Jan Berka

I přesto, že spatřujeme prostor pro rozšíření korunových zisků, neděje se tak. Potenciální posun zpět směrem k 25,70 za euro, a případně k 25,60 za euro, by navíc mohla zhatit páteční data.

Investice do umění se řídí vlastními zákonitostmi, nezávisle na ostatních trzích. Nečekejte, že vyděláte přes noc. Vyhýbat byste se přitom neměli diverzifikaci.

Jedním ze symbolů loňska byl oslabující dolar. Většina předpovědí, včetně té naší, pracovala, resp. stále pracuje, s pokračováním tlaků na slabší americkou měnu. Vývoj letošního roku však zatím ukazuje pravý opak. Dolar sílí nejen v dolarové indexu, ale i proti euru. Co stojí za jeho zpevněním?

Česká národní banka na svém letošním prvním zasedání ponechala sazby beze změny. Nová prognóza pak ukázala výhled rychlejšího letošního růstu. Základní scénář pracuje s možností celkem trojího zvýšení sazeb. Rizika výhledu jsou však stále značná.

České úroky porostou už letos. Alespoň to vyplývá z vývoje tržních sazeb, které signalizují možnost jednoho navýšení sazeb ČNB během roku.

Kurz eura zažívá korekci, i přesto jej ECB ze svého hledáčku nespouští. Naopak. Podle posledních informací se na něj ještě více zaměří, podle nás však nikoli ve smyslu přímých intervencí na trhu.

Výstup z letošního prvního zasedání měnového výboru americké centrální banky je jasný a stručný. Politiku v brzké době utahovat nebudeme.

Americká centrální banka se nachází v nelehké situaci. Na jednu stranu pracuje s relativně optimistickým střednědobým a dlouhodobým ekonomickým výhledem, na druhu musí v návaznosti na to čelit spekulacím o možném utažení měnové politiky.

Světové centrální banky se nejenže vypořádávají s dopady pandemie koronaviru, souběžně s tím pracují na revizi strategie měnové politiky. Koronavirus tento proces sice pozdržel, ale nezastavil.

Lednové zasedání ECB přineslo maximálně tak hru se slovy.

Evropská centrální banka ve snaze o nastartování inflace směrem k cíli udělala mnohé. Prozatím však bez zásadního úspěchu.

Koronavirová krize donutila světové centrální banky vytáhnout na povrch veškerou měnověpolitickou munici. Součástí toho jsou i záporné úrokové sazby.

Dolar si v závěru minulého a na začátku aktuálního týdne připsal zisky. Je tento vývoj pouhou korekcí, nebo jde o první základní kameny možného obratu dosavadního trendu?

Koruna vstoupila do nového roku se ziskem, který by měla postupem času dále navyšovat. Tento výhled má však své předpoklady, přičemž některé jsou zcela zásadní.

V některých finančních médiích se na začátku letošního roku objevila vzhledem k okolnostem až kacířská myšlenka. Co kdyby americká centrální banka zvýšila úrokové sazby už letos?

Polská centrální banka těsně před silvestrem sáhla k další intervenci. Zažehla tím spekulace o tom, zda bychom podobných zásahů mohli být svědky na určité pravidelnější bázi.

Udrží si ekonomika rudého draka svou kondici? A bude příliv zahraničního kapitálu pokračovat?

Reakce libry na oficiální potvrzení "vánočního zázraku" mohla některé možná překvapit. Hlavní otázkou teď je, co bude dál s britskou librou?

Psal se leden 2017, když Donald Trump porušil nepsané pravidlo stanovující, že americký prezident o dolaru nemluví.

Rozvojové trhy patřily v rámci první koronavirové vlny výprodeje na finančních trzích mezi nejvíce zasažené. Postupná obnova, byť zpomalená další pandemickou vlnou, ve spojení s honbou za výnosem nakonec na tzv. emerging markets přilákala vůbec nejsilnější tok kapitálu od roku 2013.