Centrální banky v rámci péče o cenovou stabilitu reagují především na vzedmutí poptávkových tlaků. Nemohou však rezignovat ani na boj s druhotnými dopady nákladových tlaků, a to zejména tehdy, pokud by byla ohrožena ukotvenost dlouhodobých inflačních očekávání.

Jaké budou dlouhodobé dopady vysokých cen energií? A kdo na nich nakonec vydělá?

Česká koruna je dlouhodobě nejstabilnější měnou regionu. Za to vděčíme celé řadě důvodů, a to od dlouhodobě solidního fungování české ekonomiky, relativně nízkého zadlužení až po vysokou kredibilitu měnové politiky ČNB.

Nové technologie působí revolučně a společně s obnovenou pozorností věnovanou betonářskému a cementářskému průmyslu na konferenci COP7 bychom mohli být svědky přeměny viníka uhlíkových emisí v něco, co může skutečně přispět ke zlepšení životního prostředí a pomoci s přechodem k uhlíkové neutralitě.

V posledních letech se na finančním trhu živě diskutovalo o tom, zda ceny...

Pokud by dnešní data inflace vyšla významně nad tržním očekáváním, můžeme čekat na trzích silnou nervozitu a pravděpodobně i výprodeje nejen na akciích. Naopak výsledek pod očekáváním analytiků by trhy, které jsou hladové po jakékoli pozitivní zprávě, mohl povzbudit a přinést tak další nákupy akcií.

Americký realitní sektor byl v roce 2008 v centru finančního krachu. Dnes je trh nemovitostí opět v centru pozornosti. Nedostupnost bydlení se totiž vrací na vrchol let 2005-2007, což vyvolává špatné vzpomínky.

Tento článek popisuje vývoj cen nemovitostí zejména v zemích pravidelně sledovaných v rámci Monitoringu centrálních bank, věnuje se tématu, jak ovlivňuje trh nemovitostí výši celkové inflace a tím i měnověpolitická rozhodnutí, a představuje současné poznatky o vlivu měnové politiky na vývoj na trhu nemovitostí.

Česká národní banka dále pokračuje v již dříve vytyčeném směru a na...

„No pivot here.“ Tak by se dalo ve stručnosti popsat hlavní poselství z letošního předposledního zasedání americké centrální banky. Měnový výbor sice potvrdil možnou změnu budoucího tempa úprav úrokových sazeb. Zároveň ale zaznělo, že doposud očekávaný vrchol sazeb v cyklu už nestačí současnému inflačnímu prostředí.

Dnes večer nás čeká předposlední zasedání amerického Fedu v letošním roce. Možná nejturbulentnějším roce nejen pro trhy, ale také pro Fed, který dlouhou dobu nepřiznal, že by mohla být inflace takový problém, kterým je dnes. O to agresivněji musí nyní proti inflaci bojovat a my jsme byly svědky již třetího zvýšení sazeb o 75 bazických bodů.

První fází transmise měnové politiky v rámci úrokového transmisního kanálu je přenos změn měnověpolitických úrokových sazeb do klientských sazeb z úvěrů a vkladů. Tento příspěvek na změnách distribucí klientských sazeb ukazuje, jak se měnily úvěrové a depozitní podmínky pro české firmy a domácnosti od konce roku 2020, kdy se 2T repo sazba ČNB nacházela na úrovni 0,25 %.

Evropská centrální banka na svém říjnovém zasedání doručila další zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Spolu s tím upravila podmínky dlouhodobých půjček evropským bankám. Cílem centrální banky je zajistit maximálně efektivní transmisi měnové politiky, která se následně projeví v poklesu inflace směrem k cíli ve střednědobém časovém rámci.

S nástupem posledního čtvrtletí roku 2022 se zdá být tvrdé přistání stále pravděpodobnější, a to v důsledku zpřísňování finančních podmínek, prudkého růstu dolaru, energetické krize v Evropě a slabší čínské ekonomiky. Na co by měli investoři upřít svou pozornost?

V podmínkách, kdy se hospodářský růst zpomaluje a mění se vzorce spotřeby energie, by rostoucí čínský systém inteligentních sítí mohl pomoci najít cestu k uhlíkové neutralitě.

Od Velké Británie přes Turecko až po Japonsko je nejoblíbenějším nápojem na světě čaj. Tato popularita však zanechává značné stopy v ekologii, sociální oblasti nebo v oblasti řízení firem. Tedy ESG.

Jaký dopad na měnovou politiku ČNB má vysoký přebytek likvidity na českém mezibankovním trhu, který je důsledkem politiky kurzového závazku ČNB z let 2013-2017? S příspěvkem vystoupili profesor Martin Mandel z Katedry měnové teorie a politiky Vysoké školy ekonomické v Praze a Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB.

Jak potvrzuje tato analýza, firmy v daném období opravdu zdražovaly více, než by se dalo očekávat podle historických dat. Zdražování bylo silnější v zemích, které vstupovaly do pandemie „více rozehřáté“, tj. s výrazně napjatějším trhem práce a silnější domácí poptávkou. Ale ani ceny nerostou do nebe.

Globální obchodní rizika se ve 3. kvartálu 2022 zhoršila v návaznosti na zhoršení rizikového prostředí, což naznačuje, že vyhlídky pro přeshraniční podnikání se staly ještě náročnějšími.

Na globálních trzích se blíží další zima. Rychle se dostáváme k bodu zlomu globální ekonomiky. Ten přijde díky „extrémně jestřábímu postoji“ politických institucí někdy v příštím čtvrtletí.