Jan Berka

Nastal čas vypustit termín „přechodná“, když hovoříme o inflaci. Tak zní věta, na kterou trhy čekaly už delší dobu, když sázely na začátek zvyšování amerických úrokových sazeb.

Začalo to automobilovou nehodou a skončilo vytvořením platformy spojující influencery a ambasadory s organizátory veřejných akcí. Eventmat, jak se platforma jmenuje, byla dle slov jejího zakladatele Jana Močáryho první platforma svého druhu a rozsahu na světě. Co je podstatou promotérství? A jak se tento byznys popral s covidovou krizí?

Páteční propad byl u mnoha rizikových aktiv jedním z nejintenzivnějších za poslední měsíce. Pondělní obchodní seance už byla mnohem klidnější a přinesla umazání části ztrát u evropských i amerických akcií a také u dolaru či koruny. Nová mutace i přesto zůstává rizikem, které zamíchalo výhledem úrokových sazeb.

Většina zástupců Evropské centrální banky nepředpokládá dosažení podmínek pro zvýšení sazeb v příštím roce. Někteří si však nechávají otevřená zadní vrátka, a to formou komentářů k inflaci. Klíčové je i hodnocení, že by aktuální pandemická opatření neměla mít zásadní vliv na plán omezování měnověpolitické podpory. 

Nová mutace se přes trhy přehnala poměrně bouřlivě. Viděli jsme ukázkový výprodej rizika a odliv kapitálu do bezpečných přístavů. Jedinou výjimkou bylo posilující euro proti dolaru.

Jihoafrická republika identifikovala novou mutaci viru COVID-19 prezentovanou pod názvem B.1.1.529. Podle prvních informací by tato mutace mohla být nakažlivější a mohla by snáze překonat imunitu. Bližší vyhodnocení však zatím chybí. I tak se přes trhy přehnala vlna výprodeje, která smetla i korunu.

Americká centrální banka je zejména v situacích, jako je ta dnešní, v podstatě nejmocnější měnovou autoritou na celém světě. Svou politikou totiž ovlivňuje nejen americkou ekonomiku a trhy, ale rovněž i ty zahraniční, s důrazem na ty rozvojové. Přídavné jméno „nejnebezpečnější“ je sice spíše nadsázkou, ovšem nikoliv bez reálných základů.

Česko je obecně kryptoměnovou velmocí. Češi mají kryptoměny rádi, hodně si s nimi hrají a investují. Z ČR pak pochází hned několik krypto společností světového významu. O něco slabší je na tom edukace. Lidé by měli do krypto světa vkročit bezpečně tou správnou nohou. V tom jim může pomoci i náš ChainCamp, řekl v rozhovoru hlavní organizátor této největší československé kryptoměnové akce Martin Kuchař.

Česká národní banka bude dál zvyšovat úrokové sazby. Prosincová zasedání se historicky obvykle nesla ve znamení stability sazeb. Výjimkou byly krizové roky 1997/1998 a 2008/2009, kdy se rada přiklonila ke snížení úroků. Letošní rok je rovněž výjimečný vinou intenzity inflačních tlaků, na které si ČNB nedovolí nereagovat. Otázkou je, jak moc mohou sazby ještě vzrůst?

Koruna je nejsilnější od konce loňského února, její zisky by přitom mohly dále růst. Česká národní banka očekává, že se kurz v průběhu roku 2022 posune pod hranici 25,00 za euro. Tento vývoj však nebude bez rizik. Které faktory by mohly korunu oslabit nejen během letošního, ale i příštího roku?

Bariéra vstupů do e-commerce je extrémně nízká. Firmy si ale neuvědomují, že je to bariéra úspěchu, která je velmi, velmi vysoká. V českém prostředí aktuálně funguje 40-50 tisíc e-shopů, z toho většina spadá pod malinkaté e-shopy s obratem pod milion ročně. Do hry ale postupně vstupují velcí kamenní hráči, kteří si uvědomili, že pro ně online nemůže být okrajovým kanálem.

Opět se nacházíme v době, kdy sílí kritika měnové politiky. Nevztahuje se pouze k České národní bance, ale i k ostatním měnovým autoritám, zejména k těm největším, u nichž je měnověpolitický přístup extrémně opatrný. A právě to je vzhledem k současné inflační situaci trnem v oku mnoha lidí. Bohužel, ve velké většině případů je tato kritika spojená s neznalostí.

Situace na amerických trzích nahrává akciovým investorům. Ti od začátku října sbírají zisky s tím, jak hlavní akciové indexy posouvají svá historická maxima pomalu ze dne na den. Dluhopisoví investoři jsou na tom opačně. Závěr minulého týdne jim ovšem zlepšil náladu, byť důvod pozorovaného pohybu nemusel být každému zcela jasný.

Aktuální týden se nesl ve znamení měnověpolitických překvapení. Některá byla větší, jiná o něco menší, což se nutně projevilo i v reakci trhů. Charakteristickým znakem je rozdíl v přístupu k měnové politice v rámci vyspělých ekonomik a těch spadajících mezi tzv. emerging markets.

Americká centrální banka oznámila začátek snižování tempa nákupů aktiv. Podle očekávání budou nákupy měsíčně sníženy o 15 miliard dolarů, z toho 10 miliard ve státních dluhopisech a 5 miliard v hypotékou krytých cenných papírech.

Krocení tržních očekávání ohledně začátku zvyšování sazeb ve vyspělých ekonomikách pokračuje. Po neúspěšné ECB převzala štafetu australská centrální banka. Tentokrát úspěšně.

Přetahovaná mezi trhy a centrální bankami pokračuje. Zatímco měnové autority sice přiznávají o něco delší trvání proinflačních tlaků, argumentaci vlivem přechodných faktorů neopouštějí. Trhy na tuto rétoriku ale neslyší a zaceňují poměrně agresivní utahování světové měnové politiky během příštího roku.

Spekulace o brzkém zvyšování sazeb centrálních bank vyspělých ekonomik nepolevují. Naopak. Americké ultrakrátké sazby zažívají ve srovnání s delšími zajímavý paradox, zatímco výnosová křivka si na delším konci prošla inverzí. Pravdou je, že ani trhy nejsou neomylné.

Nemesis obrovského ekonomického boomu posledních třiceti let, stejně tak i zdroj systematického rizika. Takový je příběh druhého největšího čínského developera společnosti Evergrande.

Po delší pauze se rozjede další, letošní předposlední, vlna zasedání centrálních bank z vyspělých ekonomik. Ve čtvrtek ji odstartuje Evropská centrální banka, v jejímž případě nás budou zajímat tři hlavní otázky.