Evropská centrální banka oznámila začátek nového úrokového cyklu. Na dnešním zasedání sice sazby ponechala ještě stabilní, na červencovém je ale hodlá zvýšit o čtvrt procentního bodu. Navyšování pak bude dále pokračovat v závislosti na datech. Trh nebyl rozhodnutím nikterak překvapen. ECB si však závazkem naprosto zbytečně svázala ruce.

Červnové zasedání ECB bude to nejdůležitější v letošním roce. Dočkáme se hned několika změn. Rada guvernérů ukončí čisté nákupy aktiv, od července už budou probíhat „jen“ reinvestice prostředků z programu nákupů (APP) a z pandemického programu (PEPP). Dále bude představena aktualizovaná prognóza, která potvrdí splnění podmínek nutných pro první zvýšení sazeb po více než deseti letech.

Prezident republiky Miloš Zeman dnes jmenoval tři budoucí členy bankovní rady České národní banky. Od 1. července 2022 v bankovní radě nově zasednou Jan Frait, Karina Kubelková a Eva Zamrazilová. Prezident současně jmenoval do funkce viceguvernérky Evu Zamrazilovou.

V souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou aktuálně diskutovány možné ekonomické dopady sankcí ze strany Evropské unie i případných odvetných sankcí ze strany Ruska. Jedním z nejdůležitějších aspektů je energetická situace a energetická bezpečnost evropských zemí.

Je Česká republika připravena vstoupit do eurozóny? Co může změnit negativní postoj Čechů k přijetí eura a vstoupí ČR nakonec do eurozóny „ze zoufalství“? Neměli bychom pod vlivem událostí na mezinárodní scéně v posledních týdnech a z nich plynoucích obav z národní bezpečnosti změnit náš náhled na eurozónu?

Česká společnost ekonomická zorganizovala další z řady webinářů, na kterém odborníci řešili hlavní témata současnosti. Tentokrát diskutovali stav české ekonomiky před a po vypuknutí války na Ukrajině.

Nejnovější průzkum analytiků Fidelity International poukazuje na to, že globální společnosti nebudou v budoucnosti investovat v Rusku, protože nechtějí obnovovat obchod s Putinovým režimem. Některé si ale uvědomují, že ač se to může zdát jednoduché, ďábel je v detailu.

Jaké je postavení občanů Ukrajiny na tuzemském trhu práce? A jaké jsou možnosti budoucí integrace uprchlíků na pracovním trhu?

Bankovní rada na dnešním mimořádném měnovém zasedání rozhodla v reakci na výrazné oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Cílem je dle vyjádření nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu v situaci vysoké inflace. Koruna posiluje proti euru pod hranici 25,20 za euro.

V posledních měsících dominovala v titulcích inflace, přičemž celkový růst spotřebitelských cen v USA dosáhl 40letého maxima. I když neočekáváme, že globální míra inflace zůstane na těchto rekordních úrovních, vidíme několik střednědobých až dlouhodobých inflačních faktorů.

Prezident Zeman jmenoval novým guvernérem České národní banky člena bankovní rady Aleše Michla. Ten nahradí současného guvernéra Jiřího Rusnoka, kterému končí mandát v polovině roku.

Česká národní banka dále navýšila hlavní úrokovou sazbu. Podstata rétoriky banky se od březnového zasedání příliš nezaměnila, nabyla však na vážnosti a urgenci dále jednat. Podle aktualizované prognózy čeká českou ekonomikou období výrazně slabšího růstu a vyšší inflace. Sazby přitom mohou jít dále nahoru.

Inflace je příliš vysoká a trh práce extrémně napjatý. Těmito slovy zahájil guvernér americké centrální banky Jerome Powell tiskovou konferenci po květnovém zasedání měnového výboru. Banka dále zvýšila úrokové sazby a bude v tomto procesu pokračovat. Zároveň oznámila začátek snižování bilance.

Nízká důvěra domácností, ztráta dynamiky spotřeby, ale i optimismus podnikatelů a expanze objemu nových zakázek. Problém vlády však není hospodářský cyklus. Jaké výzvy ji čekají?  To se dozvíte z komentáře k nejnovějšímu vydání Roklen indikátoru, který mapuje situaci české ekonomiky. 

Japonská centrální banka jde proti proudu. Zatímco většina světových měnových autorit ukončuje dobu akomodativní měnové politiky, v Japonsku zůstává vše beze změn. Ba co víc, Bank of Japan oznámila, že bude ještě více aktivní na dluhopisovém trhu, což dělá vrásky zejména „real money“ investorům.

Ekonomická nálada podnikatelů se v České republice podle dubnového měření indikátoru ekonomického...

Česko zažívá nejsilnější inflační vlnu od roku 1998. Jaké jsou příčiny tohoto dlouho nevídaného, avšak do značné míry celosvětového trendu?

Odborníci společnosti Invesco hodnotili tři možné scénáře týkající se dopadů války na ekonomiku. V hlavním scénáři – který představuje opotřebovávací válku – posuzovali možné přístupy k alokaci aktiv. Mezi další klíčová témata analýzy patřil vliv války na globalizovanou ekonomiku a její důsledky pro energetickou transformaci.

Použití energií jako „zbraní“ by mohlo mít pro EU vážné důsledky vzhledem k její velké závislosti na dodávkách ruského plynu. EU by si mohla v létě vytvořit zásoby zemního plynu a diverzifikovat svůj energetický mix, aby se zbavila závislosti na Rusku, pokud by stále tekl.

Ruská invaze na Ukrajinu a nové lockdowny v Asii předznamenávají další měsíce narušení dodavatelských řetězců. A to právě v momentě, kdy si společnosti myslely, že se jim podařilo vyřešit problémy vyvolané Covidem-19.