrální sazby a setrvání na těchto vyšších úrovních. Se stagflací ani s recesí výhled Fedu nepočítá.

Americká centrální banka dnes zvýší sazby. Samo rozhodnutí o růstu úroků by mělo být nejméně komplikovanou záležitostí.

V poslední době jsme byli osloveni klienty v souvislosti s úvěrovými smlouvami uzavřenými se Sberbank CZ nebo v souvislosti s finančními prostředky uloženými na účtech u této banky.

Centrální banky při plnění svého hlavního mandátu mohou v reakci na ekonomický vývoj dojít k názoru, že využitelnost jejich základního nástroje již byla vyčerpána. I v takovéto situaci nemohou na svůj mandát rezignovat a stále mají možnost využít další méně obvyklé nástroje.

Evropská centrální banka výrazně revidovala výhled inflace směrem vzhůru. Ve třetím čtvrtletí očekává ukončení nákupů aktiv, pokud výhled inflace neoslabí. Sazby by mohly vzrůst nějakou dobu poté. Bylo potvrzeno, že inflační rizika jsou značná, zejména směrem nahoru v krátkém období. ECB je připravena učinit vše potřebné k dosažení cenové stability a udržení finanční stability.

Situace na energetických trzích ze zjevných důvodů není dobrá a v posledních dnech se neustále zhoršovala. Ropa, plyn i elektřina se dostaly zřetelně nad maxima pozorovaná koncem minulého roku. A bohužel nejde jen o energie (a paliva), nýbrž i o komodity zemědělské.

ČNB zahájila v pátek měnové intervence ve prospěch české koruny. Operace byly zahájeny...

Počátkem letošního roku došlo k prudkému zvýšení inflace, a to téměř na 10 %. Vzhledem k nebývale vysoké míře nejistoty spojené s letošním lednovým přeceněním lze říci, že uvedená akcelerace inflace zhruba odpovídala očekávání ČNB i trhu. Pro měnovou politiku je přitom neméně důležité porozumět struktuře růstu spotřebitelských cen a vlivu faktorů, které k tomuto vývoji vedly.

Jaké jsou potenciální trvalé ekonomické, finanční a tržní dopady konfliktu na Ukrajině? A jaké jsou důsledky pro trhy a portfolia dluhopisů rozvíjejících se trhů, případně co nedávný vývoj znamená pro globální ekonomiku a trhy s pevným výnosem?

Jaké jsou hospodářské a tržní důsledky války? Společnost Invesco vyčíslila dopady ruské invaze na Ukrajinu.

Klíčovou součástí sankcí uvalovaných na Rusko má být odstřižení ruských bank od systému SWIFT. Bude tato sankce pro ruské hospodářství skutečně onou „finanční atomovou bombou“?

Jaké dopady bude mít ukrajinská krize na evropskou ekonomiku? To je jedna ze zásadních otázek, na kterou se jako první pokusila odpovědět Evropská centrální banka. První odhady pracují s pomalejším růstem a významně vyšší inflací v letošním roce. Jaké to bude mít dopady na měnovou politiku, můžeme zatím jen spekulovat.

Ruská centrální banka zachraňuje rubl. Ruská měna v pondělí ráno oslabila o více než třicet procent. Opatření Západu přitom možnosti ruské měnové autority značně ztěžují.

Vzhledem k útoku Ruska na Ukrajinu jsou jedním z hlavních témat posledních dní sankce proti Rusku. Řada sankčních opatření miřících ze všech koutů světa byla už k dnešnímu dni zavedena.