„Nejde nám jen o návrat inflace do blízkosti 2% cíle, ale také o to, aby se v hlavách lidí neusídlila představa, že tu s námi tato zvýšená inflace bude navěky,“ komentuje guvernér Jiří Rusnok aktuální inflační epizodu a související reakci České národní banky v podobě zvyšování základních úrokových sazeb.

Rok 2021 přinesl oživení, ve které mnozí doufali. Firmy se znovu otevřely, dojíždějící se vrátili ke svým pracovním stolům a ti nejodvážnější z nás dokonce vyrazili na dovolenou. Situaci však nelze označit za "návrat k normálu" vzhledem k raketově rostoucím cenám energií, vysoké úrovni zadlužení a růstu, který se již nachází za vrcholem.

Česká národní banka na svém letošním posledním zasedání zvýšila úrokové sazby o sto bazických bodů. Celkově tak úroky letos navýšila o 350 bodů. To však stále není vrchol aktuálního cyklu. Proinflační rizika jsou výrazná, proto je potřeba rychlejší zpřísnění měnové politiky oproti prognóze. To bude podle nás znamenat překonání sazeb na 4 % hned na únorovém zasedání.

Pro rok 2020 bylo potvrzeno, že makroekonomický šok měl v roce 2020 v nezanedbatelné míře nabídkový charakter. V roce 2021 však došlo ke změně příběhu a v současném vývoji se ve vysokých cenách surovin a materiálů odráží obnovená robustní poptávka.

Bouřlivé léto 2021 – z pohledu frekvence i rozsahu přírodních katastrof ve světě – je opětovným důkazem, že změna klimatu je neoddiskutovatelnou realitou. Navazující otázkou pak je, jak silné budou dopady klimatické změny do jednotlivých ekonomik, jak budou rozloženy v čase a jaká by měla být reakce centrálních bank.

Evropská centrální banka na dnešním zasedání dle očekávání ponechala úrokové sazby na současné úrovni, upravila však plán nákupu aktiv. Ke zvýšení sazeb pak může dojít v případě, že se inflace začne přibližovat ke 2% hranici na střednědobém horizontu.

Americké úrokové sazby by měly v příštím roce vzrůst celkem třikrát. Ten samý scénář pak platí i pro rok přespříští. Tomu bude předcházet dřívější ukončení programu nákupů aktiv ještě během prvního čtvrtletí roku 2022. Fed v rámci aktualizované prognózy sazeb doručil jestřábí výhled.

Budoucí přijetí společné evropské měny by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z jejího intenzivního zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů, uvádí letošní vydání publikace ČNB Analýzy stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou. Přijetí eura však současně přináší rizika plynoucí ze ztráty nezávislé měnové politiky a stabilizační role pružného měnového kurzu.

Nemovitosti vstupují do nového věku. Inflace se opět vynořila, co je "nový normál" u využívání kanceláří je stále otázkou a přechod na nízkouhlíkové technologie mění vztah mezi pronajímatelem a nájemcem.

Jak zastavit kácení pralesů? Pomoc je na dosah ruky díky satelitní technologii.

Česká národní banka usiluje o dosahování cenové stability, tedy nízké a předvídatelné inflace, nastavováním krátkodobých, tzv. měnověpolitických úrokových sazeb. Jak ovlivňování budoucí inflace skrze úpravy úrokových sazeb funguje, popisuje tzv. transmisní mechanismus.

Úrokové sazby na nezajištěném mezibankovním trhu, známé jako IBORy, fungují již více než čtyři dekády a na finančních trzích se používají jako referenční sazby pro celou paletu finančních instrumentů a derivátů z nich. Pověst těchto sazeb však byla výrazně narušena případy jejich manipulace ze strany některých bank.

Domácí inflace koncem léta dramaticky vzrostla a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední více než dekádu. Vedle často diskutovaných – převážně zahraničních – nákladových vlivů k aktuálně rychlému růstu spotřebitelských cen významně přispívá také silně proinflační domácí prostředí.

Rychle zvýšit sazby, aby vzápětí zase klesly? Tak riskantní krok si členové bankovní rady ČNB na triko nevezmou.

Dnešní rozhodnutí o zvýšení sazeb o 125 bodů na 2,75 % u dvoutýdenní repo sazby bylo pro trhy opět překvapením. Řada institucí a obchodníků očekávala růst mezi 50 až 100 body. Skokové navýšení sazeb o 125 bodů je dalším silným a hlasitým signálem rady ČNB, která dává jasně najevo, že rostoucí inflaci a souběh několika proinflačních tlaků bere vážně.

Americká centrální banka oznámila začátek snižování tempa nákupů aktiv. Podle očekávání budou nákupy měsíčně sníženy o 15 miliard dolarů, z toho 10 miliard ve státních dluhopisech a 5 miliard v hypotékou krytých cenných papírech.

Revize měnové politiky probíhající v poslední době v několika významných centrálních bankách se zaměřily mimo jiné na to, jak nejlépe formulovat inflační cíl. Jedním z aspektů formulace inflačního cíle je jeho specifikace jako bodu či intervalu.

Silné provozní finance jsou základním ukazatelem úspěšné firmy, což se ukázalo jako zásadní především během pandemické krize. Na trhu existuje hned několik nebankovních společností, které nabízejí faktoring, neboli službu zkracování splatnosti faktur. Které to jsou? A jak se od sebe liší?

Po roce bouřlivého oživení by to nyní mohlo směřovat ke stagflační zimě. Alespoň to vyplývá z předstihového indikátoru cyklu společnosti Fidelity.

Podle nejnovějšího průzkumu mezi analytiky společnosti Fidelity International čelí firmy inflačním tlakům různého charakteru. Navzdory tomu, že majorita analytiků se domnívá, že většina inflačních tlaků je spíše dočasná, strukturální síly by mohly i nadále tlačit na růst cen, i když přechodná omezení poleví.