Ruská centrální banka zachraňuje rubl. Ruská měna v pondělí ráno oslabila o více než třicet procent. Opatření Západu přitom možnosti ruské měnové autority značně ztěžují.

Tento článek poskytuje bližší pohled na trojí význam tzv. evropského plánu na podporu oživení (NGEU), a to jako největšího fiskálního transferu v dějinách EU, jako novinky na evropských finančních trzích a jako nástroje pro transformaci evropské ekonomiky.

Pro centrální banku je důležité určit, jak se současný dramatický růst cen energií projeví ve spotřebitelské poptávce. Její obnova by mohla být poměrně křehká při opětovně zhoršené epidemické situaci, kolísajícím spotřebitelském sentimentu i nejistému výhledu finanční situace domácností.

Meziroční inflace dosáhla v lednu 9,9 %. V únoru očekáváme pokoření hranice meziročního růstu cen na úrovni deseti procent, přičemž na růst cen tlačí ceny energií, které mohou vlivem hrozícího konfliktu na Ukrajině dále zvyšovat. Koruna na naměřené hodnoty lednové inflace téměř nereaguje.

Ceny zemního plynu téměř na celém světě dosáhly v prosinci 2021 nového maxima, k čemuž přispěla řada faktorů.

Současnou mimořádně vysokou a stále rostoucí inflaci lze charakterizovat pomocí dvou fenoménů. Prvním z nich je intenzita růstu spotřebitelských cen, druhým pak jeho plošnost neboli rozšířenost zdražování napříč položkami spotřebního koše.

Česká národní banka na svém letošním prvním měnověpolitickém zasedání zvýšila hlavní úrokovou...

Evropská centrální banka na únorovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky představené v prosinci. Rada guvernérů je dle guvernérky Lagardeové znepokojena vysokou inflací. Hlubší analýzu ale představí až v březnu.

Vzhledem k inflaci nad úrovní 2 % a silnému trhu práce bude vhodné, aby americké úrokové sazby brzy vzrostly. Jakmile se tak stane, přiblížíme se zároveň k začátku procesu snižování bilance, tzv. kvantitativnímu utahování. Takové je poselství vyplývající z prvního letošního zasedání měnového výboru Fedu.

Odpoutání meziroční spotřebitelské inflace od 3% horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle...

Čínská centrální banka pokračuje v akomodaci měnové politiky. Poté, co na začátku týdne snížila týdenní repo sazbu a roční úvěrovou facilitu obě shodně o 10 bazických bodů, přišly na řadu hlavní úvěrové sazby sloužící jako referenční pro úvěry. Roční byla snížena o 10 bazických bodů z 3,8 % na 3,7 %, pětiletá pak o pět bodů z 4,65 % na 4,6 %.

Inflační očekávání domácností, firem a finančních trhů podstatným způsobem ovlivňují jejich chování a rozhodování a tím i celkový ekonomický vývoj a výslednou skutečnou míru inflace. Do značné míry přitom mohou být očekávání sebenaplňující. Proto je pro centrální banky důležité inflační očekávání monitorovat a zároveň je svou činností a komunikací žádoucím způsobem formovat.

„Nejde nám jen o návrat inflace do blízkosti 2% cíle, ale také o to, aby se v hlavách lidí neusídlila představa, že tu s námi tato zvýšená inflace bude navěky,“ komentuje guvernér Jiří Rusnok aktuální inflační epizodu a související reakci České národní banky v podobě zvyšování základních úrokových sazeb.

Rok 2021 přinesl oživení, ve které mnozí doufali. Firmy se znovu otevřely, dojíždějící se vrátili ke svým pracovním stolům a ti nejodvážnější z nás dokonce vyrazili na dovolenou. Situaci však nelze označit za "návrat k normálu" vzhledem k raketově rostoucím cenám energií, vysoké úrovni zadlužení a růstu, který se již nachází za vrcholem.

Česká národní banka na svém letošním posledním zasedání zvýšila úrokové sazby o sto bazických bodů. Celkově tak úroky letos navýšila o 350 bodů. To však stále není vrchol aktuálního cyklu. Proinflační rizika jsou výrazná, proto je potřeba rychlejší zpřísnění měnové politiky oproti prognóze. To bude podle nás znamenat překonání sazeb na 4 % hned na únorovém zasedání.

Pro rok 2020 bylo potvrzeno, že makroekonomický šok měl v roce 2020 v nezanedbatelné míře nabídkový charakter. V roce 2021 však došlo ke změně příběhu a v současném vývoji se ve vysokých cenách surovin a materiálů odráží obnovená robustní poptávka.

Bouřlivé léto 2021 – z pohledu frekvence i rozsahu přírodních katastrof ve světě – je opětovným důkazem, že změna klimatu je neoddiskutovatelnou realitou. Navazující otázkou pak je, jak silné budou dopady klimatické změny do jednotlivých ekonomik, jak budou rozloženy v čase a jaká by měla být reakce centrálních bank.

Evropská centrální banka na dnešním zasedání dle očekávání ponechala úrokové sazby na současné úrovni, upravila však plán nákupu aktiv. Ke zvýšení sazeb pak může dojít v případě, že se inflace začne přibližovat ke 2% hranici na střednědobém horizontu.

Americké úrokové sazby by měly v příštím roce vzrůst celkem třikrát. Ten samý scénář pak platí i pro rok přespříští. Tomu bude předcházet dřívější ukončení programu nákupů aktiv ještě během prvního čtvrtletí roku 2022. Fed v rámci aktualizované prognózy sazeb doručil jestřábí výhled.

Budoucí přijetí společné evropské měny by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z jejího intenzivního zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů, uvádí letošní vydání publikace ČNB Analýzy stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou. Přijetí eura však současně přináší rizika plynoucí ze ztráty nezávislé měnové politiky a stabilizační role pružného měnového kurzu.